Kateřina Mahdalová
Loni přišlo do Česka v levných zásilkách ze zemí mimo EU zhruba 105 milionů položek, letos do května dalších 93 milionů. Po zavedení cla 3 eura za položku 1. července objem spadl: v září celníci napočítali 2,6 milionu položek, o 81 procent méně než v červnu. Od 1. listopadu přibývá manipulační poplatek 2 eura. U levných věcí tak poplatky mohou zdražit nákup i o víc než polovinu.
9. 11. 2026
Demokraté získali v amerických volbách obě komory Kongresu a vzali republikánům sedm senátorských křesel, mimo jiné v Texasu a Kansasu. Voliči podle povolebního průzkumu AP trestali Trumpa za drahotu a válku s Íránem a shodnou se na tom komentátoři zleva i zprava. Prolomili přitom Senát, kde republikánská většina před volbami zastupovala menšinu Američanů.
4. 11. 2026
Ustavující zastupitelstva zvolila v prvních listopadových dnech osm primátorů velkých měst, čtyři z ANO. Všichni čtyři vládnou s ODS, STAN, lidovci nebo Piráty. ANO je v koalici v deseti z 27 největších měst, se svými vládními partnery v žádném.
4. 11. 2026
Hnutí ANO zůstává ve velkých městech nejsilnější stranou, ztratilo ale v 25 ze 30 největších měst a přišlo o pětinu zastupitelů. Nejvíc si polepšili Starostové, kteří vyhráli Prahu a v Olomouci či Zlíně ztrojnásobili podporu. SPD v komunální politice velkých měst téměř zmizela. A úplně nové Naše Česko vyhrálo České Budějovice i Tábor. Spočítali jsme, kde jednotlivé strany získaly a kde ztratily, a to i tam, kde kandidovaly v koalicích.
4. 11. 2026
Spor o poplatky za Českou televizi a Český rozhlas je starý jako obě instituce. Politici je zvyšovali, chtěli je zmrazit nebo od nich osvobodit důchodce i ty, o nichž televize „odvysílala nepravdu“. Zrušit je a platit média ze státního rozpočtu ale poprvé navrhuje vláda. Kdo kdy na poplatky sahal, s jakou podporou a jakými argumenty.
3. 11. 2026
Demokraté ovládnou obě komory amerického Kongresu, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Agentura AP ve středu ráno vyhlásila jejich vítězství v obou. Predikce DataTimes.cz dávala demokratům většinu ve Sněmovně s 97% pravděpodobností už v úterý odpoledne, před zavřením prvních volebních místností. Živá mapa ukazuje, jak dopadly souboje v jednotlivých státech.
3. 11. 2026
Vládní ANO, SPD a Motoristé v letošních senátních volbách nezískali ani jedno z 27 křesel. V Senátu teď mají na své straně 15 z 81 senátorů. Ústavu, volební zákon ani nové ústavní soudce bez horní komory neprosadí. Ani vítězství ve všech obvodech v roce 2028 by jim nedalo ani prostou většinu.
2. 11. 2026
Osadníci na Západním břehu letos do září zaútočili na Palestince víc než za celý loňský rok a dvě třetiny jejich outpostů vznikly od roku 2023. Radikálové, kteří chtějí celou zemi od moře k řece, mají vliv ve vládě a tresty za útoky téměř nedostávají. Izrael po volbách hledá vládu a palestinský stát v ní nechce ani Netanjahu, ani jeho vyzyvatel Gadi Eisenkot.
31. 10. 2026
Za zastupitele obcí stát politickým stranám nic neplatí. Příspěvek na mandát dostávají jen za poslance, senátory, krajské zastupitele a zastupitele hlavního města Prahy. SPD v říjnových volbách přišla o oba své zastupitele na pražském magistrátu, a to ji bude stát 250 tisíc korun ročně za každého z nich. Za celé čtyřleté volební období dva miliony korun.
31. 10. 2026
Po sítích koluje graf: v Kambodži, ve Rwandě i u Židů za holokaustu počet obyvatel spadl, v Gaze rostl, takže tam genocida být nemůže. Úmluva o genocidě se ale na počet obyvatel neptá, Jezídům, Rohingům ani Ixilům křivka nespadla a čísla za Gazu v grafu jsou předválečná projekce. Podle palestinských statistiků lidí v Gaze ubylo. Vysvětlujeme, co genocidu definuje a kde spor o Gazu skutečně stojí.
30. 10. 2026
Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání a ženy dostaly 237 z nich. Za Havla, Klause a Zemana jim připadala zhruba sedmina, za Petra Pavla 29 %. Letos 28. října dostaly ženy tři ze čtyř řádů Bílého lva. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu a ke každému vyznamenání dohledali, komu a za co ho prezident udělil.
28. 10. 2026
Od roku 1995 udělili čeští prezidenti 1 424 státních vyznamenání, včetně 51 z letošního 28. října. Havel je rozdával po desítkách, Klaus nejméně. Klaus oceňoval hlavně politické vězně, Zeman podnikatele a lidi ze svého okolí. Prošli jsme všechny oficiální seznamy Hradu, dohledali, za co prezidenti vyznamenávali, a sepsali spory, které jejich výběr provázely.
28. 10. 2026
Izraelské volby skončily patem. Netanjahuův blok má podle předběžných výsledků 53 mandátů, opozice Gadiho Eisenkota 48. Arabské strany získaly 19 křesel, nejvíc v historii. Bez nich většinu nesestaví nikdo, s nimi skoro nikdo vládnout nechce. Rozebíráme, kdo jak volil, proč arabští voliči přišli k urnám a co čeká Izrael dál.
28. 10. 2026
Průzkumy před volbami viděly v čele Eisenkotův Jašar a průběžné sčítání v noci nadsazovalo Likud. Predikce DataTimes.cz od první hodiny sčítání ukazovala pat: Netanjahuův blok skončí na 53 mandátech, opozice Gadiho Eisenkota na 48 a o většině rozhodne 19 poslanců arabských stran.
27. 10. 2026
Izrael podle nezávislé vyšetřovací komise OSN pokračuje v Gaze v genocidě i po loňském příměří. Na okupovaném Západním břehu podle její zprávy, zveřejněné den před izraelskými volbami, izraelské úřady a síly spáchaly zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení a znásilňování. Izrael zprávu odmítá jako propagandu. Co v ní stojí, z čeho vychází a jak o ní psala světová média.
27. 10. 2026
Flávio Bolsonaro vyhrál první kolo, dostal podporu tří poražených kandidátů a průzkumy ho viděly v čele. Prezidentem přesto zůstává Lula. Mezi koly přidal 10,4 milionu hlasů, víc, než kolik jich v prvním kole dostali všichni vyřazení kandidáti dohromady. Rozhodli lidé, kteří poprvé nevolili nebo hlasovali neplatně.
26. 10. 2026
Vučićovu kandidátku volilo v Srbsku skoro stejně lidí jako před třemi lety: 1,73 milionu proti 1,78 milionu. Studentská listina ale dostala 2,35 milionu hlasů, o 1,4 milionu víc než hlavní opozice v roce 2023. K volbám přišlo o 612 tisíc lidí víc a ostatní strany skoro zmizely. Rozebíráme, jak se to stalo, kde studenti vyhráli a co Srbsko čeká.
26. 10. 2026
Podle pořadí na kandidátkách by v zastupitelstvech obcí zasedlo 30,6 % žen, zvoleno jich bylo 30,7 %. O tom, kolik žen usedne na radnicích, tak rozhodují hlavně strany, když sestavují kandidátky. Křížky voličů na tom skoro nic nezměnily, i když typická kandidátka dostala o dvě procenta méně hlasů než muž na téže kandidátce a ženy na mateřské nejméně ze všech. Prošli jsme všech 189 908 kandidátů obecních voleb 2026.
26. 10. 2026
Tři týdny po komunálních volbách má ANO dohodnutou koalici v 9 z 27 největších měst. V osmi z nich vládne se stranami, které jsou ve Sněmovně v opozici. SPD, Motoristé ani PRO nejsou v žádné z 22 dohodnutých koalic.
26. 10. 2026
Průzkumy před druhým kolem viděly mírně v čele Flávia Bolsonara a průběžné sčítání ho v noci na chvíli postavilo před Lulu. Predikce DataTimes.cz ale od prvních minut sčítání ukazuje vítězství úřadujícího prezidenta: Lula skončí na 51,8 procenta a porazí syna svého předchůdce o víc než čtyři miliony hlasů.
25. 10. 2026
Aleksandar Vučić uznal porážku v srbských parlamentních volbách kolem půl desáté večer podle vzorku vlastní strany. Oficiální průběžné sčítání tehdy zahrnovalo desetinu procenta voličů a jeho kandidátku ukazovalo v čele ještě do 23:14. Predikce DataTimes.cz potvrdila z oficiálních dat vítězství studentů ve 22:01. Studentská listina má 53,7 % platných hlasů a podle našeho přepočtu 141 z 250 mandátů.
25. 10. 2026
Loni se v Česku s poruchou příjmu potravy léčilo 3 858 dívek mladších 19 let, v roce 2010 jich bylo 1 199. Přibývat začaly už před covidem a v roce 2021 jich bylo najednou o polovinu víc. Výzkumy z USA ukazují, že na tom, jak rodiče mluví o jídle a o váze, záleží: děti, se kterými rodiče mluví o váze, častěji drží diety.
25. 10. 2026
Policie v Mariánských Lázních prověřuje podezření, že někdo za peníze sháněl hlasy pro Naše Česko. Spočítali jsme, jak těsný byl jeho výsledek: bez sedmi voličů, kteří by mu dali celý lístek, by mělo v zastupitelstvu jeden mandát místo dvou, bez 83 by se do něj nedostalo.
24. 10. 2026
Vláda chce Českou televizi a Český rozhlas financovat přímo ze státního rozpočtu. Výhrada se netýká jedné vlády, ale páky, kterou by tím dostala každá další. Proto říkáme jasně: stojíme za médii veřejné služby.
24. 10. 2026
Spolu s komunálními volbami se ve 21 obcích hlasovalo o větrných elektrárnách. Ve 20 lidé výstavbu odmítli, jen v Dětřichově na Svitavsku prošla o osm hlasů. Ještě loni přitom dopadala referenda o větrnících napůl, letos odpůrci vyhráli ve 30 z 32. Do konce listopadu budou hlasovat další tři obce.
