Slovinsko má jednu z nejnižších regionálních nerovností v EU. Co za tím stojí?

Země bez dominantní metropole

Slovinsko patří v rámci EU mezi země s nejnižší mírou regionální nerovnosti měřenou rozptylem HDP na obyvatele mezi regiony. Klíčový strukturální rozdíl oproti Česku je absence jedné extrémně dominantní metropole – lublaňská oblast je ekonomicky nejsilnější, ale rozdíl oproti zbytku země není tak extrémní jako rozdíl mezi Prahou a strukturálně postiženými regiony Česka.

Co je strukturální výhoda, ne politická volba

Část slovinské vyrovnanosti je daná geografií a historií, ne aktivní politikou – Slovinsko bylo už za Jugoslávie nejprůmyslovější a nejrovnoměrněji rozvinutou republikou federace, s rozptýlenou průmyslovou základnou v menších městech, ne koncentrovanou v jedné metropoli. Tuto výchozí strukturu si Slovinsko po nezávislosti v roce 1991 z velké části zachovalo.

Co je aktivní politická volba

Slovinská regionální politika navíc systematicky podporuje rozptýlené vysoké školství a výzkumné instituce mimo Lublaň, na rozdíl od českého modelu, kde se vysokoškolské a výzkumné kapacity silně koncentrují v Praze a Brně. Tento přístup udržuje kvalifikovanou pracovní sílu rozptýlenou po celé zemi, místo aby ji koncentroval do jedné nebo dvou metropolí.

Limity přenositelnosti

Slovinsko má přibližně 2 miliony obyvatel – méně než pětinu české populace – a jeho menší velikost usnadňuje rovnoměrnější rozvoj infrastruktury bez nutnosti řešit extrémní vzdálenosti mezi regiony. Česko s desetimilionovou populací a historicky silně centralizovanou strukturou (Praha jako jediné skutečné metropolitní centrum) čelí jinému startovnímu bodu, který slovinský model nemůže plně replikovat.

Co je přenositelné pro Česko

Přenositelný princip není velikost země, ale rozptýlení institucí s vysokou ekonomickou hodnotou (univerzity, výzkumná centra, sídla státních institucí) mimo jediné dominantní centrum. Česká politika dlouhodobě koncentruje tyto instituce v Praze; cílené rozmístění nových výzkumných kapacit, státních agentur nebo specializovaných vysokoškolských oborů do strukturálně postižených regionů by mohlo postupně zmírnit podobnou koncentraci, jakou Slovinsko nikdy nemělo.

---

Zdroje: Eurostat: Regional GDP per capita dispersion · OECD: Regional Outlook (Slovenia case study) · Statistical Office of the Republic of Slovenia: Regional development indicators