Ve 40. měsíci mandátu měl Miloš Zeman za sebou 44 zahraničních cest, Petr Pavel jich má ve stejné fázi 68. Zeman za deset let objel 34 zemí – nejčastěji Slovensko a Polsko, pětkrát Čínu, třikrát Rusko. Pavel za tři a čtvrt roku 42 zemí včetně těch, kam čeští prezidenti dosud nejezdili: Rwandy, Ghany, Argentiny nebo Chile. Každá kostička v grafu je jedna cesta – po najetí ukáže, kam se jelo, s kým se jednalo a co bylo na programu.
Čtyři prezidenti za 33 let vrátili sněmovně 93 zákonů. Jen 16 z nich díky vetu nikdy nevyšlo – a 11 jich naopak prošlo nejtěsnější možnou většinou přesně 101 hlasů, včetně registrovaného partnerství. Interaktivní graf ukazuje každé veto: co prezident vracel, jak to zdůvodnil a kolik rukou se zvedlo proti němu.
Tempo udílení prezidentských milostí se za tři roky Petra Pavla přiblížilo celému desetiletí Miloše Zemana. Změnilo se ale hlavně to, koho milost obvykle zachraňuje: místo nevyléčitelně nemocných jsou to dnes nejčastěji matky samoživitelky.
Poslanecká sněmovna zvolená v říjnu 2025 má 18 výborů. Zmapovali jsme, jak často jejich členové chodí na jednání. Průměrná účast je 86 procent – ale mezi pětinou poslanců, kteří nevynechali nic, a těmi, kdo chybí na každé druhé schůzi, leží velký rozdíl.
Voličská populace se posouvá. Generace, která rozhodla volby 2025, bude za čtyři roky menšinou. Velký přehled: věk, vzdělání, regiony.
Standardní statistika plodnosti je snapshot jednoho roku a reaguje na to, kdy ženy rodí, ne jen kolik dětí. Kohortní data za celé generace ukazují jiný, pomalejší pokles.
České strany napříč spektrem navrhují téměř totožná opatření – vyšší rodičovský příspěvek, víc míst ve školkách, podporu prvního bydlení. Čtyřicet let výzkumu pronatalitní politiky ukazuje, co z toho skutečně mění plodnost a co je jen gesto.
Politická debata o plodnosti se točí kolem peněz a jeslí. Výzkum dokumentuje jiný primární faktor: mladí lidé čím dál méně tvoří stabilní párové vztahy. Bez páru se rodina nezakládá.
ČSÚ eviduje porody v každé obci od roku 1971 – včetně vzdělání matky, věku a pořadí dítěte. Pohled obec po obci ukazuje, že česká demografie není jeden trend, ale tisíce různých příběhů.
Celostátní demografická čísla zakrývají hlubokou regionální asymetrii. Praha a její zázemí sají populaci ze zbytku republiky, stovky obcí ztratily za tři dekády čtvrtinu obyvatel.
Česká debata o demografii obvykle srovnává s jednou vybranou zemí podle toho, jaký výsledek chceme podpořit. Čtyři dekády měřených politik dávají systematičtější – a konzistentní – odpověď.
Generace narozená po roce 2000 je demograficky menší než generace jejích rodičů a vstupuje do dospělosti za jiných ekonomických podmínek. Co to znamená pro budoucí počty narozených dětí?
Podíl obyvatel se základním vzděláním se mezi českými regiony liší až čtyřnásobně. Tato geografická nerovnost má přímou souvislost s tím, kde se rodí víc dětí – a za jakou cenu.
Skandinávský model péče je v české debatě citován jako vzor bez kontextu. Data ze Švédska, Francie a Maďarska ukazují přesně, co fungovalo, na jak dlouho a co se v překladu ztratilo.
Průměrný věk matky při prvním porodu se v Česku posunul za třicet let o osm let. Jde o největší posun mezi bohatými zeměmi. Tato změna má přímé strukturální důsledky pro demografický vývoj – a žádná jednorázová dávka je neobrátí.
Od roku 1990 se podíl žen v Poslanecké sněmovně pohyboval mezi 9 a 22 procenty. V krajích a obcích jsou čísla nižší. Data ze tří dekád ukazují, kde se situace posunula a kde prakticky nestojí.
Rozdíl mezi tím, co firma za zaměstnance zaplatí, a tím, co zaměstnanci skutečně přijde na účet, se nazývá daňový klín. V Česku je z velké části tvořen odvody, ne daní z příjmu samotnou.
Důchody, dluhová služba, platy ve veřejném sektoru a další takzvané mandatorní výdaje tvoří většinu rozpočtu dřív, než se o jediné koruně začne politicky jednat. Co tam zbývá na investice a nové priority?
Rozdíl mezi tím, co by stát měl teoreticky vybrat na DPH, a tím, co skutečně vybere, se nazývá DPH mezera. V Česku je dlouhodobě sledovaným, ale obtížně zcela uzavíratelným problémem.
