Na Slovensku viní z války Rusko 40 procent lidí, v Polsku 85. Kremlu se v EU daří tam, kde se lidé nejhůř brání dezinformacím

Za válku na Ukrajině může hlavně Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo. To si podle průzkumu GLOBSEC Trends 2023 myslí 85 procent Poláků, 71 procent Čechů – a 40 procent Slováků. Dalších 34 procent Slováků dává vinu Západu, který prý Rusko „provokoval“, a 17 procent Ukrajině, která údajně utlačovala ruskojazyčné obyvatele. Dohromady 51 procent lidí na Slovensku tak opakuje výklad války, se kterým přichází Kreml. Ani v jedné z osmi zkoumaných zemí střední a východní Evropy to není víc.

Ještě na jaře 2022, pár týdnů po začátku invaze, přitom vinilo Rusko 51 procent Slováků. Během roku se podíl propadl o 11 bodů a od té doby se nezvedl. V roce 2024 vinilo Rusko 41 procent Slováků, nejméně v regionu. V Bulharsku to bylo 44 procent, stejně jako v roce 2023. Za výsledky stojí dlouhodobé postoje, které nezměnila jedna kampaň a na kterých mohou politici stavět.

Rozdíly mezi sousedy jsou větší, než by napovídala společná historie. Polsko, Litva a Lotyšsko mají za sebou zkušenost s ruskou okupací a Rusko tam z války viní tři čtvrtiny lidí nebo víc. Česko je s 71 procenty těsně za nimi. Pak se křivka láme: Rumunsko 65 procent, Maďarsko 54, Bulharsko 44 a Slovensko 40.

Graf ukazuje stav z jara 2023, kdy GLOBSEC naposledy zveřejnil stejnou otázku pro všech osm zemí najednou. Novější čísla pro jednotlivé země ukazují spíš stabilitu než zlom. V Česku dávalo v roce 2024 vinu Rusku 68 procent lidí, v Maďarsku 55 procent. Výrazně se pohnulo Rumunsko: podíl lidí, kteří viní Rusko, tam za rok klesl o deset bodů na 55 procent.

Česká čísla potvrzuje i agentura STEM. Že je Rusko jednoznačným viníkem války, si podle jejího průzkumu z června 2025 myslí zhruba dvě třetiny Čechů, v roce 2022 to bylo asi 75 procent. Tvrzení, že konflikt vyprovokovalo NATO, přijímají zhruba tři z deseti Čechů.

Vztah k Rusům jako lidem se v Česku mezitím zhoršuje. Rusa by za souseda podle STEM v lednu 2026 přijalo 32 procent Čechů. V roce 2016 to byla polovina.

Slovensko se od Česka liší i v tom, jak lidé vnímají samotné Rusko. Za bezpečnostní hrozbu ho v roce 2025 podle GLOBSEC považovala polovina Slováků, v Česku 74 procent a v Polsku 86. Za strategického partnera má Rusko 32 procent Slováků, o pět bodů víc než o rok dřív. Spojené státy přitom za hrozbu označilo 35 procent Slováků, nejvíc v regionu.

V celé Evropské unii má na Rusko kladný názor 14 procent lidí. Rozdíly mezi zeměmi jsou ale obrovské. Podle Eurobarometru z jara 2026 vidí Rusko pozitivně 46 procent Bulharů, 45 procent Kypřanů a 40 procent Řeků. Na Slovensku je to 27 procent, v Maďarsku 26, v Česku 15. Ve Finsku a v Dánsku 2 procenta.

Tyto rozdíly se nápadně kryjí s tím, jak jsou jednotlivé společnosti odolné vůči dezinformacím. Media Literacy Index 2026 skládá hodnocení země z kvality vzdělání (výsledky testů PISA), ze svobody médií, z důvěry mezi lidmi a z toho, jak lidé využívají digitální služby státu. Nejvýš jsou v něm Dánsko, Finsko, Irsko a Nizozemsko se 71 body ze 100. Poslední v unii je Bulharsko s 32 body, těsně před ním Kypr, Rumunsko a Řecko.

Korelační koeficient mezi oběma čísly je −0,79. Čím níž země v indexu stojí, tím víc lidí tam má na Rusko kladný pohled. Graf neříká, že by nízká mediální gramotnost sama o sobě vyráběla sympatie k Rusku. Do obou čísel se promítají i historie, pravoslavná tradice, energetická závislost nebo politici, kteří ruské argumenty legitimizují. Ukazuje ale, kde má propaganda nejsnazší práci: tam, kde je slabší vzdělání, méně svobodná média a nízká důvěra mezi lidmi.

