Nejdůvěryhodnější politický orgán v Česku? Obecní zastupitelstvo. Důvěra klesá s každým kilometrem od radnice
Obecním zastupitelstvům důvěřuje 52 % lidí, hejtmanům 43 %, krajským zastupitelstvům 37 %, Sněmovně 20 %. Vzorec drží přes dvacet let: čím dál od domova se rozhoduje, tím méně tomu Češi věří.
audio doplníme
Seřaďte instituce podle vzdálenosti od domova a dostanete zároveň žebříček důvěry. Obecní zastupitelstvo: 52 %. Hejtman: 43 %. Krajské zastupitelstvo: 37 %. Poslanecká sněmovna: 20 %. Vzorec, který data CVVM ukazují konzistentně přes dvě dekády, se dá shrnout jednou větou – Češi věří politice tím méně, čím dál od nich se dělá.
Radnice drží důvěru přes celé politické cykly
Obecní zastupitelstva jsou jediný volený orgán v zemi, kterému po většinu sledovaného období důvěřovala nadpoloviční většina lidí – od roku 2002 se důvěra pohybuje mezi 55 a 68 %, bez ohledu na to, kdo zrovna vládl v Praze. Ani jedna z celostátních politických krizí posledních dvaceti let se do křivky viditelně nepropsala. Vysvětlení nabízí sama povaha komunální politiky: starostu a zastupitele lidé potkávají, výsledky jejich práce vidí z okna a odpovědnost je adresná. Obecní politika je zkrátka jediná, kterou většina voličů zná jinak než z médií.
Kraje: stejná samospráva, poloviční důvěra
Krajská úroveň na tom byla vždy hůř. Krajským zastupitelstvům, měřeným od jejich vzniku v roce 2001, důvěřuje dnes 37 % lidí a křivka se s nedůvěrou přetahovala celé dvě dekády; hejtmani jsou na 43 %. Rozdíl oproti obcím se nabízí vysvětlit stejnou logikou vzdálenosti: kraj už je pro většinu lidí abstrakce – hejtmana z ulice neznají a co přesně kraj spravuje, ví málokdo. Krajská samospráva je tak důvěrou blíž Sněmovně než vlastní radnici, přestože formálně jde o tentýž princip zastupitelské samosprávy.
Co s tím může dělat centrální vláda
Pro budoucí premiérku z toho plyne nepohodlné čtení: legitimita, kterou centrální politika ztratila, v zemi nezmizela – přesunula se na nejnižší patro. Reformy, které se opřou o obce (a které obcím nepřenášejí úkoly bez peněz), startují z důvěry 52 %; reformy komunikované ze Strakovy akademie z důvěry poloviční. Zkušenost s vylidňujícími se regiony ukazuje totéž z druhé strany: tam, kde obec udrží školu, obchod a spoj, drží se i lidé (psali jsme v kapitole Demografie) – a s nimi zjevně i důvěra, že se veřejné věci dají spravovat rozumně.
Poznámka k metodice: Od roku 2025 přibyla v šetření CVVM možnost odpovědět „tak napůl"; tyto odpovědi se nezapočítávají ani do důvěry, ani do nedůvěry. Prudký pokles nedůvěry v posledních bodech řad (u obecních zastupitelstev na 15 %, u krajských na 15 %, u hejtmanů na 19 %) proto z velké části odráží změnu metodiky, ne náhlé usmíření s politikou.