Tvrzení o extrémně vysokém zdanění práce v Česku se v debatě opakuje často. Ověřili jsme ho proti datům OECD – a zjistili, že záleží na tom, koho přesně srovnáváte.
Novozélandská GST (obdoba DPH) z roku 1986 je dlouhodobě citovaná jako vzorový případ jednoduché, široce založené spotřební daně s minimem výjimek. Co z toho je přenositelné do českého systému plného snížených sazeb?
Zatímco Francie nebo Spojené království vybírají z nemovitého majetku podstatnou část daňových příjmů, Česko z téhož zdroje vybírá zlomek. Rozdíl není náhoda – je to politická volba opakovaně potvrzovaná napříč vládami.
Celkový podíl daní na HDP řekne málo o tom, jak se stát skutečně chová ke svým občanům. Důležitější je, z čeho peníze vybírá – a tady se Česko od evropského průměru výrazně odlišuje.
Estonský daňový systém je dlouhodobě hodnocen jako jeden z nejjednodušších a nejméně narušujících ekonomiku v rámci OECD. Klíč není v nízkých sazbách, ale v architektuře celého systému.
Otevřená data o docházce existují, ale jejich čtení je složitější, než se zdá. Dvojí mandát, výbory bez hlasování, omluvená neúčast a aktivní zdržování se míchají v jedno číslo, které pak málo vypovídá.
Klubová disciplína při hlasování je v české Sněmovně vysoká, ale ne absolutní. Odchylky od linie klubu se soustředí na konkrétní typy témat a říkají něco důležitého o tom, jak pevně koalice skutečně drží.
Číslo zní extrémně – 480 hodin jen na úvod jednání, než se Sněmovna pustí do věci samé. Ověřili jsme, co přesně se do tohoto čísla počítá a jak se liší od minulých období.
Francouzské Národní shromáždění zavedlo systém naprogramovaného času, který obstrukci neeliminuje, ale dává jí předvídatelnou hranici. Co přesně tato reforma udělala a proč je relevantní i pro Česko?
Čím větší sněmovna, tím těžší by mělo být udržet pořádek – Evropský parlament ale obstrukce podobné české Sněmovně nezažívá. Klíč je v tom, jak se čas na vystoupení přiděluje předem.
Obstrukce není jen jedno slovo pro „zdržování“. Je to soubor konkrétních, měřitelných jevů – délka projevů, počet projednaných bodů, čas do schválení programu. Vysvětlujeme, jak se efektivita parlamentu vlastně počítá.
Westminsterský parlament řeší podobné riziko zdržovacích projevů úplně jinak než Česko – ne psanými limity, ale silnou autoritou předsedajícího. Co z toho je přenositelné a co ne.
V roce 1919 se mezi částí tuzemské elity zrodila myšlenka, že by Československo mělo vlastní africkou kolonii – Togo, které tehdy mělo méně než desetinu obyvatel mladé republiky. Za patnáct let bude mít Togo víc obyvatel než Česká republika.
Nemocnice v Česku dostávají zaplaceno podle diagnózy a výkonu, nikoli podle toho, jak dlouho a jak intenzivně vás léčí. Tento systém – DRG – silně ovlivňuje, co lékaři dělají. Většina pacientů o jeho existenci neví.
Japonsko má medián věku obyvatel 49,9 roku a 30 % populace starší 65 let. Je prvním státem na světě, který čelí demografické situaci, která Česko čeká za dvě desetiletí. Co to dělá s náklady na zdravotní péči a kdo ji platí?
Výstavba bytů v Česku roste. Přesto jsou byty stále méně dostupné. Paradox má logické vysvětlení: nové byty míří primárně na investiční trh, ne k těm, kteří bydlení hledají pro vlastní potřebu.
Vídeň je pravidelně hodnocena jako jedno z nejlépe obyvatelných měst světa. Přibližně 60 % jejích obyvatel žije v obecním nebo dotovaném bytě. Systém vznikl před sto lety a přežil pět politických režimů. Co z něj lze přenést?
PISA je nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání vzdělávacích výsledků na světě. Česko v ní pravidelně skončí v první třetině – ale průměr skrývá hluboké rozdíly. Která čísla jsou relevantní a proč?
Finsko proslulo jako vzdělávací velmoc bez standardizovaného testování, bez domácích úkolů a s učiteli jako elitní profesí. Polsko v 90. letech zdědilo sovětský model a za dvacet let se přiblížilo finským výsledkům v PISA. Jak?
Česká průměrná mzda roste. Medián zaostává. Giniho koeficient zůstává stabilní. Co každé z těchto čísel říká a co skrývá – a proč nestačí sledovat jenom jedno?
Spojené státy a skandinávské země jsou nejčastěji citovanými protipóly debaty o nerovnosti. Data ukazují, v čem se liší, kde se shodují a co z obou modelů lze analyticky přenést do české diskuse.
Debata o AI a pracovním trhu se vede v extrémech: buď AI zničí všechna místa, nebo žádná. Data ukazují střednější a konkrétnější obraz: AI mění strukturu práce výrazně rychleji, než se očekávalo, ale jinak, než se předpokládalo.
Jižní Korea má jednu z nejvyšších hustot průmyslových robotů na světě a zároveň jeden z nejnižších ukazatelů úhrnné plodnosti. Digitální transformace pracovního trhu tu probíhá souběžně s demografickým stárnutím. Co z toho stát dělá?
Informační systémy české veřejné správy z velké části běží na softwaru z 90. let. Integrace neexistuje, data se přepisují ručně, systémy padají. Tento stav má jméno: technologický dluh. A jako každý dluh ho někdo platí.
Estonsko s 1,4 miliony obyvatel spravuje 99 % státních služeb digitálně. Volby probíhají online od roku 2005. Daňové přiznání trvá pět minut. Jak se to podařilo a co z toho Česko může přenést?
Česká elektřina se vyrábí z uhlí a jádra, přesto se její cena odvíjí od ceny plynu v Německu. Vysvětlení se skrývá v principu zvaném merit order – a má přímé důsledky pro každý účet za elektřinu.
Německo investovalo od roku 2000 přes 500 miliard eur do transformace energetiky. Obnovitelné zdroje dnes pokrývají přes 60 % spotřeby elektřiny. Cena elektřiny pro domácnosti je přitom nejvyšší v EU. Co se povedlo a co ne?
Klimatická politika se vede jako debata o cílech a závazcích. Pod ní leží konkrétní fyzikální číslo: zbývající uhlíkový rozpočet. Kolik tun CO₂ lze ještě vypustit a s jakou pravděpodobností zůstat pod hranicí 1,5 °C?
V létě 2022 pokryly záplavy třetinu Pákistánu. Zahynulo více než 1 700 lidí, 33 milionů přišlo o domov. Pákistán přitom produkuje méně než 1 % světových emisí CO₂. Katastrofa přinesla globální otázku: kdo nese odpovědnost za škody, které způsobilo klima jiných zemí?
Hybridní hrozby se od roku 2014 staly standardní součástí bezpečnostního slovníku. Přesná definice se ale liší stát od státu, dokument od dokumentu. Co termín skutečně označuje a proč na přesnosti záleží?
Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023 po více než sedmdesáti letech vojenské neutrality. Bylo to největší rozšíření Aliance od přijetí pobaltských států v roce 2004. Co přineslo Finsku a co Alianci?
Většina obsahu, který vidíte na YouTube, Facebooku nebo TikToku, vám nikdo nevybírá ručně. Vybírá ho algoritmus optimalizovaný na maximalizaci zapojení. Co to znamená pro informační prostředí?
Tchaj-wan čelí systematickým dezinformačním kampaním z pevninské Číny dlouhodobě. Místo cenzury nebo zákazů zvolil stát kombinaci rychlé státní komunikace, mediální gramotnosti a participativních nástrojů. Co z toho funguje?
Korupce je úplatek za konkrétní výhodu. State capture je něco jiného: systematické přizpůsobení právních pravidel, regulace a institucí tak, aby trvale sloužily úzké skupině zájmů. Přechod mezi nimi je nenápadný, ale důsledky jsou zásadně odlišné.
Od roku 2010, kdy Fidesz získal ústavní většinu, se maďarský mediální trh a distribuci veřejných zakázek radikálně proměnily. Data z nezávislých výzkumů a evropských institucí ukazují, co se stalo.
Budoucí premiérka před problémem „fyziky času“. Slibování vyšších platů nefunguje, když průměrný pediatr je o generaci starší než jeho pacienti a polovina praktiků směřuje do důchodu.
Radost z toho, že se dožíváme čím dál vyššího věku, střídá tvrdý dopad reality. Česko si připlácí za to, že senioři tráví poslední dekádu života v nemoci, zatímco vyspělý svět investuje do zdravého pohybu.
Zatímco Praha diskutuje o etice umělé inteligence, v pohraničí se stává jedinou možností, jak zajistit lékařskou péči. Budoucí premiérka musí pochopit, že digitalizace není „luxusní doplněk“, ale záchranný kruh pro český venkov.
Zatímco česká primární péče řeší odchod praktiků do důchodu, severské země dlouhodobě sázejí na sestry s rozšířenými kompetencemi. Norský model je nákladný, ale ukazuje, kam se dá kapacita systému přesunout.
Tvrzení, že do deseti let zmizí polovina praktických lékařů, koluje v debatě o zdravotnictví jako alarmující slogan. Přepočítali jsme ho z věkové struktury lékařského sboru.
Rakouský zdravotní systém čelí podobnému stárnutí praktiků jako Česko. Místo plošného zvyšování platů zkouší cílené regionální pobídky. Co z toho lze přenést?
Mladá rodina v roce 2026 vs. neúprosná matematika trhu. Proč cena bytu není určena cenou cihel, ale cenou „razítka“ a proč ani vyšší platy tuto propast nezalepí.
Rozbití mýtu, že „byty jsou, jen je drží spekulanti“. Proč má Česko hardwarový problém v nabídce a proč stavíme v měřítku minulého století.
„Generation Rent“ – lidé, kteří dělají všechno správně, ale brány k vlastnictví jsou pro ně zamčené. Proč Česko potřebuje švýcarský nebo vídeňský model nájmu.
Polská stavební mašinerie chrlí přes 280 tisíc bytů ročně – nejvíc v Evropské unii. Přesto ceny i nájmy rostou rychleji než kdekoli jinde v regionu. Co tento zdánlivý paradox vysvětluje?
Index dostupnosti bydlení od Deloitte se v debatě cituje jako definitivní důkaz krize. Co přesně měří, jaký byt předpokládá a kde má metodické limity?
Zatímco ceny bydlení ve většině světových metropolí rostou, tokijské ceny zůstávají dlouhodobě stabilní. Klíčový rozdíl je v tom, kdo v Japonsku rozhoduje o tom, co se kde postaví.
Česko má druhou nejnižší příjmovou nerovnost v EU – měřeno vlastním, nízkým mediánem. Při jednotném evropském prahu by pod hranicí skončilo přes 40 % domácností. Mezi Prahou a Ústím neleží 90 kilometrů, ale dvě strukturálně různé země.
Celostátní číslo o exekucích – přibližně 600 000 osob – přikrývá extrémní geografickou koncentraci. V severočeských obcích typu Obrnice nebo Vřesová přesahuje podíl lidí v exekuci 47–50 %.
Energetická chudoba se v ČR po roce 2021 stala strukturálním problémem, ne přechodnou krizí. Data ukazují, kdo platí největší podíl příjmu za energie – a proč je řešení systémové, ne individuální.
Německý systém finančního vyrovnávání mezi bohatšími a chudšími spolkovými zeměmi je jedním z nejstarších a nejštědřejších v Evropě. Třicet pět let po sjednocení ukazuje, kde mají peníze limity.
Tvrzení o vysokém podílu Prahy na HDP se používá jako důkaz, že „Praha vysává regiony“. Ověřili jsme číslo i to, co o realitě regionální nerovnosti vlastně říká.
Malá postsocialistická země bez velkého hlavního města dominujícího ekonomice dosahuje jedné z nejvyrovnanějších regionálních struktur v Evropě. Co z toho je strukturální výhoda a co politická volba?
Číslo „Praha vytváří 27 % HDP“ se v debatě cituje často a často špatně. Vysvětlujeme, co regionální HDP měří, proč nadhodnocuje Prahu a proč disponibilní příjem ukazuje jinou, menší propast.
Mezzogiorno – italský jih – zaostává za severem od sjednocení země v 19. století. Masivní státní investice ve 20. století propast zmenšily, ale nezavřely. Co se z italské zkušenosti dá přenést a co ne?
Česko patří mezi 18 zemí světa nad průměrem OECD ve všech třech gramotnostech PISA. Výsledky ale nesou učitelské sbory, jejichž velká část míří do důchodu – systém jede na setrvačnost, ne na obnovu.
Rozdíl mezi socioekonomicky nejsilnějšími a nejslabšími žáky činí v Česku 116 bodů PISA – téměř čtyři roky školní docházky. O výsledku dítěte rozhoduje adresa a příjem rodičů víc než ve většině zemí OECD.
Základní školy v Česku zřizuje 2 635 obcí a devět z deseti z nich zřizuje právě jednu. Ředitel je na všechno sám, starosta dělá zřizovatele vedle kanalizace a chodníků. Fragmentace řízení je neviditelná brzda celého systému.
Estonsko se stalo novou evropskou špičkou ve výsledcích PISA, a to bez tradičního finského renomé. Jeho recept je radikálně jednoduchý: nerozdělovat děti podle schopností až do pozdního věku.
Tvrzení o socioekonomické propasti ve výsledcích PISA testů zní jako abstraktní statistika. Co přesně 116 bodů znamená v reálných znalostních letech a jak si Česko stojí v evropském srovnání?
Zatímco český systém řeší blížící se odchod třetiny učitelů do důchodu, Singapur dlouhodobě patří mezi země s nejnižší fluktuací učitelů díky promyšlené kariérní struktuře.
V exekuci je zhruba 600 tisíc lidí a téměř 80 % z nich má exekucí víc. Systém srážek je nastavený tak, že legální výdělek navíc se často nevyplatí – trestá snahu a odměňuje šedou ekonomiku.
V průměru OECD vysvětluje rodinné zázemí 15 % rozdílů ve výsledcích žáků, v Česku 22 %. Školství, které má být výtahem vzhůru, funguje spíš jako konzervant sociálních rozdílů.
Příjmová nerovnost v Česku je nízká. Majetková nerovnost – kdo vlastní nemovitosti, úspory a podnikatelský kapitál – je úplně jiné číslo a měří se mnohem hůř.
Francouzská ISF zdaňovala čisté jmění nejbohatších domácností od roku 1989. Macron ji v roce 2018 nahradil užší daní jen na nemovitosti. Co se stalo s příjmy státu – a s nerovností?
Tvrzení, že nízká česká nerovnost je optická iluze založená na vlastním nízkém mediánu, je silné a kontroverzní. Přepočítali jsme ho podle jednotné evropské metodiky.
Německo bylo dlouho výjimkou mezi velkými evropskými ekonomikami bez zákonné minimální mzdy. Po jejím zavedení klesla mzdová nerovnost v dolní části spektra – bez výrazného poklesu zaměstnanosti, který kritici předpovídali.
Český zaměstnanec jako „vysoce exponovaný, ale nejméně ustaraný“ pracovník Evropy. Proč je klid v českých fabrikách a kancelářích slepou skvrnou, která ohrožuje naši budoucnost.
Stát, který trestá lidskou práci a dotuje automatizovaný kapitál. Proč český sociální systém v roce 2030 narazí na zeď neudržitelnosti.
Sliby o „českém technologickém tygru“ vs. realita unavených úřadů práce. Proč reskilling není jen kurz na Word, ale největší logistická operace v dějinách ČR.
Německý průmysl je jedním z nejvíc zrobotizovaných v Evropě. Místo masového propouštění ukazují data spíš přesun pracovníků do jiných rolí – s jednou důležitou výhradou: cenou energie.
Tvrzení, že 35 % české zaměstnanosti je vystaveno vysokému riziku automatizace, je v debatě citováno často a bez kontextu. Co přesně tento ukazatel měří – a co neměří?
Kurz Elements of AI vznikl jako národní projekt digitální gramotnosti a dnes ho absolvovaly statisetisíce lidí po celé Evropě. Model je přenositelný i pro mnohem menší rozpočet, než má český stát.
69 % Čechů má základní nebo vyšší digitální dovednosti, výrazně nad průměrem EU. Stát přitom jejich data drží v desítkách databází – a při každém úkonu se na ně ptá znovu. Problém digitalizace není v lidech, ale v architektuře.
Šest unicornů a čtvrtý největší startupový trh regionu vypadají dobře. Investice do výzkumu ale zůstávají pod průměrem EU a míří spíš do zefektivnění montáže než do vývoje vlastních produktů.
Stát v letech 2020 až 2024 investoval do digitalizace přes 50 miliard korun, velká část ale jen záplatuje zastaralé systémy, které nikdo plně neovládá. Evidovaných kybernetických incidentů mezitím přibylo o 84 %.
Dánsko patří dlouhodobě k evropské špičce v digitalizaci veřejné správy. Jeho systém jednotné digitální identity MitID je ukázkou, co znamená sjednocení na úrovni infrastruktury, ne jen jednotlivých portálů.
Tvrzení o desítkách miliard korun investovaných do digitalizace státu bez splnění zákonného cíle zní jako rozpor. Vysvětlujeme, kam peníze šly a proč to nestačilo.
Singapurská agentura GovTech řídí centralizovaně digitální infrastrukturu celé vlády – od identity po cloud. Tento model řeší přesně ten problém fragmentace, kterým trpí česká digitalizace.
Čekání na srážky jako falešná naděje. Proč i v „průměrně deštivých“ letech Česko vysychá a proč nám přehrady samy o sobě nepomohou.
Častý argument „jsme příliš malí na to, abychom něco změnili“ vs. realita individuální odpovědnosti a technologické suverenity.
Klimatická změna jako „neviditelná daň“, která potichu požírá hodnotu českých nemovitostí, lidské zdraví a produktivitu práce.
Po katastrofálním létě 2003 si Francie a Španělsko vybudovaly systémy varování a reakce na horko, které měřitelně snižují počet obětí. Česko podobný systém teprve buduje.
Tvrzení zní jako nadsázka pro zdůraznění naléhavosti. Ve skutečnosti je to standardní klimatologický fakt s jasnou fyzikální příčinou – vysvětlujeme, proč se vnitrozemí otepluje rychleji než oceány.
Místo čekání na statistiky až po létě sleduje španělský zdravotní systém nadměrnou úmrtnost denně. Tento model dovoluje reagovat během vlny veder, ne až po ní.
Lekce z Rudého moře a Izraele 2025. Proč poměr 1 : 200 (útok vs. obrana) znamená, že Západu dojdou peníze i munice dříve než nepříteli drony.
