Efektivní vládnutí

Sněmovna mluvila 39 hodin měsíčně. Po výměně vlády je to 31.

Na začátku roku 2025 začali sami zákonodárci říkat nahlas, že se práce ve Sněmovně nedá skloubit se životem. Dvě poslankyně oznámily, že už znovu kandidovat nebudou – jednání jsou podle nich nepředvídatelná a neefektivní. A předseda rozpočtového výboru dodal, že tak neefektivně strávený pracovní čas za celý život nezažil.

Analýza sněmovních dat za poslední čtyři volební období potvrdila, že nejde o subjektivní pocit. Čas u řečnického pultu se za dekádu víc než zdvojnásobil – z necelých 19 hodin měsíčně za Petra Nečase na rekordních 39 hodin za Petra Fialy, hlavně díky dlouhým projevům tehdejší opozice vedené Andrejem Babišem. Po volbách 2025 se Babiš stal premiérem a Sněmovna v prvním půlroce nového období pracuje efektivněji – celkový čas klesl na 31 hodin měsíčně, protože současná opozice neblokuje jednání s takovou intenzitou, jakou sám Babiš prosazoval, dokud byl v opozici. Podstatné tedy není, kdo z politiků mluví nejvíc. Podstatné je nastavit jednací řád tak, aby debata zůstala možností, ne nástrojem k zablokování práce parlamentu – bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci.

Evropský parlament a německý Bundestag řeší riziko zdržování jinak než Británie – přidělováním pevného času politickým skupinám místo spoléhání na autoritu předsedajícího. Francie po roce 2009 ukazuje, jak vypadá konkrétní reforma tohoto typu v praxi.