23. 10. 2026
Na letošní volby do obcí a Senátu má stát v rozpočtu 1 050 milionů korun, 127 korun na voliče. Po započtení inflace je to stejně jako v roce 2018. Volby zdražují skokem, když stát přidá komisařům. Ubrat člena komise nejde ve čtvrtině okrsků, sloučení obcí by na volbách ušetřilo desítky milionů a internet volby nezlevní, dokud zůstanou volební místnosti.
21. 10. 2026
Že si žena, která byla opilá, může za sexuální násilí aspoň částečně sama, si myslí 32 procent Čechů, dvakrát víc než v průměru Evropské unie. Vzali jsme výroky z binga, které koluje po sociálních sítích, a postavili je proti datům, výzkumům a zákonu.
21. 10. 2026
Kandidáti ANO přišli mezi koly senátních voleb o třetinu hlasů a prohráli všech 13 soubojů. Hlasy voličů SPD by jim v 11 z nich nestačily, ani kdyby přišli všichni. Ve 13 krajských městech ANO kleslo z 27,7 na 21,6 %, poprvé od roku 2014 ztrácí.
20. 10. 2026
Po komunálních volbách sedí na radnicích hlavně nezávislí, většinou ale v malých obcích. Když se spočítá, kolik voličů za každým zastupitelem stojí, připadá na nezávislé zhruba třetina voličů v Česku. Zbytek zastupují strany a městská hnutí. Nejvíc si polepšil STAN, nejvíc ztratila SPD.
19. 10. 2026
Do naší Volební kalkulačky odpovědělo 21 z 27 nově zvolených senátorů a senátorek. Zrušení poplatků pro ČT a ČRo nepodpořil nikdo z nich, Istanbulskou úmluvu chce ratifikovat 14, manželství pro všechny 13. Vyšší daně pro lidi s vyššími příjmy podporuje 7 a ústavní právo na interrupci jen 3.
18. 10. 2026
Druhé kolo senátních voleb ve 22 obvodech: vládní strany nezískaly ani jedno křeslo, nejvíc mandátů má STAN. Kdo usedne v Senátu, ukazujeme v amfiteátru a v online reportáži z predikce.
17. 10. 2026
Kandidáti ANO přišli mezi prvním a druhým kolem senátních voleb o třetinu hlasů, jejich soupeři jen o desetinu. Voliče kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili, získali hlavně soupeři ANO. Vládní strany nezískaly žádné z 27 křesel a zvolena byla jediná žena.
17. 10. 2026
K urnám přišlo 48,00 % voličů, o 1,9 p. b. víc než v roce 2022, a účast vzrostla ve 12 ze 14 krajů. Ve čtvrtině větších měst s nejnižší účastí ale klesla v 18 z 24. Pod 30 % je letos pět měst, před čtyřmi lety žádné.
16. 10. 2026
ODS přišla o čtvrtinu zastupitelů v obcích a městských částech (z 2 294 na 1 721), Piráti rovněž (z 273 na 199). KDU-ČSL ztratila šestinu, TOP 09 necelou čtvrtinu. Zelení se drží na 127 zastupitelích. STAN má celkově skoro stejně lidí jako dřív: ve větších městech jich získal 242, v obcích do 10 000 obyvatel 276 ztratil, hlavně tam, kde jeho zastupitelé letos kandidovali za místní sdružení. Mapy ukazují stav před volbami i po nich.
16. 10. 2026
Prošli jsme všech 189 908 kandidátů obecních voleb a jejich povolání. Lékaři se do zastupitelstva dostali z nevolitelného místa třikrát častěji než ostatní kandidáti. Prodavačky, řemeslníci a důchodci naopak dostávají méně hlasů, než by odpovídalo jejich místu na kandidátce.
15. 10. 2026
Před volbami měla SPD v zastupitelstvech obcí a městských částí 490 lidí, teď 166. Motoristé postavili kandidáty v 58 zastupitelstvech a uspěli v jedenácti, z toho v pěti ostravských. ANO ve velkých městech ztrácí, v menších obcích přibírá. Mapa celé republiky ukazuje stav před volbami, letošní kandidáty i výsledek.
14. 10. 2026
Na Žďársku rozhodl o postupu do druhého kola jediný hlas. V Milešíně má David Moos podezřele vysokých 13 z 33 hlasů; Radek Černý je v oficiálním zápisu hned vedle něj. V Ostravě, Kladně, Brně a Praze zřejmě chybějí tisíce hlasů. V Kladně může oprava jediného okrsku rozhodnout o mandátu.
12. 10. 2026
Ve 14 městech a 8 senátních obvodech, kde jsou sečtené výsledky, nehlasovalo 38 až 76 % lidí, kteří loni volili ANO (medián 54 %). Z voličů SPOLU nehlasovalo ve 20 z 22 míst nejvýš 20 % (medián 7 %). Odhady vycházejí z okrskových výsledků a dvou nezávislých metod.
12. 10. 2026
Jak brzy naše predikce znala výsledky komunálních a senátních voleb 2026. Vítěze jsme ve 159 zastupitelstvech znali typicky 2 hodiny 40 minut před koncem sčítání a model se odchýlil jen dvakrát. V Senátu jsme postupující nebo vítěze správně určili ve 26 z 27 obvodů.
12. 10. 2026
Mapa všech 14 551 volebních okrsků: najděte svou obec a podívejte se, kdo vyhrál ve vaší ulici. Hnutí ANO oslabilo ve 12 ze 13 krajských měst, v Praze, Brně i Ostravě.
11. 10. 2026
Průběžná predikce výsledků komunálních voleb ve 140 městech a městských částech a senátních voleb ve všech 27 obvodech. Kdo vede, kdo postupuje do druhého kola a kde je už rozhodnuto, sledujte na mapách a v online reportáži.
10. 10. 2026
Volební kalkulačka byla u letošních voleb v historicky největším rozsahu: pro 73 měst a pro senátní obvody. Senátní kalkulačka se hodí i před druhým kolem 16. a 17. října, městské zůstávají jako přehled toho, s čím strany do voleb šly. Na mapě najděte své město nebo obvod a kalkulačku vyplňte přímo tady v článku.
10. 10. 2026
Americký případ Jane Doe z Cornellovy univerzity ukazuje, kolik se toho může ztratit mezi oznámením a soudem. V Česku jde na policii zhruba desetina obětí, objasněnost znásilnění za patnáct let klesla ze 75 na 53 procent a polovina odsouzených odchází s podmínkou.
8. 10. 2026
Dramatik, disident a první prezident Česka by 5. října oslavil 90. narozeniny. Zemi dostal do světového povědomí a Češi ho dodnes řadí na první místo mezi polistopadovými prezidenty. Časová osa ukazuje, kdy stál na straně slabších – a kdy jeho humanismus selhal.
5. 10. 2026
Do voleb šel jako mírný favorit prezident Lula, všechny velké průzkumy ho viděly v prvním kole v čele. Predikce DataTimes.cz ale už od 0,8 procenta sečtených hlasů říká: Flávio Bolsonaro skončí první se 47 procenty, Lula druhý s 45 procenty – a o prezidentovi rozhodne až druhé kolo 25. října.
4. 10. 2026
Senátní kalkulačka běží pro 25 z 27 obvodů, inventura ukazuje, jak doopravdy hlasovali zastupitelé Prahy a Brna, a brzy nasadíme i kalkulačku pro komunální volby. Senátní kalkulačku i obě inventury si můžete vyplnit přímo v tomto článku.
4. 10. 2026
Americký stát Tennessee se 30. září pokusil popravit Christu Pike, jedinou ženu ve svých celách smrti. Přežila obě dávky smrtící injekce a leží v nemocnici na ventilátoru. Trest smrti má 54 zemí světa a USA loni popravily nejvíc lidí od roku 2009.
2. 10. 2026
Podíl žen na kandidátkách do obecních zastupitelstev roste od roku 1994 a letos dosáhl 35 %. Mezi zvolenými jich je ale pravidelně o čtyři až pět procentních bodů méně a mezi starosty ještě méně. Čím větší obec a čím vyšší funkce, tím méně žen.
2. 10. 2026
Příští pátek a sobotu se volí zastupitelstva v 6 251 obcích. Polovina z nich má méně než 500 obyvatel, v Rakousku je tak malá jen každá dvacátá obec. Správa nejmenších obcí stojí na obyvatele skoro dvakrát víc a téměř v každé druhé z nich kandiduje jediná listina. Proč máme tolik obcí a co se stalo, když je Rakousko slučovalo.
2. 10. 2026
Die Linke vyhrála berlínské volby s 25,7 % a mezi voliči do třiceti let získala 47 %. Data z volebního dne i z 1 572 okrsků ukazují, že rozhodoval věk a bydlení ve městě nájemníků. V českých médiích strana často vystupuje jako krajní levice srovnatelná s AfD. Politologové, úřady pro ochranu ústavy i její vládní minulost ukazují něco jiného: radikální, ne extremistickou stranu, jejíž rizika leží jinde, než se v Česku píše.
2. 10. 2026
The Economist ukazuje graf, podle kterého pravděpodobnost vědomí jazykových modelů stoupla z 17 na 20 procent. Studie, ze které vychází, ale u modelů z roku 2024 publikovala 8 procent – a sami autoři varují, ať se procento nebere doslova. Otázka přesto přestala být akademická: firmy kvůli ní mění své modely a americké státy píšou zákony.
1. 10. 2026
Spolek KohoVolit.eu připravuje ve spolupráci s DataTimes.cz a s politickými geografy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Volební kalkulačku pro komunální volby 2026. Nebude jen jedna: vzniká zvlášť pro desítky měst, každá s otázkami, které řeší právě dané město.
1. 10. 2026
Google Maps po více než roce aktualizovaly satelitní snímky velké části Pásma Gazy. Každý si tak může prohlédnout, jak se území za téměř tři roky války proměnilo. Devět míst, před a po: od uprchlického tábora v Rafáhu po historické centrum města Gaza.
29. 9. 2026
Kde je podle Media Literacy Indexu 2026 společnost vůči dezinformacím nejméně odolná, tam mají lidé podle Eurobarometru nejlepší mínění o Rusku. Sankce proti Rusku podporují dvě třetiny Čechů, zbraně pro Ukrajinu necelá třetina. Na Slovensku přejímá kremelský výklad války zhruba polovina lidí, z Evropské unie a NATO ale chce odejít pětina až čtvrtina.
28. 9. 2026
Kandidát Zelených Zdeněk Jahn není obviněný ani vyšetřovaný. Policie potvrdila jediné: že se věcí zabývá. Z anonymních „zjištění“ o obratu na jeho účtech přesto vznikly titulky celostátních médií. Jak se ven dostává policejní práce, která je teprve ve fázi prověřování.
