Německo přerozdělilo desítky miliard eur mezi spolkové země. Co se podařilo a co ne?

Systém starší než sjednocení

Německý Länderfinanzausgleich – ústavně zakotvený systém finančního vyrovnávání mezi spolkovými zeměmi – existuje od 50. let a byl navržen k vyrovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony západního Německa. Po sjednocení v roce 1990 se systém musel vyrovnat s mnohem větší výzvou: integrací bývalé východoněmecké ekonomiky, jejíž produktivita a infrastruktura byly zásadně pozadu.

Rozsah transferů

Bavorsko, dlouhodobě nejbohatší a nejproduktivnější spolková země, je největším čistým plátcem systému – odvádí ročně miliardy eur ve prospěch chudších zemí, primárně na východě Německa. Celkový objem transferů od sjednocení dosáhl podle různých odhadů stovek miliard eur kumulativně za více než tři dekády, financovaný kombinací přímých transferů mezi zeměmi a speciálních federálních programů (Solidaritätszuschlag – solidární příplatek k dani z příjmu, zaváděný opakovaně od 90. let).

Co se podařilo

Infrastrukturní rozdíl mezi východním a západním Německem se za tři dekády výrazně zmenšil – silnice, veřejná doprava a základní veřebná infrastruktura jsou dnes srovnatelné. Některá města východního Německa (Lipsko, Drážďany) zaznamenala výraznou hospodářskou renesanci, částečně díky cíleným investicím podpořeným transferovým systémem.

Co se nepodařilo

Rozdíl v produktivitě, mzdách a hustotě sídel velkých firemních centrál mezi východem a západem přetrvává i po třicet pět letech a stovkách miliard eur transferů. Akademické analýzy ukazují, že peníze samotné nedokážou plně nahradit chybějící koncentraci kvalifikované pracovní síly, výzkumných institucí a firemních sídel, která se na západě budovala po desetiletí. Demografický odliv mladých a kvalifikovaných lidí z východu na západ navíc transferový systém sám o sobě nezastavil.

Co z toho plyne pro Česko

Německá zkušenost je relevantní právě svým omezením: rozsáhlé finanční transfery dokážou vyrovnat infrastrukturu, ale samotné peníze nevytvoří koncentraci ekonomické aktivity, kterou má jiný region díky historické akumulaci firem a institucí. Pro Česko, kde regionální rozdíly mezi Prahou a strukturálně postiženými regiony přetrvávají i přes evropské kohezní fondy, je poučení, že vyrovnávací transfery musí být doprovázeny cíleným úsilím o přilákání firem a institucí do chudších regionů, ne jen infrastrukturní investicí samotnou.

---

Zdroje: Bundesministerium der Finanzen: Länderfinanzausgleich Bericht · Ifo Institut: Studie zur deutschen Wiedervereinigung · Eurostat: Regionální HDP na obyvatele v Německu · OECD: Regional Development Reports Germany