Data pro budoucí premiérku · Regionální propasti
Energetická chudoba: kolik domácností platí za energie víc, než si mohou dovolit – a kde žijí
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Energetická chudoba označuje stav, kdy domácnost vydává na energie nadměrný podíl příjmu (obvykle přes 10 %) nebo si nemůže dovolit udržovat přiměřenou teplotu v bytě. Eurostat odhadoval podíl energeticky ohrožených domácností v ČR před krizí 2021 na přibližně 5–7 %. Po energetické krizi 2021–2023 tento podíl přechodně výrazně vzrostl.
Strukturální podstata problému ale předchází krizi: starší bytový fond, nízká energetická efektivita panelových domů z 60.–80. let a energetická závislost na ruském plynu (která se výrazně promítla do cen 2022) jsou dlouhodobé systémové faktory.
Kdo platí nejvyšší podíl příjmu za energie
Energetická chudoba je příjmově i regionálně koncentrovaná.
Domácnosti s nejnižšími příjmy – přibližně dolní kvintil – vydávají za energie výrazně vyšší podíl příjmu než průměr. U důchodců žijících ve starším bytovém fondu může podíl výdajů na energie dosáhnout 15–20 % čistého příjmu.
Regionálně jsou nejvíce ohroženy domácnosti v severozápadních Čechách (Ústecký, Karlovarský kraj) – kombinace nižších příjmů, horšího bytového fondu a vyšší závislosti na pevných palivech (uhlí, pelety).
Panelový fond: 30 % bytů z 60.–80. let
Přibližně 30 % bytového fondu v ČR tvoří panelové domy postavené v letech 1960–1989. Jejich energetická náročnost je výrazně vyšší než u nové výstavby – průměrně 150–200 kWh/m² ročně, zatímco nový standard (budovy s téměř nulovou spotřebou) vyžaduje pod 50 kWh/m².
Zateplování probíhá, ale pomalu. Kombinace ceny (zateplení typického panelového domu stojí 5–15 milionů korun na dům), rozhodovacích procesů v bytových družstvech a nedostatku kvalifikovaných firem zpomaluje tempo pod úroveň nezbytnou pro splnění klimatických a energetických cílů.
Státní dotační programy (Nová zelená úsporám) přispívají ke zateplení, ale dosah je limitován poptávkou domácností, které musí zafinancovat zbytek. Nízkopříjmové domácnosti si spolufinancování nemohou dovolit.
Proč to není jen dávka
Politická reakce na energetickou chudobu obvykle volí cestu plošných nebo cílených dávek – energetický příspěvek, příspěvek na bydlení. Tato opatření jsou rychlá a politicky viditelná.
Příspěvek na energie ale neizoluje zeď. Nezlepší energetickou efektivitu bytového fondu. Řešení strukturální energetické chudoby vyžaduje kombinaci: renovace bytového fondu, dostupné zdroje nízkoemisního tepla (tepelná čerpadla, dálkové teplo z obnovitelných zdrojů) a dávkový systém pro přechodné případy.
Bez první části dávkový systém problém neřeší – jen ho kompenzuje.
Zdroje: Eurostat: Energy poverty statistics (sdg_07_60) · ČSÚ: Sčítání lidu 2021 – bytový fond a rok výstavby · SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie): energetická chudoba v ČR · MPSV: Příspěvek na bydlení – statistiky čerpání · Nová zelená úsporám: výsledky programu 2023–2025