28. 9. 2026
Za tři měsíce pronikli AI agenti tří největších firem do skutečných systémů – od Hugging Face po australský zdravotní portál a americké úřady. Nikdo je k tomu nevedl, šli za zadaným cílem. Ve stejné době se v Radě EU jedná o tom, jestli firmy smějí k vývoji AI brát naše osobní data bez souhlasu a bez bezpodmínečného práva říct ne.
27. 9. 2026
V komunálních volbách 9. a 10. října bude mít 1 830 obcí jedinou kandidátku, v roce 1994 jich bylo 645. V 930 z nich je kandidátů přesně tolik, kolik je míst, nebo méně: zvoleni budou všichni a zastupitelstvo nebude mít náhradníky. Lidé z těchto obcí přitom k velkým volbám chodí stejně jako ostatní, komunální volby ale vynechávají.
24. 9. 2026
Od zrušení karenční doby v roce 2019 vystavují lékaři o 30 procent víc neschopenek. Prostonaných dnů je ale o 4 procenta méně a průměrná nemoc je o 11 dní kratší. Nemocenské pojištění vybralo za poslední dva roky o 23,6 miliardy víc, než vyplatilo. ODS přesto chce neplacené první tři dny nemoci prosadit v rozpočtové debatě.
24. 9. 2026
Otcové dětí do šesti let mají v Česku placenou práci nejčastěji v Evropské unii, matky spolu s Rumunkami nejméně často. Rozdíl 46 procentních bodů nemá v EU obdobu. Zájem matky mají: jakmile jde dítě do školy, jsou Češky zaměstnané častěji než jinde v Evropě. Na kulatém stole ve Sněmovně se odborníci shodli, že je na trh práce nepouštějí chybějící jesle, zkrácené úvazky a otcové na rodičovské. Vláda od ledna 2027 zvyšuje rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.
23. 9. 2026
CDU se poprvé v dějinách Spolkové republiky nedostala do zemského parlamentu. Naše datová predikce ukázala už krátce po začátku sčítání, že strana zůstane pod pětiprocentní hranicí.
20. 9. 2026
První ruské parlamentní volby od plného vpádu na Ukrajinu nerozhodují o moci. Kreml předepsal Jednotnému Rusku výsledek mezi 47 a 53 procenty, soud vyřadil poslední protiválečnou stranu a učitelé v Jakutsku hlásí jména rodičů, kteří odvolili. Za hladkým průběhem se skrývá největší nervozita za deset let – a rozpočet 23 miliard rublů na rituál, jehož výsledek je znám předem.
20. 9. 2026
Svobodné volby? Ruský „svátek demokracie“ se odehrává ve znamení přísných kvót a selekce.
20. 9. 2026
Výbuch v areálu nemocnice v Gaze zachytilo několik kamer. Záznamů bylo dost a vydalo to na vznik desítek analýz, z nichž žádná nepopsala, co se doopravdy stalo. Případ Al-Ahli ukázal možnosti i slabiny vizuální investigace – a předznamenal svět, v němž bude stále obtížnější dokázat, že obraz zachycuje skutečnost.
18. 9. 2026
Švédsko dnes od 8:00 do 20:00 volí nový Riksdag. Poslední průzkumy z 4.–11. září dávají červeno-zelenému bloku Magdaleny Andersson náskok 45,9–51,5 % proti 47,8–49,0 % vládní koalice Ulfa Kristerssona – v nejtěsnějším odhadu jde o rozdíl jediného mandátu, 175 ku 174. Poprvé v historii by přitom mohli vládní křesla získat nacionalističtí Švédští demokraté, pokud pravice zvítězí: v březnu na tom uzavřeli dohodu s Liberály, kteří sami jsou nad čtyřprocentním prahem jen s malou rezervou.
13. 9. 2026
Valné shromáždění OSN podpořilo přesnější a pestřejší zobrazování světa na mapách. Pro hlasovalo 164 zemí včetně Česka, jedinou zemí proti byly Spojené státy. Spor o mapy přitom není technický – je to spor o to, kdo určuje, co ve světě vypadá velké a důležité.
5. 9. 2026
Grónsko se do Afriky vejde čtrnáctkrát. Na školní mapě přesto vypadají stejně velké. Žádná mapa světa neříká celou pravdu – každá projekce si vybírá, co zkreslí, a za pět století jich kartografové vytvořili desítky.
5. 9. 2026
Ministerstvo zahraničí odmítlo pustit akreditovanou novinářku Deníku N na tiskovou konferenci a její redakci označilo za „alternativní média a konspirační blogy“. O tři týdny později šel ministr Petr Macinka dobrovolně na rozhovor k maskovanému muži, jehož totožnost neznal – a ochranku před schůzkou tajil. Naše infožádosti na všechna ministerstva ukazují, jak moc se tím Macinka vymyká.
4. 9. 2026
V komunálních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik má obec zastupitelů – v Praze 65. Vysvětlujeme, jak upravit lístek, kdy je hlas neplatný, proč pár křížků u jednotlivců váží méně než jeden u strany a jak se z hlasů stanou mandáty.
2. 9. 2026
Ve 27 z 81 obvodů se 9. a 10. října volí třetina Senátu. Ze tří vládních stran má v horní komoře senátory jen ANO, a to 15. I kdyby jeho kandidáti vyhráli ve všech 24 obvodech, kde kandidují, na 41 hlasů nedosáhne. Opozici k udržení většiny stačí dvě vítězství.
2. 9. 2026
V pátek 9. a v sobotu 10. října se volí zastupitelstva všech obcí a třetina Senátu. Průvodce: kdy a kde volit, co s sebou, proč se do obcí nedá volit na voličský průkaz a proč na komunálních volbách záleží víc, než naznačuje volební účast.
1. 9. 2026
Česko má 6 258 obcí a jejich rozpočty dohromady odpovídají zhruba pětině výdajů státního rozpočtu. V komunálních volbách se ale nevolí starosta ani rada, jen zastupitelstvo. Vysvětlujeme, co radnice rozhodují samy, co za stát a kdo z vedení obce o čem rozhoduje.
31. 8. 2026
Byla čtvrtá z dvanácti dětí a vyrostla v horské chalupě, kde se zpívalo a vyprávělo. Vydělala jmění a část ho vracela dětem, rodinám v nouzi a nemocným. Dolly Parton zemřela 25. srpna 2026 ve věku 80 let po krátké nemoci.
27. 8. 2026
Komunální volby 2026 mají nejméně kandidátů od roku 2002, senátní od roku 2000. Za poklesem na obou úrovních stojí to samé: SOCDEM (ČSSD), KSČM a další zavedené strany přišly o dvě třetiny kandidátů, v obcích i v Senátu zároveň. Žen naopak přibývá, hlavně na radnicích – v Senátu jejich podíl zůstává stejně nestálý jako dřív.
27. 8. 2026
Po 7. říjnu 2023 rozhodly evropské soudy desítky sporů o hranici mezi svobodou projevu a nenávistí. Trestají kolektivní nenávist k Palestincům i k Izraelcům – a hranici vedou podle jediného kritéria: zda výrok míří na stát a jeho politiku, nebo na lidi podle původu. Srovnání Rakouska, Německa, Švédska a Polska ukazuje, čím je český případ ministra Dvořáka výjimečný.
25. 8. 2026
Lidé spojení s vlasteneckým setkáním na zámku v Příčovech ho označují za nepolitické, alespoň ve stranickém smyslu. Za osm ročníků se ale na jeho pódiu vystřídali předsedové stran, poslanci, europoslanci, bývalí ministři – a letos i předseda Sněmovny. Kdo tam jezdí a jaké proudy se tu potkávají.
23. 8. 2026
Ve čtyřech největších městech kandiduje 66 listin a přes tři tisíce lidí. Bohuslav Svoboda ani Markéta Vaňková na kandidátkách nejsou, Jan Dohnal v Ostravě a Roman Zarzycký v Plzni své strany vedou. Kdo kandiduje, jak dopadly volby 2022 a o čem se ve městech vede kampaň.
20. 8. 2026
V říjnu 2025 se z Gazy vrátili poslední živí rukojmí, Hamás rozpustil svou vládu a zbraně z velké části utichly. Válka o Gazu tím ale neskončila. Zůstaly otevřené tytéž otázky, které konflikt živí desítky let: kdo bude Gazu spravovat, zda Hamás odzbrojí, kdy se stáhne izraelská armáda a jestli vůbec může vzniknout palestinský stát. Průvodce sporem od plánu OSN z roku 1947 po srpen 2026.
10. 8. 2026
Všechno podstatné o komunálních volbách 9. a 10. října 2026 na jednom místě: kdy a kde volit, kdo může volit a kandidovat, jak upravit lístek, jak se z křížků stanou mandáty a kdo nakonec usedne v zastupitelstvu.
6. 8. 2026
Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim žije a co nejčastěji potřebují k důstojnému a samostatnému životu – hlavní zjištění nového šetření Českého statistického úřadu.
4. 8. 2026
V nočním Lisabonu jsem pomohla staršímu pánovi s holí po schodech – a ukázalo se, že šestnáct let vedl The Wall Street Journal a založil ProPublica. Vzpomínka na Paula Steigera a na to, proč objektivita neznamená stát uprostřed.
2. 8. 2026
Stejně vysoká teplota měla v evropských zemích rozdílné následky. Data ukazují, proč nestačí sledovat teploměr – a co z toho plyne pro Česko, které se na podobná vedra teprve připravuje.
31. 7. 2026
Odborový svaz dopravy oslovil všech 14 krajů. Z odpovědí plyne, že dohled v horku míří na klimatizaci pro cestující – kabina řidiče zůstává stranou. Aktivněji reagovaly jen dva kraje.
31. 7. 2026
Počet lékařů vzrostl mezi roky 2020 a 2024 ze 45 252 na 48 781. Průměrnému praktickému lékaři, tedy lékaři, ke kterému chodíte první, je přitom podle ministerstva zdraví 55,6 roku a za deset let bude podle jeho propočtu v důchodovém věku víc než polovina dnešních praktických lékařů. Dostupnost péče se proto nerozhoduje v celostátním součtu, ale v konkrétních okresech a odbornostech.
28. 7. 2026
Dožíváme se čím dál vyššího věku, ale poslední dekádu života tráví Češi s nemocemi – skoro dvakrát déle než Švédové. Rozdíl nemá jedno vysvětlení; data ale ukazují, kde systém ztrácí měřitelně: v hospitalizacích, kterým umí zabránit dobrá ambulantní péče.
28. 7. 2026
Česko má 157 dětských psychiatrů, 559 dětských psychiatrických lůžek místo asi 860 potřebných a pět denních stacionářů místo dvou v každém kraji. Telemedicínu upravuje zákon od 1. října 2024; pojišťovny od ledna 2026 hradí vybrané výkony na dálku.
28. 7. 2026
Česko mělo v roce 2024 celkem 6 993 zubních lékařů, zhruba stejně jako před pěti lety. Sehnat ordinaci, která přijímá nové pacienty na pojišťovnu, je přesto v části země nemožné. Data, která by řekla kolik lidí je bez pravidelné péče, stát zatím neumí složit.
28. 7. 2026
Ministerstvo zdravotnictví plánuje strategické investice ve fakultních nemocnicích a od ledna 2026 spojilo Motol s Homolkou. Miliardová částka ani nový pavilon ale samy o sobě neříkají, zda se zkrátí čekání a zlepší výsledky léčby. To se dá měřit – a zatím se to neměří.
28. 7. 2026
Dlouhodobá péče o seniory stojí na lidech, které statistika lůžek nezachytí. Počty fyzioterapeutů rostly mezi lety 2020 a 2024 o 2,5 %, sester o 0,8 %; podíl lidí nad 80 let vzroste do roku 2050 z necelých 5 % na 8 až 9 %.
28. 7. 2026
Evropskou dlouhodobou péči skupují investiční skupiny a vlastnictví je čím dál hůř čitelné. V Česku má vazbu na obor ministr Boris Šťastný, který vybudoval síť Alzheimer Home, i premiér Andrej Babiš, jehož SynBiol drží zdravotnický holding Hartenberg.
28. 7. 2026
Adam Vojtěch řídí ministerstvo zdravotnictví potřetí. Vláda chtěla pro rok 2027 zvýšit platbu za děti, seniory a studenty o 21 miliard korun, výbor pro zdravotnictví 14. října 2026 na návrh poslance Borise Šťastného doporučil 13. Povinné eŽádanky mají začít 1. července 2027, plná elektronická dokumentace v březnu 2031.
28. 7. 2026
Počet obyvatel Česka se podle střední varianty projekce ČSÚ do roku 2050 změní o 1,3 %. Mezi lety 2038 a 2043 ale přibude 284 tisíc seniorů a ubude 313 tisíc lidí ve věku 15–64 let, protože do věku 65 let dorůstají silné ročníky ze 70. let.
22. 7. 2026
Podle projekce ČSÚ z roku 2018 by Česko bez migrace mělo na začátku roku 2101 7,40 milionu obyvatel, se střední migrací 10,53 milionu. Podíl seniorů vzroste v obou scénářích: s migrací z 19,2 na 29,5 %, bez ní na 32,5 %.
22. 7. 2026
Vyprávění o zemi, která ničemu nevěří, data nepotvrzují. Češi rekordně důvěřují policii, armádě i soudům – tedy institucím, které stát vykonávají. Nedůvěra se soustředí tam, kde se o státu rozhoduje: na strany a Sněmovnu.
20. 7. 2026
Obecním zastupitelstvům důvěřuje 52 % lidí, hejtmanům 43 %, krajským zastupitelstvům 37 %, Sněmovně 20 %. Vzorec drží přes dvacet let: čím dál od domova se rozhoduje, tím méně tomu Češi věří.
20. 7. 2026
Vojenské alianci Češi důvěřují stabilně už dvě dekády a OSN také. U Evropské unie se důvěra s nedůvěrou přetahuje celých dvacet let – a v posledním měření nedůvěra o čtyři body vede.
20. 7. 2026
Největší obrat v datech o důvěře nepatří žádné politické instituci: banky se z nejnedůvěryhodnější instituce v zemi vypracovaly mezi nejdůvěryhodnější. Internet šel opačným směrem, církve se nepohnuly za dvacet let.
20. 7. 2026
Ve 40. měsíci mandátu měl Miloš Zeman za sebou 44 zahraničních cest, Petr Pavel jich má ve stejné fázi 68. Zeman za deset let objel 34 zemí – nejčastěji Slovensko a Polsko, pětkrát Čínu, třikrát Rusko. Pavel za tři a čtvrt roku 42 zemí včetně těch, kam čeští prezidenti dosud nejezdili: Rwandy, Ghany, Argentiny nebo Chile. Každá kostička v grafu je jedna cesta – po najetí ukáže, kam se jelo, s kým se jednalo a co bylo na programu.
8. 7. 2026
Čtyři prezidenti za 33 let vrátili sněmovně 93 zákonů. Jen 16 z nich díky vetu nikdy nevyšlo – a 11 jich naopak prošlo nejtěsnější možnou většinou přesně 101 hlasů, včetně registrovaného partnerství. Interaktivní graf ukazuje každé veto: co prezident vracel, jak to zdůvodnil a kolik rukou se zvedlo proti němu.
8. 7. 2026
Tempo udílení prezidentských milostí se za tři roky Petra Pavla přiblížilo celému desetiletí Miloše Zemana. Změnilo se ale hlavně to, koho milost obvykle zachraňuje: místo nevyléčitelně nemocných jsou to dnes nejčastěji matky samoživitelky.
7. 7. 2026
Poslanecká sněmovna zvolená v říjnu 2025 má 18 výborů. Zmapovali jsme, jak často jejich členové chodí na jednání. Průměrná účast je 86 procent – ale mezi pětinou poslanců, kteří nevynechali nic, a těmi, kdo chybí na každé druhé schůzi, leží velký rozdíl.
29. 6. 2026
Jižní Korea má méně lékařů na obyvatele než Česko a nižší léčitelnou úmrtnost. Vláda chtěla v únoru 2024 zvýšit počet přijímaných studentů medicíny o 2 000, rezidenti odešli z nemocnic a spor skončil v roce 2025 návratem k původním 3 058 místům.
25. 6. 2026
V lednu 2030 bude podle projekce ČSÚ od padesáti let 53,4 % dospělých, po volbách 2017 jich bylo 46,8 %. Nejmladší dospělí se po poklesu vracejí na úroveň z roku 2018, ubývá lidí ve věku 30–49 let.
24. 6. 2026
Roční úhrnná plodnost za rok 2025 je 1,28. Ženy narozené v první polovině 70. let mají za sebou 1,8 až 1,9 dítěte, ročník 1980 asi 1,7. Ročník 1990 má ve 34 letech 1,29 dítěte a podle tří scénářů skončí na 1,5 až 1,6.
23. 6. 2026
Od ledna 2027 poroste rodičovský příspěvek na 400 000 Kč. Přehled 35 studií ale nejspolehlivěji dokládá účinek dostupné péče o děti, zatímco peněžní dávky podle něj zvyšují porodnost jen dočasně. V jeslích a školkách je v Česku 7,9 % dětí do tří let, v EU 40,6 %.
23. 6. 2026
Podíl lidí ve věku 25–49 let, kteří žijí v páru, vzrostl z 48,7 % v roce 2006 na 57,3 % v roce 2025, průměrný věk matky při prvním dítěti z 25,0 na 29,0 roku. Úbytek párů, který popisují studie o Koreji, USA či Finsku, se v českých datech neprojevuje.
23. 6. 2026
V roce 2025 se narodilo 77 636 dětí a úhrnná plodnost byla 1,28. Podle sčítání 2021 mají vysokoškolačky ve 30–34 letech v průměru 0,89 dítěte, ženy s maturitou 1,10. Po čtyřicítce se obě skupiny téměř srovnají. Pokles plodnosti od roku 2021 vzdělání nevysvětluje. Počet narozených navíc klesne i při stejné plodnosti, protože ubývá žen v rodičovském věku.
23. 6. 2026
Karviná ztratila za deset let přes 12 % obyvatel, Říčany o skoro 30 % vyrostly. Města vítězí a český venkov se vylidňuje – ten rakouský přitom drží. Rozdíl nedělá krajina, ale služby.
23. 6. 2026
Švédsko 1,67 → 1,43, Francie 1,83 → 1,61, Maďarsko 1,63 → 1,41, Kanada 1,44 → 1,25. Země se liší výdaji, nástroji i výchozí úrovní plodnosti, pokles po roce 2021 mají podobný. Česko ztratilo za stejné tři roky 0,47.
23. 6. 2026
Ročníky narozené v letech 1996–2005 mají 929 tisíc lidí, ročníky 2006–2015 o 21 % víc. Podle projekce ČSÚ klesne počet žen ve věku 25–34 let z 573 tisíc (1. 1. 2026) na 525 tisíc (2030) a do roku 2040 vzroste na 628 tisíc. Kolik se narodí dětí, rozhodne plodnost.
23. 6. 2026
V Karlovarském a Ústeckém kraji má ve věku 25–64 let základní vzdělání 10,5–11,6 % lidí, v Praze 3,6 %. Ženy se základním vzděláním rodí dřív, kraje s nejnižším vzděláním ale nemají vyšší plodnost.
23. 6. 2026
Švédsko z 1,98 na 1,42, Francie z 2,03 na 1,56, Maďarsko z 1,61 na 1,31: tři země, které se v české debatě uvádějí jako vzory, svůj vzestup plodnosti neudržely. Data ukazují, co z jejich rodinné politiky doložitelně funguje a co se při překladu do Česka ztrácí.
19. 6. 2026
V roce 1990 měla Češka první dítě v průměru ve 22,5 roku, dnes ve 29. Proto se rodí méně dětí a druhé dítě přichází těsně před věkem, kdy plodnost žen začíná klesat. Nejsilnější doklady o účinku mají jesle a školky.
19. 6. 2026
Do Sněmovny vstoupilo v říjnu 2025 67 žen, tedy 33,5 % poslanců, oproti 25 % v roce 2021. V krajských zastupitelstvech sedí 21 % žen, v obecních 30 %. Česko je podle IPU 14. z 27 zemí EU.
19. 6. 2026
Rozdíl mezi tím, co firma za zaměstnance zaplatí, a tím, co zaměstnanci skutečně přijde na účet, se nazývá daňový klín. V Česku je z velké části tvořen odvody, ne daní z příjmu samotnou.
19. 6. 2026
Důchody, dluhová služba, platy ve veřejném sektoru a další takzvané mandatorní výdaje tvoří většinu rozpočtu dřív, než se o jediné koruně začne politicky jednat. Co tam zbývá na investice a nové priority?
