Společný problém středoevropského zdravotnictví

Stárnutí lékařského sboru a koncentrace mladých absolventů ve velkých městech nejsou jen český problém. Rakousko, které má srovnatelnou strukturu zdravotnictví (smíšené veřejné pojištění, síť smluvních ordinací), řeší stejné dilema: venkovské a horské oblasti mají dlouhodobý nedostatek praktiků, zatímco Vídeň a další velká města mají lékařů relativní dostatek.

Co Rakousko zkouší: cílené, ne plošné pobídky

Místo plošného navyšování platů pro všechny lékaře zavedlo Rakousko v posledních letech kombinaci cílených nástrojů pro takzvané „strukturálně slabé" regiony: jednorázové zahajovací příspěvky pro lékaře, kteří otevřou ordinaci v podzaopatřené oblasti, garantované smluvní podmínky s pojišťovnami usnadňující start praxe, a podporu skupinových praxí (více lékařů v jedné ordinaci), které umožňují sdílet administrativní zátěž a brát si volno bez úplného uzavření provozu.

Skupinová praxe je klíčový detail – osamělý venkovský praktik v Česku i Rakousku čelí stejnému problému: pokud onemocní nebo chce dovolenou, ordinace se zavírá. Sdílený provoz mezi dvěma až třemi lékaři tento risk rozkládá a dělá praxi na venkově atraktivnější pro mladé absolventy, kteří se bojí izolace.

Co se ukázalo jako méně účinné

Čistě finanční pobídky bez doprovodných strukturálních změn měly v rakouské zkušenosti omezený efekt – mladí lékaři opakovaně uváděli jako důvod neusazení na venkově spíš nedostatek profesní podpory a obavu z přetížení samostatným provozem než výši platu. To je shodné se zjištěním z české debaty, kde absolventi lékařských fakult upřednostňují fakultní nemocnice ve velkých městech i přes srovnatelnou nebo nižší finanční odměnu.

Co je přenositelné pro Česko

Z rakouské zkušenosti je přenositelný princip kombinace nástrojů, ne jediné opatření: zahajovací pobídka sama nestačí, podpora skupinových praxí sama nestačí, ale jejich kombinace adresuje skutečný důvod averze mladých lékařů k venkovské praxi – riziko izolace a přetížení, ne primárně peníze. Pro Česko, kde reforma kompetencí sester řeší jen část personální mezery, by srovnatelná podpora skupinových praxí v pohraničních okresech mohla zvýšit ochotu nových absolventů usadit se mimo velká města.


Zdroje: OECD Health at a Glance 2025 (Health workforce distribution) · Austrian Federal Ministry of Health: Primary care reform measures · Eurostat: Regional health personnel statistics · ÚZIS: Personální kapacity ve zdravotnictví ČR 2024

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.