Jak se v roce 2026 propojily zbrojovky Ruska, Číny, Íránu a KLDR do autoritářské výrobní osy a proč roztříštěná Evropa nedokáže držet krok.
Budoucí premiérka před problémem „1,78 % HDP“ a 3 % civilní ochrany. Proč nás drahá letadla neochrání, pokud se jako společnost nenaučíme ukrajinskou lekci o odolnosti.
S 1,3 milionu obyvatel a 300 kilometry hranice s Ruskem patří Estonsko mezi nejvíc zbrojící země NATO v přepočtu na HDP. Jeho zkušenost s kybernetickým útokem z roku 2007 formovala celou bezpečnostní doktrínu.
Politici citují různá čísla obranných výdajů ČR – někdy nad 2 % HDP cíle NATO, jinde pod 1,8 %. Rozdíl není ve lžích, ale v tom, co se do výdajů na obranu vlastně počítá.
Zatímco česká kapacita civilní ochrany pokrývá jen malou část populace, finský a baltský model „totální obrany“ počítá s ochranou většiny obyvatelstva. Rozdíl je v dekádách kontinuální investice, ne v jednom rozpočtu.
Síť 286 koordinovaných anonymních účtů na českém TikToku generuje 5 až 9 milionů zhlédnutí týdně – v mladých ročnících víc než všichni lídři demokratických stran dohromady. Rozhoduje kód optimalizovaný na pozornost, ne argument.
Dezinformace v Česku nejsou koníček podivínů, ale profesionální šedá ekonomika – od státem sponzorovaných „fabrik na vliv“ po řetězové e-maily, které míří na generaci 65+ mimo dohled analytických nástrojů.
Finsko buduje odolnost proti manipulaci od školky a drží se na špičce evropských žebříčků. Maďarsko ukazuje druhou stranu téže lekce: oprava ovládnutého mediálního prostředí trvá roky a bolí celou společnost.
Maďarský model koncentrace médií je extrémním evropským případem – stovky lokálních i celostátních titulů sloučené pod jednu organizaci blízkou vládě. Co přesně tento model umožňuje a kde má limity?
Tvrzení o extrémní nedůvěře k politikům se v debatě cituje jako důkaz hluboké krize důvěry. Z jakého průzkumu pochází a co přesně měří?
Finský model mediální gramotnosti je integrovaný do celého vzdělávacího systému od nejranějšího věku. Výsledek: opakovaně první místo v evropském indexu odolnosti vůči dezinformacím.
Horní procento příjemců bere v některých zemích EU až 40 % zemědělských dotací. Ovládnutí státu nevypadá jako obálka s penězi – vypadá jako tisíce technických parametrů, které píšou ti, kdo z nich čerpají.
Několik kapitálově silných skupin navázaných na energetiku, finance nebo chemii drží klíčová zdrojová média země. Kritický text novinář většinou napsat smí. Podstatnější je, komu patří místa, kde zprávy vznikají.
Stát v roce 2024 rozdělil na dotacích téměř 706 miliard korun, ale neumí sledovat, jak se příjemci skládají do ekonomických skupin a kdo ovlivnil pravidla programů. Moderní capture se odehrává tam, kde chybí stopa.
Slovenský index vnímání korupce zaostává za Českem o desítky bodů, a podle V-Dem institutu patří k zemím s nejrychlejší takzvanou autokratizací v Evropě. Co se přesně stalo a jak rychle?
Tvrzení o extrémní koncentraci zemědělských dotací zní jako záměrná nadsázka. Přepočítali jsme ho z veřejně dostupných dat o vyplacených dotacích v rámci Společné zemědělské politiky.
Po Revoluci růží v roce 2003 provedla Gruzie jednu z nejradikálnějších protikorupčních reforem v moderní historii. Hlavní nástroj nebyl trestní postih, ale digitalizace a propustnost úředního aparátu.
Babiš a Okamura zmizeli z žebříčku největších mluvčích – nahradili je Hřib, Richterová a Bartoš. Kdo mluví nejvíc, určuje role v opozici, ne osobnost. A nejpasivnějším klubem je podle docházky, hlasování i vystupování ODS.
Politický slib o odchodu z burzy zní skvěle, dokud nenarazí na fyziku, zájmy akcionářů a cenu emisní povolenky.
Strach ze „zastavění Česka” solárními panely je největší brzdou suverenity. Data ale ukazují, že jsme v krajině obětovali násobně víc místa pro auta i průmyslové zemědělství než kolik potřebujeme pro čistou energii.
Proč nové jádro nevyřeší dnešní problémy a co nás udrží v mrazu v kritickém mezidobí.
Invaze na Ukrajinu donutila celou Evropu přehodnotit energetiku. Francie vsadila na jádro, Polsko na rychlý nástup offshore větru, Finsko na zrychlenou jadernou výstavbu. Co z toho je relevantní pro Česko?