19. 6. 2026
Rozdíl mezi tím, co by stát měl teoreticky vybrat na DPH, a tím, co skutečně vybere, se nazývá DPH mezera. V Česku je dlouhodobě sledovaným, ale obtížně zcela uzavíratelným problémem.
19. 6. 2026
Tvrzení o extrémně vysokém zdanění práce v Česku se v debatě opakuje často. Ověřili jsme ho proti datům OECD – a zjistili, že záleží na tom, koho přesně srovnáváte.
19. 6. 2026
Novozélandská GST (obdoba DPH) z roku 1986 je dlouhodobě citovaná jako vzorový případ jednoduché, široce založené spotřební daně s minimem výjimek. Co z toho je přenositelné do českého systému plného snížených sazeb?
19. 6. 2026
Zatímco Francie nebo Spojené království vybírají z nemovitého majetku podstatnou část daňových příjmů, Česko z téhož zdroje vybírá zlomek. Rozdíl není náhoda – je to politická volba opakovaně potvrzovaná napříč vládami.
19. 6. 2026
Celkový podíl daní na HDP řekne málo o tom, jak se stát skutečně chová ke svým občanům. Důležitější je, z čeho peníze vybírá – a tady se Česko od evropského průměru výrazně odlišuje.
19. 6. 2026
Estonský daňový systém je dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejjednodušších a nejméně narušujících ekonomiku v rámci OECD. Klíč není v nízkých sazbách, ale v architektuře celého systému.
19. 6. 2026
Otevřená data o docházce existují, ale jejich čtení je složitější, než se zdá. Dvojí mandát, výbory bez hlasování, omluvená neúčast a aktivní zdržování se míchají v jedno číslo, které pak málo vypovídá.
19. 6. 2026
Klubová disciplína při hlasování je v české Sněmovně vysoká, ale ne absolutní. Odchylky od linie klubu se soustředí na konkrétní typy témat a říkají něco důležitého o tom, jak pevně koalice skutečně drží.
19. 6. 2026
Číslo zní extrémně – 480 hodin jen na úvod jednání, než se Sněmovna pustí do věci samé. Ověřili jsme, co přesně se do tohoto čísla počítá a jak se liší od minulých období.
19. 6. 2026
Francouzské Národní shromáždění zavedlo systém naprogramovaného času, který obstrukci neeliminuje, ale dává jí předvídatelnou hranici. Co přesně tato reforma udělala a proč je relevantní i pro Česko?
19. 6. 2026
Čím větší sněmovna, tím těžší by mělo být udržet pořádek – Evropský parlament ale obstrukce podobné české Sněmovně nezažívá. Klíč je v tom, jak se čas na vystoupení přiděluje předem.
19. 6. 2026
Obstrukce není jen jedno slovo pro „zdržování“. Je to soubor konkrétních, měřitelných jevů – délka projevů, počet projednaných bodů, čas do schválení programu. Vysvětlujeme, jak se efektivita parlamentu vlastně počítá.
19. 6. 2026
Westminsterský parlament řeší podobné riziko zdržovacích projevů úplně jinak než Česko – ne psanými limity, ale silnou autoritou předsedajícího. Co z toho je přenositelné a co ne.
19. 6. 2026
Togo má 8,4 milionu obyvatel a roste o 2,2 % ročně, Česko 10,9 milionu a stagnuje; podle projekcí OSN a ČSÚ se obě křivky protnou v polovině třicátých let. Svět podle OSN naroste na 10,3 miliardy a pak začne ubývat, dvě třetiny přírůstku do roku 2050 připadnou Africe.
18. 6. 2026
Část plateb nemocnicím se v Česku řídí diagnózou a výkonem, ne tím, jak dlouho vás léčí. Tento systém – DRG – ovlivňuje, co nemocnice dělají. Většina pacientů o jeho existenci neví.
18. 6. 2026
V Japonsku je 29 % lidí starších 65 let, v Česku 21 %. Je prvním státem na světě, který čelí demografické situaci, která Česko čeká zhruba za čtvrt století. Co to dělá s náklady na zdravotní péči a kdo ji platí?
18. 6. 2026
Výstavba bytů v Česku roste. Přesto jsou byty stále méně dostupné. Paradox má logické vysvětlení: nové byty míří primárně na investiční trh, ne k těm, kteří bydlení hledají pro vlastní potřebu.
18. 6. 2026
Vídeň je pravidelně hodnocena jako jedno z nejlépe obyvatelných měst světa. Přibližně 60 % jejích obyvatel žije v obecním nebo dotovaném bytě. Systém vznikl před sto lety a přežil pět politických režimů. Co z něj lze přenést?
18. 6. 2026
PISA je nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání vzdělávacích výsledků na světě. Česko v ní pravidelně skončí v první třetině – ale průměr skrývá hluboké rozdíly. Která čísla jsou relevantní a proč?
18. 6. 2026
Finsko proslulo jako vzdělávací velmoc bez standardizovaného testování, bez domácích úkolů a s učiteli jako elitní profesí. Polsko v 90. letech zdědilo sovětský model a za dvacet let se přiblížilo finským výsledkům v PISA. Jak?
18. 6. 2026
Česká průměrná mzda roste. Medián zaostává. Giniho koeficient zůstává stabilní. Co každé z těchto čísel říká a co skrývá – a proč nestačí sledovat jenom jedno?
18. 6. 2026
Spojené státy a skandinávské země jsou nejčastěji citovanými protipóly debaty o nerovnosti. Data ukazují, v čem se liší, kde se shodují a co z obou modelů lze analyticky přenést do české diskuse.
18. 6. 2026
Debata o AI a pracovním trhu se vede v extrémech: buď AI zničí všechna místa, nebo žádná. Data ukazují střednější a konkrétnější obraz: AI mění strukturu práce výrazně rychleji, než se očekávalo, ale jinak, než se předpokládalo.
18. 6. 2026
Jižní Korea má jednu z nejvyšších hustot průmyslových robotů na světě a zároveň jeden z nejnižších ukazatelů úhrnné plodnosti. Digitální transformace pracovního trhu tu probíhá souběžně s demografickým stárnutím. Co z toho stát dělá?
18. 6. 2026
Informační systémy české veřejné správy z velké části běží na softwaru z 90. let. Integrace neexistuje, data se přepisují ručně, systémy padají. Tento stav má jméno: technologický dluh. A jako každý dluh ho někdo platí.
18. 6. 2026
Estonsko s 1,4 miliony obyvatel spravuje 99 % státních služeb digitálně. Volby probíhají online od roku 2005. Daňové přiznání trvá pět minut. Jak se to podařilo a co z toho Česko může přenést?
18. 6. 2026
Česká elektřina se vyrábí z uhlí a jádra, přesto se její cena odvíjí od ceny plynu v Německu. Vysvětlení se skrývá v principu zvaném merit order – a má přímé důsledky pro každý účet za elektřinu.
18. 6. 2026
Německo investovalo od roku 2000 přes 500 miliard eur do transformace energetiky. Obnovitelné zdroje dnes pokrývají přes 60 % spotřeby elektřiny. Cena elektřiny pro domácnosti je přitom nejvyšší v EU. Co se povedlo a co ne?
18. 6. 2026
Klimatická politika se vede jako debata o cílech a závazcích. Pod ní leží konkrétní fyzikální číslo: zbývající uhlíkový rozpočet. Kolik tun CO₂ lze ještě vypustit a s jakou pravděpodobností zůstat pod hranicí 1,5 °C?
18. 6. 2026
V létě 2022 pokryly záplavy třetinu Pákistánu. Zahynulo více než 1 700 lidí, 33 milionů přišlo o domov. Pákistán přitom produkuje méně než 1 % světových emisí CO₂. Katastrofa přinesla globální otázku: kdo nese odpovědnost za škody, které způsobilo klima jiných zemí?
18. 6. 2026
Hybridní hrozby se od roku 2014 staly standardní součástí bezpečnostního slovníku. Přesná definice se ale liší stát od státu, dokument od dokumentu. Co termín skutečně označuje a proč na přesnosti záleží?
18. 6. 2026
Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023 po více než sedmdesáti letech vojenské neutrality. Bylo to největší rozšíření Aliance od přijetí pobaltských států v roce 2004. Co přineslo Finsku a co Alianci?
18. 6. 2026
Většina obsahu, který vidíte na YouTube, Facebooku nebo TikToku, vám nikdo nevybírá ručně. Vybírá ho algoritmus optimalizovaný na maximalizaci zapojení. Co to znamená pro informační prostředí?
18. 6. 2026
Tchaj-wan čelí systematickým dezinformačním kampaním z pevninské Číny dlouhodobě. Místo cenzury nebo zákazů zvolil stát kombinaci rychlé státní komunikace, mediální gramotnosti a participativních nástrojů. Co z toho funguje?
18. 6. 2026
Korupce je úplatek za konkrétní výhodu. State capture je něco jiného: systematické přizpůsobení právních pravidel, regulace a institucí tak, aby trvale sloužily úzké skupině zájmů. Přechod mezi nimi je nenápadný, ale důsledky jsou zásadně odlišné.
18. 6. 2026
Od roku 2010, kdy Fidesz získal ústavní většinu, se maďarský mediální trh a distribuci veřejných zakázek radikálně proměnily. Data z nezávislých výzkumů a evropských institucí ukazují, co se stalo.
18. 6. 2026
Pražský soud rozhodl, že výrok bývalého ministra Martina Dvořáka o „genetické výbavě“ Palestinců byl protiprávní a stát se za něj musí veřejně omluvit; přirovnání ke Goebbelsovi označil za přiléhavé. Ve zpravodajství velkých redakcí rozsudek zapadl. Podobné spory přitom soudy vedou po celé Evropě – v Německu, Rakousku, Švédsku i Polsku – a rozhodují je na obě strany.
16. 6. 2026
ČSÚ uvádí míry plodnosti jen pro ženy. Když je stejným postupem spočítáme pro muže, vychází za rok 2024 na jednoho muže 1,14 až 1,23 dítěte, na jednu ženu 1,37. Muži mají děti později a v širším věkovém rozpětí, ale ani podle nich Česko nedosahuje úrovně zhruba 2,1, která je potřeba k udržení počtu obyvatel.
12. 6. 2026
Na průměrný 70m² byt potřebuje Pražan 15 hrubých ročních mezd – skoro dvakrát tolik co Vídeňan nebo Berlíňan. Cena přitom neroste z cihel, ale z toho, kolik bytů se vůbec postaví.
