Za děti, seniory a studenty chtěl stát přidat zdravotnictví 21 miliard. Poslanci navrhují 13

Adam Vojtěch vedl ministerstvo zdravotnictví od prosince 2017 do září 2020, vrátil se do něj v květnu 2021 a potřetí resort převzal 15. prosince 2025 (životopis na webu vlády, evidence Poslanecké sněmovny). Mezi druhým a třetím obdobím řídil resort čtyři roky Vlastimil Válek. Díky tomu se na jednom ministrovi dá sledovat, co zdědil, co dokončil a co mu přibylo.

Platba za státní pojištěnce 2027: 24 miliard navíc, výbor doporučil nižší základ

Ministerstvo ve vlastní bilanci prvního pololetí 2026 uvádí spuštění Portálu eZdraví, první produkční verzi elektronických žádanek, posílení primární péče a přípravu tří dlouhodobých reformních projektů.

Vláda schválila v červnu 2026 novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou předložil ministr zdravotnictví, a 23. června ji poslala do Sněmovny (Sněmovní tisk 235). Stát za děti, seniory, studenty a další státní pojištěnce platí pojišťovnám pevnou měsíční částku. Podle návrhu by měl v roce 2027 platit o 21 miliard korun víc. