Za hranice pražského mediánu
Česko má druhou nejnižší příjmovou nerovnost v EU – měřeno vlastním, nízkým mediánem. Při jednotném evropském prahu by pod hranicí skončilo přes 40 % domácností. Mezi Prahou a Ústím neleží 90 kilometrů, ale dvě strukturálně různé země.
audio doplníme
Ústecký a Karlovarský kraj – ve statistice vedené dohromady jako region Severozápad – vytvoří na obyvatele 61 % průměru EU. Od roku 2014 se to prakticky nepohnulo, i když průměr celé ČR se k unii posunul. Praha přitom drží dvojnásobek unijního průměru.
Nejčastější číslo v debatě o regionech je pražských 27 % českého HDP. To ale neznamená, že Praha odčerpává bohatství regionů – velkou část tvoří sídla firem a denní dojížďka statisíců lidí, kteří výkon vytvářejí jinde a v Praze se jen účtuje. Kde periferie opravdu zaostávají, ukážou spíš exekuce a účty za energie než krajské HDP.
Itálie se stejnou propastí mezi severem a jihem zápasí sto padesát let a nezavřely ji ani obří dotace. Německo a Slovinsko ukazují dvě jiné cesty, jak rozdíly aktivně stlačovat – a co z nich by v Česku fungovalo, rozebírají texty níže.
Co v této kapitole najdete
Osm hlavních textů vede od vysvětlení demografických ukazatelů přes české dopady až k možnostem politiky. Pod nimi najdete navazující analýzy, které jednotlivé části rozvíjejí.