12. 6. 2026
Oblíbený viník drahého bydlení – spekulanti a prázdné byty – nevysvětlí základní číslo: metropole dokončují o třetinu méně bytů, než samy označují za potřebné. A domácností přibývá rychleji než obyvatel.
12. 6. 2026
Generace, která dělá všechno „správně
12. 6. 2026
Polská stavební mašinerie chrlí přes 280 tisíc bytů ročně – nejvíc v Evropské unii. Přesto ceny i nájmy rostou rychleji než kdekoli jinde v regionu. Co tento zdánlivý paradox vysvětluje?
12. 6. 2026
Index dostupnosti bydlení od Deloitte se v debatě cituje jako definitivní důkaz krize. Co přesně měří, jaký byt předpokládá a kde má metodické limity?
12. 6. 2026
Zatímco ceny bydlení ve většině světových metropolí rostou, tokijské ceny zůstávají dlouhodobě stabilní. Klíčový rozdíl je v tom, kdo v Japonsku rozhoduje o tom, co se kde postaví.
12. 6. 2026
Česko má druhou nejnižší příjmovou nerovnost v EU – měřeno vlastním, nízkým mediánem. Při jednotném evropském prahu by pod hranicí skončilo přes 40 % domácností. Mezi Prahou a Ústím neleží 90 kilometrů, ale dvě strukturálně různé země.
12. 6. 2026
Celostátní číslo o exekucích – přibližně 600 000 osob – přikrývá extrémní geografickou koncentraci. V severočeských obcích typu Obrnice nebo Vřesová přesahuje podíl lidí v exekuci 47–50 %.
12. 6. 2026
Energetická chudoba se v ČR po roce 2021 stala strukturálním problémem, ne přechodnou krizí. Data ukazují, kdo platí největší podíl příjmu za energie – a proč je řešení systémové, ne individuální.
12. 6. 2026
Německý systém finančního vyrovnávání mezi bohatšími a chudšími spolkovými zeměmi je jedním z nejstarších a nejštědřejších v Evropě. Třicet pět let po sjednocení ukazuje, kde mají peníze limity.
12. 6. 2026
Tvrzení o vysokém podílu Prahy na HDP se používá jako důkaz, že „Praha vysává regiony“. Ověřili jsme číslo i to, co o realitě regionální nerovnosti vlastně říká.
12. 6. 2026
Malá postsocialistická země bez velkého hlavního města dominujícího ekonomice dosahuje jedné z nejvyrovnanějších regionálních struktur v Evropě. Co z toho je strukturální výhoda a co politická volba?
12. 6. 2026
Číslo „Praha vytváří 27 % HDP“ se v debatě cituje často a často špatně. Vysvětlujeme, co regionální HDP měří, proč nadhodnocuje Prahu a proč disponibilní příjem ukazuje jinou, menší propast.
12. 6. 2026
Mezzogiorno – italský jih – zaostává za severem od sjednocení země v 19. století. Masivní státní investice ve 20. století propast zmenšily, ale nezavřely. Co se z italské zkušenosti dá přenést a co ne?
12. 6. 2026
Česko patří mezi 18 zemí světa nad průměrem OECD ve všech třech gramotnostech PISA. Výsledky ale nesou učitelské sbory, jejichž velká část míří do důchodu – systém jede na setrvačnost, ne na obnovu.
12. 6. 2026
Rozdíl mezi socioekonomicky nejsilnějšími a nejslabšími žáky činí v Česku 116 bodů PISA – téměř čtyři roky školní docházky. O výsledku dítěte rozhoduje adresa a příjem rodičů víc než ve většině zemí OECD.
12. 6. 2026
Základní školy v Česku zřizuje 2 635 obcí a devět z deseti z nich zřizuje právě jednu. Ředitel je na všechno sám, starosta dělá zřizovatele vedle kanalizace a chodníků. Fragmentace řízení je neviditelná brzda celého systému.
12. 6. 2026
Estonsko se stalo novou evropskou špičkou ve výsledcích PISA, a to bez tradičního finského renomé. Jeho recept je radikálně jednoduchý: nerozdělovat děti podle schopností až do pozdního věku.
12. 6. 2026
Tvrzení o socioekonomické propasti ve výsledcích PISA testů zní jako abstraktní statistika. Co přesně 116 bodů znamená v reálných znalostních letech a jak si Česko stojí v evropském srovnání?
12. 6. 2026
Zatímco český systém řeší blížící se odchod třetiny učitelů do důchodu, Singapur dlouhodobě patří mezi země s nejnižší fluktuací učitelů díky promyšlené kariérní struktuře.
12. 6. 2026
V exekuci je zhruba 600 tisíc lidí a téměř 80 % z nich má exekucí víc. Systém srážek je nastavený tak, že legální výdělek navíc se často nevyplatí – trestá snahu a odměňuje šedou ekonomiku.
12. 6. 2026
V průměru OECD vysvětluje rodinné zázemí 15 % rozdílů ve výsledcích žáků, v Česku 22 %. Školství, které má být výtahem vzhůru, funguje spíš jako konzervant sociálních rozdílů.
12. 6. 2026
Příjmová nerovnost v Česku je nízká. Majetková nerovnost – kdo vlastní nemovitosti, úspory a podnikatelský kapitál – je úplně jiné číslo a měří se mnohem hůř.
12. 6. 2026
Francouzská ISF zdaňovala čisté jmění nejbohatších domácností od roku 1989. Macron ji v roce 2018 nahradil užší daní jen na nemovitosti. Co se stalo s příjmy státu – a s nerovností?
12. 6. 2026
Tvrzení, že nízká česká nerovnost je optická iluze založená na vlastním nízkém mediánu, je silné a kontroverzní. Přepočítali jsme ho podle jednotné evropské metodiky.
12. 6. 2026
Německo bylo dlouho výjimkou mezi velkými evropskými ekonomikami bez zákonné minimální mzdy. Po jejím zavedení klesla mzdová nerovnost v dolní části spektra – bez výrazného poklesu zaměstnanosti, který kritici předpovídali.
12. 6. 2026
Český zaměstnanec jako „vysoce exponovaný, ale nejméně ustaraný“ pracovník Evropy. Proč je klid v českých fabrikách a kancelářích slepou skvrnou, která ohrožuje naši budoucnost.
12. 6. 2026
Stát, který trestá lidskou práci a dotuje automatizovaný kapitál. Proč český sociální systém v roce 2030 narazí na zeď neudržitelnosti.
12. 6. 2026
Sliby o „českém technologickém tygru“ vs. realita unavených úřadů práce. Proč reskilling není jen kurz na Word, ale největší logistická operace v dějinách ČR.
12. 6. 2026
Německý průmysl je jedním z nejvíc zrobotizovaných v Evropě. Místo masového propouštění ukazují data spíš přesun pracovníků do jiných rolí – s jednou důležitou výhradou: cenou energie.
12. 6. 2026
Tvrzení, že 35 % české zaměstnanosti je vystaveno vysokému riziku automatizace, je v debatě citováno často a bez kontextu. Co přesně tento ukazatel měří – a co neměří?
12. 6. 2026
Kurz Elements of AI vznikl jako národní projekt digitální gramotnosti a dnes ho absolvovaly statisetisíce lidí po celé Evropě. Model je přenositelný i pro mnohem menší rozpočet, než má český stát.
12. 6. 2026
69 % Čechů má základní nebo vyšší digitální dovednosti, výrazně nad průměrem EU. Stát přitom jejich data drží v desítkách databází – a při každém úkonu se na ně ptá znovu. Problém digitalizace není v lidech, ale v architektuře.
12. 6. 2026
Šest unicornů a čtvrtý největší startupový trh regionu vypadají dobře. Investice do výzkumu ale zůstávají pod průměrem EU a míří spíš do zefektivnění montáže než do vývoje vlastních produktů.
12. 6. 2026
Stát v letech 2020 až 2024 investoval do digitalizace přes 50 miliard korun, velká část ale jen záplatuje zastaralé systémy, které nikdo plně neovládá. Evidovaných kybernetických incidentů mezitím přibylo o 84 %.
12. 6. 2026
Dánsko patří dlouhodobě k evropské špičce v digitalizaci veřejné správy. Jeho systém jednotné digitální identity MitID je ukázkou, co znamená sjednocení na úrovni infrastruktury, ne jen jednotlivých portálů.
12. 6. 2026
Tvrzení o desítkách miliard korun investovaných do digitalizace státu bez splnění zákonného cíle zní jako rozpor. Vysvětlujeme, kam peníze šly a proč to nestačilo.
12. 6. 2026
Singapurská agentura GovTech řídí centralizovaně digitální infrastrukturu celé vlády – od identity po cloud. Tento model řeší přesně ten problém fragmentace, kterým trpí česká digitalizace.
12. 6. 2026
Čekání na srážky jako falešná naděje. Proč i v „průměrně deštivých“ letech Česko vysychá a proč nám přehrady samy o sobě nepomohou.
12. 6. 2026
Častý argument „jsme příliš malí na to, abychom něco změnili“ vs. realita individuální odpovědnosti a technologické suverenity.
12. 6. 2026
Klimatická změna jako „neviditelná daň“, která potichu požírá hodnotu českých nemovitostí, lidské zdraví a produktivitu práce.
12. 6. 2026
Po katastrofálním létě 2003 si Francie a Španělsko vybudovaly systémy varování a reakce na horko, které měřitelně snižují počet obětí. Česko podobný systém teprve buduje.
12. 6. 2026
Tvrzení zní jako nadsázka pro zdůraznění naléhavosti. Ve skutečnosti je to standardní klimatologický fakt s jasnou fyzikální příčinou – vysvětlujeme, proč se vnitrozemí otepluje rychleji než oceány.
12. 6. 2026
Místo čekání na statistiky až po létě sleduje španělský zdravotní systém nadměrnou úmrtnost denně. Tento model dovoluje reagovat během vlny veder, ne až po ní.
12. 6. 2026
Lekce z Rudého moře a Izraele 2025. Proč poměr 1 : 200 (útok vs. obrana) znamená, že Západu dojdou peníze i munice dříve než nepříteli drony.
12. 6. 2026
Jak se v roce 2026 propojily zbrojovky Ruska, Číny, Íránu a KLDR do autoritářské výrobní osy a proč roztříštěná Evropa nedokáže držet krok.
