Regionální propasti: rovnostářská země s mikroregiony v rozpadu
Národní Gini koeficient 23,7 dělá z Česka premianta rovnosti. Přitom v obcích jako Obrnice nebo Vřesová je v exekuci téměř polovina dospělých a při jednotném evropském příjmovém prahu by pod hranicí skončilo přes 40 % českých domácností.
audio doplníme
Rovnost v národním zrcadle, chudoba v evropském
Česko je příjmově rovnostářské, měřeno vlastním mediánem (Gini 23,7). Při jednotném evropském příjmovém prahu by ale pod hranicí skončilo přes 40 % domácností – jde o příjmový přepočet, ne o ukazatel majetkové chudoby, a právě ten rozdíl vysvětluje, proč „nejrovnější země EU" zároveň žije od výplaty k výplatě. Nízké celostátní číslo navíc zakrývá mikroregiony (Vřesová, Obrnice), kde je v exekuci téměř 50 % dospělých – tedy místa, kde legální trh práce fakticky přestal fungovat.
Práce, která neuživí
Nezaměstnanost je rekordně nízká, přesto zhruba 2,5 milionu lidí nedosáhne na minimální důstojnou mzdu. Pro velkou část populace práce nezaručuje únik z existenční nejistoty – systémová vlastnost, ne individuální selhání.
Exekuční past demotivuje legální práci
Při 600 tisících lidí v exekuci současné nastavení srážek znamená, že z každé legálně vydělané koruny navíc dlužníkovi zbude jen zlomek – šedá ekonomika se vyplácí a stát ročně přichází odhadem o 10 miliard na odvodech. Reforma srážek, po níž by dlužníkovi zůstávalo 30–40 % z každé dodatečně vydělané koruny, je nejlevnější dostupná páka: nevyžaduje dotace, jen změnu výpočtu.
Škola nerovnosti zabetonovává
Česko má v OECD jeden z nejsilnějších vztahů mezi vzděláním rodičů a budoucím příjmem dětí – a do roku 2035 bude v nejchudších regionech chybět až 30 % kvalifikovaných učitelů přírodovědných a technických předmětů. Cílené financování škol a lékařů v mikroregionech s vysokou sociální zátěží je druhá páka: plošné dotace končí tam, kde je snadné je čerpat, ne tam, kde jsou potřeba (souvislosti v kapitole Úroveň vzdělávání).
Dvě čísla proti dezinformacím
Pražský medián mezd je o 29 % vyšší než karlovarský – po započtení nákladů na bydlení je ale reálná kupní síla nízkopříjmových Pražanů často nižší než na periferii. A ukrajinští uprchlíci jsou od roku 2024 čistými plátci do rozpočtu: odvádějí víc, než kolik stojí pomoc. Problémem není jejich přítomnost, ale to, že stát neumí jejich kvalifikaci nasměrovat do služeb v regionech.
Mezinárodní zrcadlo
Polsko cíleně investuje do infrastruktury a malých firem ve svých východních regionech („Polska B"). Německo přerozděluje mezi spolkovými zeměmi přes Länderfinanzausgleich – systém, který kdysi pozvedl i chudé Bavorsko. Česko má rozdíl mezi nejbohatším a nejchudším regionem (2,3×) podobný Polsku, ale investuje do mobility a služeb periferií výrazně méně.