Nad křivkou stojí dvě výjimky. Estonsko má jeden z nejlepších indexů v unii, a přesto má na Rusko kladný názor pětina obyvatel – země má početnou ruskojazyčnou menšinu. Rakousko je v indexu na 61 bodech a Rusko tam vidí pozitivně 23 procent lidí, víc než v Česku nebo v Německu.

Česko leží na křivce: 59 bodů v indexu, desáté místo v unii. Jedno české číslo z Eurobarometru přitom z řady vybočuje. Že je rychlé šíření dezinformací velký problém pro demokracii, si myslí 87 procent obyvatel unie – a 64 procent Čechů. To je nejméně ze všech 27 zemí; další v pořadí jsou Rumunsko se 76 a Portugalsko se 79 procenty.

S dezinformacemi se přitom Češi setkávají. Že na ně narážejí často, uvádí 65 procent z nich, podobně jako Němci nebo Bulhaři. Na Slovensku je to 84 procent, v Maďarsku 86. Češi dezinformace vidí, za hrozbu je ale považují méně často než kdokoli jiný v unii.

Zjištění dává smysl vedle toho, co Evropská služba pro vnější činnost popsala ve své čtvrté zprávě o zahraniční manipulaci s informacemi z března 2026. Před českými sněmovními volbami na podzim 2025 zaznamenala „stovky anonymních účtů na TikToku“, které šířily manipulativní obsah.

Kde propaganda zabírá, ukazuje i podpora konkrétních kroků Evropské unie. Hospodářské sankce proti Rusku podporuje 70 procent obyvatel unie, financování zbraní pro Ukrajinu 56 procent. V Česku jsou obě čísla od sebe nejdál z celé unie: sankce chce 65 procent Čechů, zbraně 32 procent.

Méně podporují zbraně pro Ukrajinu jen Bulhaři, Řekové a Kypřané. Kandidátský status Ukrajiny v Evropské unii podporuje 29 procent Čechů, nejméně v celé sedmadvacítce.

Nejrychleji se nálada mění na Slovensku. Oproti podzimu 2025 tam klesla podpora sankcí o deset bodů na 58 procent, podpora zbraní o devět bodů na 35 procent a podpora kandidátského statusu Ukrajiny o 19 bodů na 39 procent. Pokles o 19 bodů u kandidátského statusu je největší v celé unii.

Postoje lidí jsou jedna strana. Druhou je infrastruktura, kterou Rusko pro jejich ovlivňování buduje. Francouzská agentura Viginum v únoru 2024 popsala síť Portal Kombat se 193 weby, které přebírají a překládají obsah ruských státních médií a prokremelských telegramových kanálů. Provozuje ji firma TigerWeb z okupovaného Krymu.

Do dubna 2024 síť narostla na 224 portálů. Mezi 31 nově registrovanými doménami byly i pravda-cz[.]com a pravda-sk[.]com, obě založené 20. března 2024. Síť od té doby pokrývá skoro všechny členské státy unie kromě Lucemburska a Malty.

Podle přehledu výzkumníků z DFRLab síť do dubna 2025 zveřejnila přes 3,7 milionu článků. Nejvíc cílila na Francii (394 tisíc článků) a Německo (377 tisíc). Návštěvnost jejích webů je přitom zanedbatelná. Síť píše hlavně pro vyhledávače a jazykové modely umělé inteligence. Americká organizace American Sunlight Project pro to v únoru 2025 zavedla výraz „LLM grooming“ – cílené zamořování dat, na kterých se AI učí.

Funguje to. Společnost NewsGuard v březnu 2025 otestovala deset chatbotů a zjistila, že narativy sítě Pravda opakovaly ve 33 procentech odpovědí. Odkazy na Pravda weby se objevily ve 44 jazykových verzích Wikipedie, celkem přes 1 900. A v datové sadě Common Crawl, ze které se učí velké jazykové modely, bylo k listopadu 2025 kolem 40 tisíc anglických článků sítě. O rok dřív jich tam bylo 37.