12. 6. 2026
Budoucí premiérka před problémem „1,78 % HDP“ a 3 % civilní ochrany. Proč nás drahá letadla neochrání, pokud se jako společnost nenaučíme ukrajinskou lekci o odolnosti.
12. 6. 2026
S 1,3 milionu obyvatel a 300 kilometry hranice s Ruskem patří Estonsko mezi nejvíc zbrojící země NATO v přepočtu na HDP. Jeho zkušenost s kybernetickým útokem z roku 2007 formovala celou bezpečnostní doktrínu.
12. 6. 2026
Politici citují různá čísla obranných výdajů ČR – někdy nad 2 % HDP cíle NATO, jinde pod 1,8 %. Rozdíl není ve lžích, ale v tom, co se do výdajů na obranu vlastně počítá.
12. 6. 2026
Zatímco česká kapacita civilní ochrany pokrývá jen malou část populace, finský a baltský model „totální obrany“ počítá s ochranou většiny obyvatelstva. Rozdíl je v dekádách kontinuální investice, ne v jednom rozpočtu.
12. 6. 2026
Síť 286 koordinovaných anonymních účtů na českém TikToku generuje 5 až 9 milionů zhlédnutí týdně – v mladých ročnících víc než všichni lídři demokratických stran dohromady. Rozhoduje kód optimalizovaný na pozornost, ne argument.
12. 6. 2026
Dezinformace v Česku nejsou koníček podivínů, ale profesionální šedá ekonomika – od státem sponzorovaných „fabrik na vliv“ po řetězové e-maily, které míří na generaci 65+ mimo dohled analytických nástrojů.
12. 6. 2026
Finsko buduje odolnost proti manipulaci od školky a drží se na špičce evropských žebříčků. Maďarsko ukazuje druhou stranu téže lekce: oprava ovládnutého mediálního prostředí trvá roky a bolí celou společnost.
12. 6. 2026
Maďarský model koncentrace médií je extrémním evropským případem – stovky lokálních i celostátních titulů sloučené pod jednu organizaci blízkou vládě. Co přesně tento model umožňuje a kde má limity?
12. 6. 2026
Tvrzení o extrémní nedůvěře k politikům se v debatě cituje jako důkaz hluboké krize důvěry. Z jakého průzkumu pochází a co přesně měří?
12. 6. 2026
Finský model mediální gramotnosti je integrovaný do celého vzdělávacího systému od nejranějšího věku. Výsledek: opakovaně první místo v evropském indexu odolnosti vůči dezinformacím.
12. 6. 2026
Horní procento příjemců bere v některých zemích EU až 40 % zemědělských dotací. Ovládnutí státu nevypadá jako obálka s penězi – vypadá jako tisíce technických parametrů, které píšou ti, kdo z nich čerpají.
12. 6. 2026
Několik kapitálově silných skupin navázaných na energetiku, finance nebo chemii drží klíčová zdrojová média země. Kritický text novinář většinou napsat smí. Podstatnější je, komu patří místa, kde zprávy vznikají.
12. 6. 2026
Stát v roce 2024 rozdělil na dotacích téměř 706 miliard korun, ale neumí sledovat, jak se příjemci skládají do ekonomických skupin a kdo ovlivnil pravidla programů. Moderní capture se odehrává tam, kde chybí stopa.
12. 6. 2026
Slovenský index vnímání korupce zaostává za Českem o desítky bodů, a podle V-Dem institutu patří k zemím s nejrychlejší takzvanou autokratizací v Evropě. Co se přesně stalo a jak rychle?
12. 6. 2026
Tvrzení o extrémní koncentraci zemědělských dotací zní jako záměrná nadsázka. Přepočítali jsme ho z veřejně dostupných dat o vyplacených dotacích v rámci Společné zemědělské politiky.
12. 6. 2026
Po Revoluci růží v roce 2003 provedla Gruzie jednu z nejradikálnějších protikorupčních reforem v moderní historii. Hlavní nástroj nebyl trestní postih, ale digitalizace a propustnost úředního aparátu.
12. 6. 2026
Babiš a Okamura zmizeli z žebříčku největších mluvčích – nahradili je Hřib, Richterová a Bartoš. Kdo mluví nejvíc, určuje role v opozici, ne osobnost. A nejpasivnějším klubem je podle docházky, hlasování i vystupování ODS.
5. 6. 2026
Politický slib o odchodu z burzy zní skvěle, dokud nenarazí na fyziku, zájmy akcionářů a cenu emisní povolenky.
1. 6. 2026
Strach ze „zastavění Česka” solárními panely je největší brzdou suverenity. Data ale ukazují, že jsme v krajině obětovali násobně víc místa pro auta i průmyslové zemědělství než kolik potřebujeme pro čistou energii.
1. 6. 2026
Proč nové jádro nevyřeší dnešní problémy a co nás udrží v mrazu v kritickém mezidobí.
1. 6. 2026
Invaze na Ukrajinu donutila celou Evropu přehodnotit energetiku. Francie vsadila na jádro, Polsko na rychlý nástup offshore větru, Finsko na zrychlenou jadernou výstavbu. Co z toho je relevantní pro Česko?
1. 6. 2026
Číslo 350 km² koluje v energetické debatě jako munice pro obě strany – zastánci i odpůrci solární energie ho citují bez kontextu. Přepočítali jsme metodiku od základu.
1. 6. 2026
České povolování větrných elektráren trvá až 15 let. Polsko od roku 2022 staví obří offshore parky v Baltském moři v řádu jednotek let. Rozdíl není v penězích, ale v pravidlech.
1. 6. 2026
V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí, nejméně od roku 1785. Premiér Babiš chce plodnost 2,1, tedy nárůst o 0,82 dítěte na ženu; největší desetiletý nárůst v rozvinutých zemích od roku 2000 byl 0,48.
30. 4. 2026
Úhrnná plodnost 1,28 neříká, kolik dětí Češky skutečně budou mít. V roce 2000, kdy bylo ženám narozeným v roce 1975 pětadvacet, byla 1,15, nakonec porodily asi 1,8 dítěte. Generační plodnost ale klesá také: od ročníku 1965 po ročník 1985 z 1,95 na 1,59.
30. 4. 2026
Zdravotnictví dává Česko 8,6 % HDP, Rakousko 11,7 % a Německo 12,2 %. Struktura financování je podobná německé, výsledky jsou uprostřed mezi sousedy: odvratitelných úmrtí je v Rakousku 171, v Česku 225, v Polsku 272, na Slovensku 283 a v Maďarsku 383 na 100 000 obyvatel.
27. 4. 2026
Stát platí zdravotní pojištění za děti, seniory, studenty a rodiče na rodičovské. Vláda chce jeho platbu od ledna 2027 zvýšit o 24 miliard na 182 miliard korun; sněmovní výbor doporučil nižší základ. Zůstatky zdravotních pojišťoven mezitím klesly z 69,9 na 43,2 miliardy.
15. 4. 2026
Vláda slibuje levnější pohonné hmoty. Jenže pro většinu lidí, kteří tankují benzín na běžných pumpách, se nezmění skoro nic. Daň na benzín zůstává stejná a většina stanic už před regulací držela marže nízko. Výrazněji může zásah pomoct hlavně na drahých dálničních pumpách.
4. 4. 2026
Gustavo Petro, prezident a šéf vlády Kolumbie, se musel již 19× omlouvat z rozhodnutí soudu.
1. 4. 2026
Co s tím zmůže nebo nezmůže politika? A co my sami?
19. 3. 2026
Více než třetina poslanců koalice vede některou z neziskových organizací. Většina těchto organizací ale nezveřejňuje ani nejzákladnější finanční údaje.
18. 3. 2026
Podle průzkumu Eurostatu patří Česko k šesti zemím EU, kde kvůli čekací listině zůstává bez potřebného vyšetření nejméně lidí. Z tohoto ukazatele to vypadá dobře, ale neříká nic o tom, jak dlouho se čeká: kdo vyšetření nakonec dostal, se do čísla nepočítá, a OECD čekací doby za Česko nesleduje.
12. 3. 2026
New York staví mrakodrapy za desítky milionů dolarů. A zároveň nedokáže dát domov více než 350 000 lidí, kteří nyní nemají střechu nad hlavou. Data o největší majetkové propasti v historii newyorského realitního trhu.
11. 3. 2026
Televize, která vysílá zprávy od roku 1980 bez přestávky, nyní mění majitele. Vysvětlujeme, kdo jsou hráči v tomhle byznysu, co chtějí a proč na tom záleží i nám.
3. 3. 2026
Kdo vynese kus živého policejního spisu do médií, v Česku se téměř nikdy nezjistí. Čtenář přitom neví, co ve výseku chybí a komu posloužil. Proč úniky z neuzavřených trestních řízení škodí vyšetřování, svědkům i novinařině – a co ukazuje dvacet let českých případů.
24. 2. 2026
Lobbistická organizace UN Watch rozšířila úmyslně zmanipulované video, ve kterém mluví Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva v okupovaných palestinských územích. Pět evropských ministrů zahraničí na základě tohoto deep fake videa požaduje její rezignaci. Když se ukázalo, že video je zmanipulované, žádná z vlád se neomluvila, jen Rakousko stáhlo svůj twitterový status.
18. 2. 2026
Peníze - nějak s nimi vyjít musíme. I když někdy to jde hodně ztuha. Ovšem jedna věc je šetřit, uskromnit se, druhá věc je výpadek příjmů. Věděli jste, že matky samoživitelky jsou mistrině v hlídání cash flow?
21. 1. 2026
Česko má na tisíc obyvatel 9 sester, Norsko 16, tedy o 70 % víc. Rakousko místo plošných pobídek podporuje skupinové ordinace, kde pracuje víc lékařů pohromadě: k 1. červenci 2025 jich bylo 100, v roce 2023 jen 53. Obě země řeší stejný problém, ubývání praktických lékařů, jinými nástroji.
15. 1. 2026
Je fér říct nahlas, z jakých pozic píšeme
10. 1. 2026
Největší omyl v debatách o „zlé AI“ je představa démona se zlými záměry. U dnešních modelů nejde primárně o zlo. Jde o urputnou optimalizaci cíle – která umí mít laskavou tvář. A právě proto se tak špatně pozná.
8. 1. 2026
Rok turbulencí, personálních zvratů a existenčních otázek pro online zpravodajství
3. 1. 2026
Historická data vědců z Cambridge nám pomáhají pochopit, jak byla vražda ukotvena v rytmu každodenního života. Zmapovali 355 vražd ve třech anglických městech 14. století. Výsledky překvapivě připomínají to, co víme o násilí v dnešních metropolích – a zároveň odhalují jeden zásadní rozdíl.