Číslo 350 km² koluje v energetické debatě jako munice pro obě strany – zastánci i odpůrci solární energie ho citují bez kontextu. Přepočítali jsme metodiku od základu.
České povolování větrných elektráren trvá až 15 let. Polsko od roku 2022 staví obří offshore parky v Baltském moři v řádu jednotek let. Rozdíl není v penězích, ale v pravidlech.
Česká plodnost je nyní druhá nejnižší v naší moderní historii. Premiér Babiš to chce zvrátit, ale nemá šanci. Tzv. vymírání je totiž nová normalita skoro všude.
Číslo, kterým se leckdo ohání v politických debatách, ale málokdo zná jeho reálný obsah. Přitom ukazatel úhrnné plodnosti by nás měl zajímat víc než sliby o záchraně národa. Hodnota 1,28 znamená, že ženy za celý svůj reprodukční věk porodí průměrně méně než dvě děti – na čtyři ženy připadá v průměru pět dětí.
Vláda slibuje levnější pohonné hmoty. Jenže pro většinu lidí, kteří tankují benzín na běžných pumpách, se nezmění skoro nic. Daň na benzín zůstává stejná a většina stanic už před regulací držela marže nízko. Výrazněji může zásah pomoct hlavně na drahých dálničních pumpách.
Gustavo Petro, prezident a šéf vlády Kolumbie, se musel již 19× omlouvat z rozhodnutí soudu.
Co s tím zmůže nebo nezmůže politika? A co my sami?
Více než třetina poslanců koalice vede některou z neziskových organizací. Většina těchto organizací ale nezveřejňuje ani nejzákladnější finanční údaje.
Televize, která vysílá zprávy od roku 1980 bez přestávky, nyní mění majitele. Vysvětlujeme, kdo jsou hráči v tomhle byznysu, co chtějí a proč na tom záleží i nám.
Lobbistická organizace UN Watch rozšířila úmyslně zmanipulované video, ve kterém mluví Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva v okupovaných palestinských územích. Pět evropských ministrů zahraničí na základě tohoto deep fake videa požaduje její rezignaci. Když se ukázalo, že video je zmanipulované, žádná z vlád se neomluvila, jen Rakousko stáhlo svůj twitterový status.
Akademický senát rozhodne, zda v čele VŠE zůstane ekonom Petr Dvořák, nebo poslanec SPD Miroslav Ševčík.
Neoprávněné podnikání, zkrácení nebo neodvedení daně či neregistrace k DPH, to jsou podezření, kterým nyní čelí poslanec Filip Turek.
Turek střídá verze o svých miliónových příjmech: jednou z firem, podruhé z 'freelancerských' konzultací. Účetnictví však vyplácení odměn majiteli neprokazuje a čísla nedávají ekonomický smysl.
Odpovědi politických stran na 100 klíčových otázek ukazují, kam se bude Česká republika ubírat.
Mapa posunů mezi volbami ukazuje téměř plošný pohyb k opozici. Výjimkou je Brno, kde vládní koalice výrazně posílila – a kde sídlí předseda vlády.
Výsledky voleb budou známé pár desítek minut po uzavření volebních místností. Predikční modely umožní přesné odhady už při zhruba 1,5 % sečtených hlasů.
Interaktivní mapa ukazuje výsledky hlasování v každém volebním okrsku v Česku. Sledujte, jak se postupně sčítají hlasy a které strany vedou v jednotlivých regionech.
Babiš má nyní 95% šanci, že bude sestavovat vládu. Ale s kým? Poslechněte si náš podcast.
Zdá se být rozhodnuto. Soudní spory o 'skryté koalice' by ale mohly dramaticky změnit politickou mapu.
Novináři a novinářky v Gaze jsou záměrně zabíjeni. Data to dokládají, mezinárodní organizace to potvrzují. Myslíme si, že projevit solidaritu kolegům a kolegyním by měl být základní profesní reflex.
Na první pohled banální otázka: měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve dnech 24.–25. června 2025 na sobě oblek, nebo neměl? Ve skutečnosti se kolem této otázky roztočila sázková spirála, na jejímž konci leží v přepočtu více než tři miliardy korun..
Mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem viditelně došlo k zásadnímu rozkolu. Donedávna spojenci, které spojovala cynická hra na svobodu, se po dnešní noci ocitají na opačných stranách barikády.
V době, kdy spojenci Česka vyzývají k zastavení humanitární katastrofy v Gaze, česká vláda zůstává loajální izraelské politice – i za cenu mezinárodní izolace. Podporuje tím nejen okupaci, ale i oslabení právního řádu, na kterém sama staví svoji obranu proti ruské agresi.
Ve finančních prohlášeních europoslance Turka jsme odhalili velké nesrovnalosti, které vyvolávají zásadní otázky: odkud skutečně plynou jeho deklarované příjmy a proč se jeho tvrzení a výkazy zcela rozcházejí?