Druhá velká operace, nazvaná Doppelganger, napodobuje weby skutečných evropských médií a šíří na nich falešné články. Odhalena byla v září 2022 a Meta tehdy smazala přes 1 600 falešných účtů na Facebooku. Německé ministerstvo zahraničí o rok později na síti X napočítalo zhruba 50 tisíc falešných účtů, které za měsíc od prosince 2023 do ledna 2024 zveřejnily přes milion příspěvků v němčině. Za kampaní stojí moskevské firmy Social Design Agency a Structura. Unie na ně uvalila sankce v červenci 2023, americké ministerstvo spravedlnosti jim v září 2024 zabavilo 32 domén.

Před německými volbami v únoru 2025 odhalil portál CORRECTIV 102 falešných zpravodajských webů v němčině, spojovaných s operací Storm-1516. Německá rozvědka BND ji v prosinci 2025 oficiálně přičetla Rusku.

Nejdál zatím zašel ruský vliv v Rumunsku. Krajně pravicový kandidát Călin Georgescu v listopadu 2024 nečekaně vyhrál první kolo prezidentských voleb s 22,94 procenta hlasů. Rumunská Nejvyšší rada obrany pak odtajnila dokumenty, podle nichž se dva týdny před hlasováním aktivovalo zhruba 25 tisíc účtů na TikToku. Ústavní soud 6. prosince 2024 volby zrušil. Část kampaně ovšem podle zjištění rumunského finančního úřadu, o nichž informoval investigativní server Snoop, zaplatila vládní Národně liberální strana a její hashtag pak převzali Georgescovi příznivci.

V sousedním Moldavsku prošlo referendum o ukotvení evropské cesty v ústavě v říjnu 2024 o vlásek, 50,35 procenta hlasů. Tamní policie tvrdí, že síť uprchlého oligarchy Ilana Šora rozeslala voličům přes ruskou Promsvjazbank 39 milionů dolarů. V parlamentních volbách v září 2025 proevropská strana PAS obhájila většinu s 50,2 procenta hlasů.

Evropská unie od roku 2022 postupně zakázala vysílání RT a Sputniku a dalších ruských státních i prokremelských médií. Od dubna 2026 se zákaz vztahuje i na jejich „zrcadlové“ weby. Databáze EUvsDisinfo evidovala ke konci září 2026 přes 19 800 případů prokremelských dezinformací.

Slovenský premiér Robert Fico v sobotu 19. září 2026 zveřejnil na Facebooku video, ve kterém podle agentury TASR prohlásil, že selhání strategie zničit Rusko válkou na Ukrajině vede víc západních politiků k přesvědčení, že když to nepůjde přes ukrajinskou armádu, je třeba udělat vše pro vyprovokování konfliktu mezi NATO a Ruskem. „Západ viac ako štyri roky lial na Ukrajine neúspešne olej do ohňa,“ řekl. A dodal: „Za mojej vlády nikto pod vymyslenou zámienkou nevyženie slovenských vojakov mimo územia Slovenska bojovať proti Rusku alebo inej krajine.“ Ve stejném videu podle deníku SME připustil, že válka je ze strany Ruska porušením mezinárodního práva.

Fico tím mluví k voličům, kteří už podobné názory mají. Západ nebo Ukrajinu z války viní 51 procent Slováků. Na stejné voliče už léta cílí krajně pravicová Republika, Slovenská národní strana Andreje Danka nebo exministr spravedlnosti Štefan Harabin, spolu s celým ekosystémem prokremelských webů a facebookových stránek.

Zároveň ale existuje hranice, za kterou většina Slováků nejde. V průzkumu agentury Focus z července 2025 chtělo 69 procent Slováků zůstat v Evropské unii a 65 procent v NATO. Pro odchod z unie bylo 20 procent, z NATO 24 procent. Víc jich bylo v roce 2023, těsně před volbami, které vrátily Fica do čela vlády: z unie tehdy chtělo podle GLOBSEC odejít 28 procent Slováků a z NATO 33 procent.

Mezi polovinou Slováků, kteří opakují kremelský výklad války, a pětinou až čtvrtinou, která chce opustit Západ, je tedy zhruba čtvrtina společnosti. Tito lidé přijímají ruskou verzi toho, kdo za válku může, ale z Evropské unie a NATO odcházet nechtějí. Propaganda je nepřesvědčila úplně a je to skupina, o kterou mohou soupeřit i politici se západní orientací.

Kde je vůle k odchodu skutečně silná, ukazují voliči konkrétních stran. Mezi příznivci Slovenské národní strany chce z unie odejít 69 procent a z NATO 76 procent. Mezi voliči Republiky je to 51, respektive 59 procent. SNS je od roku 2023 součástí Ficovy vlády.