23. 12. 2025
Notifikace. Scrollování. Algoritmy. A my uprostřed toho všeho. Náš mozek není stavěný na svět, který mu každou vteřinu nabízí další dávku dopaminu. Sociální sítě, nekonečné feedy, promyšlené triky – všechno je navržené tak, abychom zůstali přilepení k obrazovce.
21. 12. 2025
Každý den jich odešleme miliardy. Ale kde se emoji vlastně vzaly? Příběh začíná v roce 1982 emotikony :-) a pokračuje japonským designérem s mřížkou 12×12 pixelů.
1. 12. 2025
Když 9. listopadu 2025 oznámil generální ředitel BBC Tim Davie svůj odchod, vypadalo to jako rutinní rezignace kvůli závažné mediální chybě. Ve skutečnosti šlo o vyvrcholení několikaletého politického tažení, které chce měnit pravidla hry. Tak jako v Česku.
18. 11. 2025
Odhad přesunů voličů mezi sněmovními volbami 2021 a 2025 po krajích: kam odešli voliči koalice Pirátů a Starostů, kolik STAN získal od SPOLU, jak SPD přišla o téměř dvě třetiny voličů a odkud bralo hlasy ANO, Motoristé i Stačilo!.
15. 11. 2025
Akademický senát rozhodne, zda v čele VŠE zůstane ekonom Petr Dvořák, nebo poslanec SPD Miroslav Ševčík.
15. 11. 2025
Neoprávněné podnikání, zkrácení nebo neodvedení daně či neregistrace k DPH, to jsou podezření, kterým nyní čelí poslanec Filip Turek.
27. 10. 2025
Turek střídá verze o svých miliónových příjmech: jednou z firem, podruhé z 'freelancerských' konzultací. Účetnictví však vyplácení odměn majiteli neprokazuje a čísla nedávají ekonomický smysl.
15. 10. 2025
Odpovědi politických stran na 100 klíčových otázek ukazují, kam se bude Česká republika ubírat.
13. 10. 2025
Podrobná analýza přesunů voličů.
9. 10. 2025
Mapa posunů mezi volbami ukazuje téměř plošný pohyb k opozici. Výjimkou je Brno, kde vládní koalice výrazně posílila – a kde sídlí předseda vlády.
8. 10. 2025
Predikce výsledků voleb ukazovala velmi přesně výsledky do hodiny po konci voleb.
7. 10. 2025
Výsledky voleb budou známé pár desítek minut po uzavření volebních místností. Predikční modely umožní přesné odhady už při zhruba 1,5 % sečtených hlasů.
4. 10. 2025
Interaktivní mapa ukazuje výsledky hlasování v každém volebním okrsku v Česku. Sledujte, jak se postupně sčítají hlasy a které strany vedou v jednotlivých regionech.
4. 10. 2025
Proč Volební kalkulačka není hračka, ale analytický nástroj, který může rozhodnout i o mandátech ve Sněmovně.
1. 10. 2025
Proč Volební kalkulačka není hračka, ale analytický nástroj, který může rozhodnout i o mandátech ve Sněmovně.
1. 10. 2025
Babiš má nyní 95% šanci, že bude sestavovat vládu. Ale s kým? Poslechněte si náš podcast.
29. 8. 2025
Zdá se být rozhodnuto. Soudní spory o 'skryté koalice' by ale mohly dramaticky změnit politickou mapu.
24. 8. 2025
Novináři a novinářky v Gaze jsou záměrně zabíjeni. Data to dokládají, mezinárodní organizace to potvrzují. Myslíme si, že projevit solidaritu kolegům a kolegyním by měl být základní profesní reflex.
16. 8. 2025
Na první pohled banální otázka: měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve dnech 24.–25. června 2025 na sobě oblek, nebo neměl? Ve skutečnosti se kolem této otázky roztočila sázková spirála, na jejímž konci leží v přepočtu více než tři miliardy korun..
7. 7. 2025
Mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem viditelně došlo k zásadnímu rozkolu. Donedávna spojenci, které spojovala cynická hra na svobodu, se po dnešní noci ocitají na opačných stranách barikády.
6. 6. 2025
V době, kdy spojenci Česka vyzývají k zastavení humanitární katastrofy v Gaze, česká vláda zůstává loajální izraelské politice – i za cenu mezinárodní izolace. Podporuje tím nejen okupaci, ale i oslabení právního řádu, na kterém sama staví svoji obranu proti ruské agresi.
22. 5. 2025
Ve finančních prohlášeních europoslance Turka jsme odhalili velké nesrovnalosti, které vyvolávají zásadní otázky: odkud skutečně plynou jeho deklarované příjmy a proč se jeho tvrzení a výkazy zcela rozcházejí?
16. 5. 2025
Pokračujeme v odhalování skutečného příběhu europoslance Filipa Turka (Motoristé/Patrioti). Po prozkoumání jeho závodní kariéry se nyní zaměřujeme na další oblast jeho veřejné prezentace.
14. 5. 2025
Životní Turkův úspěch v závodech formulí byl závod v květnu 2017, kdy v nejslabší kategorii formulí porazil oba dva další jezdce: patnáctiletého juniora z Dominikánské republiky, který právě přesedlal z motokár, a obvodního lékaře z východního Německa. Více závodníků v jeho kategorii nejelo. Celkově v tomto závodě dojel čtvrtý od konce.
13. 5. 2025
Ještě na začátku roku 2025 to vypadalo jasně. Justin Trudeau byl na odpis, liberální strana ztrácela v průzkumech přes 20 bodů a konzervativci mířili k pohodlnému vítězství. A pak přišel Trump.
29. 4. 2025
V tomto volebním období už poslanci a poslankyně jednali po 21. hodině víckrát než za předchozí tři období dohromady. Poslechem projevů tráví 39 hodin měsíčně, dvakrát víc než za vlády Petra Nečase (ODS).
4. 4. 2025
Trump zavádí nejtvrdší obchodní opatření za poslední desítky let. Oznámil 10% clo na veškerý dovoz do země a k tomu sadu dodatečných cel na konkrétní státy – včetně klíčových spojenců, jako jsou země EU, Japonsko, Jižní Korea či Austrálie.
3. 4. 2025
Prezident Trump představil nová cla na dovoz do USA – třeba 20 % na zboží z EU. Říká jim „reciproční“, ale ve skutečnosti jsou to cla z obchodního schodku.
3. 4. 2025
Čím výš v politice, tím méně žen. Jak si vedou české kraje a proč jinde mají žen ve vedení víc?
8. 3. 2025
Hned na začátku volebního roku došlo v Kanadě k velice rychlému zvratu ve voličských náladách. Liberálové mají podporu 38 %.
3. 3. 2025
Role Spojených států coby garanta stability se změnila. Trumpova diplomacie nyní obviňuje oběť, oslabuje spojence a posiluje agresora.
1. 3. 2025
Nejmladší “tiktoková” generace v německých volbách volila - shodně s Tiktokem.
28. 2. 2025
V neděli se konaly německé parlamentní volby. Na první pohled se může zdát, že se někdejší Východní Německo zradikalizovalo, jenže to je dost zkreslený pohled.
27. 2. 2025
V neděli proběhnou německé parlamentní volby. Proč klasické volební mapy nejsou vždy nejlepší volbou a jak správně číst výsledky.
21. 2. 2025
Stejně jako v předchozím volebním období, i nyní od posledních sněmovních voleb zpracováváme všechny relevantní průzkumy...
18. 2. 2025
Zatímco dosavadní výzkumy varovaly před riziky pro seniory, aktuální data ukazují, že největší riziko představují vedra pro mladé lidi ve věku 18 až 35 let.
15. 2. 2025
Akademická obec se ohrazuje proti vysokým odměnám pro vedení univerzity a proti uvedeným důvodům.
14. 2. 2025
Namísto ozbrojeného komanda přichází do vládních budov několik desítek mladých mužů v civilu, vyzbrojených pouze flash disky.
5. 2. 2025
Od posledních všeobecných voleb zpracováváme všechny relevantní průzkumy a zaznamenáváme vývoj šancí jednotlivých politických stran.
19. 1. 2025
Proč by nás mělo zajímat, když někdo označí stát za fašistický? Podívejte se na varovné signály
6. 1. 2025
Většina silně pro-rusky hlasujících europoslanců je jen ze 3 zemí: Německa, Slovenska a Česka.
23. 12. 2024
Hybridní kampaně, manipulace algoritmů a vlivové operace ukazují, jak lze destabilizovat demokratické procesy.
20. 12. 2024
Unikátní analýza shody hlasování v Europarlamentu za rok 2024.
19. 12. 2024
Tento týden probíhá ve Štrasburku 9. zasedání Evropského parlamentu v tomto volebním období.
17. 12. 2024
Anulování prezidentských voleb kvůli hybridnímu útoku odhaluje zranitelnost demokratických procesů.
8. 12. 2024
Pochval a uznání není nikdy dost 😊 Naše kartogramy si jako ukázkové vybrali nejvyšší statistici Rakouska.
27. 11. 2024
Politici jsou oficiálně obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
21. 11. 2024
Jedno video, špatný kontext a příběh, který ilustruje, jak snadno může dojít k manipulaci veřejného mínění.
14. 11. 2024
Dvě generace, dva pohledy. A jedno překvapivé zjištění: v péči o duševní zdraví více záleží na tom, jestli jste muž nebo žena, než kdy jste se narodili.
12. 11. 2024
Matka a dcera. Dvě generace, dva pohledy. Minimálně :-) Data místo dojmů. A otázky, které si možná nekladete – a někdy ani nechcete klást.
11. 11. 2024
Naše predikce ukazuje s 80% jistotou, že příštím americkým prezidentem se stane Donald Trump.
6. 11. 2024
Čekáte těsné vítězství Trumpa či Harris? Vůbec to tak být nemusí. Ukážeme vám, že rozdíly mohou být mnohem větší a že to není chyba průzkumných agentur.
5. 11. 2024
Naděje na získání většiny 101 mandátů jsou nyní pro čtyřčlennou koalici bez Pirátů (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) mizivé.
31. 10. 2024
Škodí odvolaný děkan (nyní opět proděkan) Miroslav Ševčík národohospodářské fakultě?
17. 10. 2024
První data z digitalizovaného systému stavebních řízení (DSŘ): systém zvládá rostoucí objem žádostí bez zjevných známek přetížení.
10. 10. 2024