Lékařů je nejvíc v novodobé historii. Ordinace přesto zavírají – rozhoduje věk, místo a úvazky
Počet lékařů vzrostl mezi roky 2020 a 2024 ze 45 252 na 48 781. Průměrnému praktikovi je přitom 55,6 roku a do roku 2035 dosáhne důchodového věku polovina sboru. Dostupnost péče se proto nerozhoduje v celostátním součtu, ale v konkrétních okresech a odbornostech.
audio doplníme
Každá vláda slibuje do zdravotnictví víc peněz, víc sester a víc lékařů. A na první pohled se daří: lékařů je v Česku nejvíc v novodobé historii, mezi roky 2020 a 2024 jich přibylo přes tři a půl tisíce. Jenže ve stejné zemi zavírají ordinace bez náhrady a statisíce lidí hledají praktika, pediatra nebo zubaře, který by je vůbec přijal.
Celostátní součet totiž o dostupnosti péče nevypovídá. Rozhoduje věk lékařů – do roku 2035 dosáhne důchodového věku 53 % praktiků –, jejich rozmístění, skutečné úvazky a smlouvy s pojišťovnami. A rozhoduje i to, co nastává po nemocnici: do dlouhodobé péče posílá Česko 13 % zdravotních výdajů proti 18 % v EU a rozdíl dnes odpracovávají rodiny. Kapitola proto sleduje obě otázky z titulku – kdo bude léčit a kdo se postará potom.
Jak stejné problémy řeší jinde – norské sestry s rozšířenými kompetencemi, rakouské pobídky pro venkovské lékaře, japonská lekce ze stárnutí – a nově i to, co součty zakrývají: zubaři bez smluv, nemocniční miliardy bez měřitelných výsledků, neviditelná práce pečujících rodin, vlastníci soukromé péče a třetí návrat ministra Vojtěcha.
Co v této kapitole najdete
Osm hlavních textů vede od vysvětlení demografických ukazatelů přes české dopady až k možnostem politiky. Pod nimi najdete navazující analýzy, které jednotlivé části rozvíjejí.