Pokračujeme v odhalování skutečného příběhu europoslance Filipa Turka (Motoristé/Patrioti). Po prozkoumání jeho závodní kariéry se nyní zaměřujeme na další oblast jeho veřejné prezentace.
Životní Turkův úspěch v závodech formulí byl závod v květnu 2017, kdy v nejslabší kategorii formulí porazil oba dva další jezdce: patnáctiletého juniora z Dominikánské republiky, který právě přesedlal z motokár, a obvodního lékaře z východního Německa. Více závodníků v jeho kategorii nejelo. Celkově v tomto závodě dojel čtvrtý od konce.
Ještě na začátku roku 2025 to vypadalo jasně. Justin Trudeau byl na odpis, liberální strana ztrácela v průzkumech přes 20 bodů a konzervativci mířili k pohodlnému vítězství. A pak přišel Trump.
V tomto volebním období už poslanci a poslankyně jednali po 21. hodině víckrát než za předchozí tři období dohromady. Poslechem projevů tráví 39 hodin měsíčně, dvakrát víc než za vlády Petra Nečase (ODS).
Trump zavádí nejtvrdší obchodní opatření za poslední desítky let. Oznámil 10% clo na veškerý dovoz do země a k tomu sadu dodatečných cel na konkrétní státy – včetně klíčových spojenců, jako jsou země EU, Japonsko, Jižní Korea či Austrálie.
Prezident Trump představil nová cla na dovoz do USA – třeba 20 % na zboží z EU. Říká jim „reciproční“, ale ve skutečnosti jsou to cla z obchodního schodku.
Čím výš v politice, tím méně žen. Jak si vedou české kraje a proč jinde mají žen ve vedení víc?
Hned na začátku volebního roku došlo v Kanadě k velice rychlému zvratu ve voličských náladách. Liberálové mají podporu 38 %.
Role Spojených států coby garanta stability se změnila. Trumpova diplomacie nyní obviňuje oběť, oslabuje spojence a posiluje agresora.
Nejmladší “tiktoková” generace v německých volbách volila - shodně s Tiktokem.
V neděli se konaly německé parlamentní volby. Na první pohled se může zdát, že se někdejší Východní Německo zradikalizovalo, jenže to je dost zkreslený pohled.
V neděli proběhnou německé parlamentní volby. Proč klasické volební mapy nejsou vždy nejlepší volbou a jak správně číst výsledky.
Stejně jako v předchozím volebním období, i nyní od posledních sněmovních voleb zpracováváme všechny relevantní průzkumy...
Zatímco dosavadní výzkumy varovaly před riziky pro seniory, aktuální data ukazují, že největší riziko představují vedra pro mladé lidi ve věku 18 až 35 let.
Akademická obec se ohrazuje proti vysokým odměnám pro vedení univerzity a proti uvedeným důvodům.
Namísto ozbrojeného komanda přichází do vládních budov několik desítek mladých mužů v civilu, vyzbrojených pouze flash disky.
Od posledních všeobecných voleb zpracováváme všechny relevantní průzkumy a zaznamenáváme vývoj šancí jednotlivých politických stran.
Proč by nás mělo zajímat, když někdo označí stát za fašistický? Podívejte se na varovné signály
Většina silně pro-rusky hlasujících europoslanců je jen ze 3 zemí: Německa, Slovenska a Česka.
Hybridní kampaně, manipulace algoritmů a vlivové operace ukazují, jak lze destabilizovat demokratické procesy.
Unikátní analýza shody hlasování v Europarlamentu za rok 2024.
Tento týden probíhá ve Štrasburku 9. zasedání Evropského parlamentu v tomto volebním období.
Anulování prezidentských voleb kvůli hybridnímu útoku odhaluje zranitelnost demokratických procesů.
Pochval a uznání není nikdy dost 😊 Naše kartogramy si jako ukázkové vybrali nejvyšší statistici Rakouska.
Politici jsou oficiálně obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Jedno video, špatný kontext a příběh, který ilustruje, jak snadno může dojít k manipulaci veřejného mínění.
Naše predikce ukazuje s 80% jistotou, že příštím americkým prezidentem se stane Donald Trump.
Čekáte těsné vítězství Trumpa či Harris? Vůbec to tak být nemusí. Ukážeme vám, že rozdíly mohou být mnohem větší a že to není chyba průzkumných agentur.
Naděje na získání většiny 101 mandátů jsou nyní pro čtyřčlennou koalici bez Pirátů (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) mizivé.
Škodí odvolaný děkan (nyní opět proděkan) Miroslav Ševčík národohospodářské fakultě?
První data z digitalizovaného systému stavebních řízení (DSŘ): systém zvládá rostoucí objem žádostí bez zjevných známek přetížení.