Adam Vojtěch řídí zdravotnictví potřetí. Poprvé se dá měřit, co skutečně dokončil
Ministr, který resort vedl v letech 2017–2020 a znovu v roce 2021, ho v prosinci 2025 převzal potřetí. U nováčka se nehotové reformy omlouvají začátkem mandátu; u ministra s takovou historií se dá poctivě měřit rozdíl mezi slibem, zákonem, spuštěním a používáním.
audio doplníme
Adam Vojtěch vedl ministerstvo zdravotnictví od prosince 2017 do září 2020, vrátil se do něj v květnu 2021 a potřetí resort převzal 15. prosince 2025 (životopis na webu vlády, evidence Poslanecké sněmovny). Mezi jeho druhým a třetím obdobím řídil resort čtyři roky Vlastimil Válek. Tahle personální smyčka má pro čtenáře jednu výhodu: dá se na ní měřit kontinuita. Co Vojtěch začal, Válek převzal a Vojtěch znovu zdědil – a kde se tentýž slib objevuje potřetí s novým termínem.
První půlrok přinesl peníze a rozpracované reformy
Ministerstvo ve vlastní bilanci prvního pololetí 2026 uvádí spuštění Portálu eZdraví, první produkční verzi elektronických žádanek, posílení primární péče a přípravu tří dlouhodobých reformních projektů; v letech 2027 a 2028 počítá s dalšími 24 miliardami korun přes platby za státní pojištěnce. Vojtěchova novela má podle popisu Adély Čabanové zavést povinné eŽádanky od roku 2027 a elektronickou dokumentaci od roku 2029 (přehled jejích textů v Medical Tribune). Počet oznámených projektů ale o ministrovi neříká nic – rozhoduje, kolik z nich projde celou cestou: legislativa → schválení → technické spuštění → zapojení poskytovatelů → skutečné používání → měřitelný dopad na čekání a administrativu.
Válek připravil právní základ. Běžný provoz za jeho mandátu nevznikl
Vlastimil Válek (prosinec 2021 – prosinec 2025) prosadil novelu elektronizace zdravotnictví – právní základ eŽádanek, elektronického očkovacího průkazu a registru preventivních vyšetření – a ministerstvo dokončilo Národní strategii elektronického zdravotnictví 2025–2035. Do konce jeho mandátu se ale propojené digitální zdravotnictví nestalo každodenní realitou: ještě v roce 2024 popisoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, že lékaři přepisují zprávy „z obrazovky do obrazovky" (shrnutí debaty u Adély Čabanové). Přesné hodnocení Válkova období tedy zní: legislativa a strategie ano, plošný provoz ne. Otázka pro dnešek: napravují Vojtěchovy nové termíny zpoždění, nebo ho jen posouvají?
Dva Čabanovi, jedna diagnóza ze dvou stran
Novinářka Adéla Čabanová sleduje systém zevnitř odborné debaty a v jejích textech se opakují stejné strukturální problémy: roztříštěná data, přepisování dokumentace, chybějící hodnocení kvality, úhrady neodměňující organizaci a výsledek, příliš mnoho nemocnic s nepřetržitým akutním provozem a slabá primární péče. Komentátor Martin Čaban dochází k obdobné diagnóze od veřejných financí: demografie současně zvyšuje poptávku, snižuje počet plátců pojistného a stárne i personál; řešením je víceoborová primární péče, širší kompetence nelékařů, restrukturalizace akutních lůžek a posílení geriatrie a dlouhodobé péče (jeho předvolební bilance pro Seznam Zprávy, rozhovor v podcastu 5:59). Tyhle texty bereme jako mapu otázek a paměť oboru – každou diagnózu ověřujeme v datech ÚZIS, pojišťoven a rozpočtů, ne citací.
Připravovaná grafika: tři období, stejné sliby
Stavíme časovou osu 2017–2029: období Vojtěch I, Vojtěch II, Válek, Vojtěch III; pod ní klíčové projekty (eŽádanky, sdílená dokumentace, úhradové reformy, síť akutních lůžek), každý ve čtyřech stavech – slíbeno, schváleno, spuštěno, používáno. Druhým výstupem bude „předávací protokol": projekt, datum zahájení, ministr, stav při předání, nový termín, dosavadní výdaj, výsledek pro pacienta. Vzniká ručním kódováním z tiskových zpráv, sněmovních tisků a věstníků – vlastní dataset, u něhož zveřejníme metodiku.
Otázky, podle kterých budeme třetí mandát hodnotit
Které reformy z prvních dvou období nyní dokončuje a co jim tehdy zabránilo? Které projekty převzal od Válka beze změny a které přepracoval? Kdy pacient přestane přenášet dokumentaci mezi zařízeními a kdy eŽádanky umožní zveřejnit skutečné čekací doby? Jak se 24 dodatečných miliard projeví v dostupnosti – měřené časem pacienta, ne rozpočtovou kapitolou? A kdo bude výsledky reforem vyhodnocovat nezávisle na ministerstvu, které je slibuje?