Loni na jaře jsme se s touto analýzou věnovali sněmovní obstrukci poprvé – pro Český rozhlas. Ukázali jsme, že poslanci a poslankyně tráví poslechem projevů 39 hodin měsíčně, dvakrát víc než za vlády Petra Nečase, že noční jednání se za Fialovy vlády staly běžnou praxí a že nejčastěji u řečnického pultu stáli Andrej Babiš a Tomio Okamura. Celou tehdejší analýzu si můžete přečíst na webu iROZHLAS.cz: Sněmovní obstrukce: přibývá projevů mimo body i nočních jednání. Nejvíc mluví Babiš s Okamurou.

Na podzim 2025 se ve Sněmovně vyměnily role: po volbách převzala vládu koalice vedená Andrejem Babišem (ANO), do opozice odešly strany, které předtím tvořily Fialovu vládu. Data z prvního půlroku nového volebního období ukazují, jak rychle se na tuto výměnu proměnily i sněmovní statistiky – a co se naopak nezměnilo.

Celkový čas u řečnického pultu klesl, ale zůstává vysoko nad historickým průměrem

V prvním půlroce nového období (2025–2026) mluví opoziční poslanci v průměru 24,3 hodiny měsíčně – méně než rekordních 27,9 hodiny za vlády Petra Fialy, ale víc než dvojnásobek toho, co bylo běžné za Petra Nečase nebo Bohuslava Sobotky. Koaliční čas (6,9 hodiny) zůstává prakticky na úrovni předchozích období.

Pokles oproti Fialově období je zatím založen jen na datech z prvního půlroku Babišova vládnutí a může se v dalších letech volebního období opět zvýšit – podobný vzorec (nárůst řečnictví ke konci období) byl patrný i v minulých cyklech.

Projevy mimo body programu se zhruba zpoloviny snížily

Čistě mimo jednací body (tedy odbočky od programu, na které dříve nejčastěji upozorňoval poslanec Marek Benda) mluví nová opozice 3,1 hodiny měsíčně – citelně méně než 6,5 hodiny za Fialovy vlády, byť stále víc než za Nečase, Sobotky nebo Babišovy první vlády. Koaliční čas mimo body (1 hodina) je srovnatelný s předchozími obdobími.

Žebříček největších řečníků je úplně jiný

Nejvýraznější změna je personální. Andrej Babiš a Tomio Okamura, kteří v předchozím období dominovali žebříčku s více než 200 minutami měsíčně, z první desítky úplně zmizeli – jsou totiž součástí vládní koalice. Místo nich vedou žebříček piráti Zdeněk Hřib (144 minut měsíčně), Olga Richterová (97) a Ivan Bartoš (66), tedy strany, které po volbách odešly do opozice. Petr Fiala v žebříčku nefiguruje vůbec.

I nový nejvýřečnější poslanec mluví citelně méně než Babiš s Okamurou – o víc než čtvrtinu. Pořád je to ale víc, než kolik bylo běžné v historických obdobích před Fialovou vládou: srovnatelnou hranici 125 minut měsíčně dříve překonal jen Zbyněk Stanjura v letech 2013–2017, zatímco za Nečase nebo v Babišově první vládě se nejvýřečnější poslanci pohybovali mezi 30 a 90 minutami.

Tento přesun potvrzuje hlavní zjištění předchozí analýzy: kdo mluví nejvíc, neurčuje osobnost konkrétního politika, ale jeho role v opozici. Když se role obrátí, obrátí se i žebříček – beze zbytku.

Noční jednání i počet jednacích dní zatím klesají

Za první půlrok nového období se Sněmovna protáhla do nočních hodin osmkrát – tempo srovnatelné s celými předchozími volebními obdobími (17 až 21 dní za čtyři roky), tedy zatím bez opakování extrému z Fialovy vlády (78 dní). Na potvrzení, zda jde o trvalý pokles, nebo jen o klidnější začátek volebního období, je ale na definitivní závěr ještě brzy.

Počet jednacích dní pléna (5,9 za měsíc) klesl pod úroveň Fialova období (7,0) a vrátil se blíž k číslům z Babišovy první vlády. I tady ale platí stejná výhrada – data pokrývají jen první půlrok Babišova vládnutí.

Obstrukci převzali Piráti. ODS ztichla

Výměna rolí má ještě jeden, méně nápadný rozměr. Zatímco Piráti po odchodu do opozice převzali řečnický pult, ODS – strana, která do podzimu 2025 vedla vládu – se z parlamentní práce stáhla nejvíc ze všech klubů. Petr Fiala se v žebříčku řečníků neobjevuje vůbec a jeho čelo patří Pirátům.

Nejde přitom jen o mluvení. V naší analýze docházky na sněmovní výbory má ODS nejnižší průměrnou účast ze všech klubů – 78 procent, zatímco Piráti a ANO se pohybují kolem 90. Nejnižší zaznamenanou docházku na výbory má bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), která vynechala každou druhou schůzi. A na hlasováních pléna chyběl poslanec ODS Libor Hoppe – bez vládní ani krajské funkce, která u jiných poslanců absence vysvětluje – na více než polovině všech hlasování.

Data z prvního půlroku tak vedle výměny řečníků zachycují i druhý, tišší posun: podle docházky na výbory, účasti na hlasování i času u řečnického pultu je nejpasivnějším klubem Sněmovny ODS.

Co z toho plyne

První půlrok nové vlády ukazuje dílčí zlepšení v absolutních číslech, ale zásadní strukturální problém zůstává nezměněný: čas u řečnického pultu i po výměně vlády zůstává hluboko nad úrovní, kterou Sněmovna znala před deseti lety. Personální výměna na vrcholu žebříčku řečníků navíc potvrzuje, že příčina není v konkrétních politicích, ale v nastavení jednacího řádu – a to nastavení se zatím nezměnilo.

Zdroje: Poslanecká sněmovna PČR – otevřená data o jednání pléna, data za první půlrok volebního období 2025–2026.

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter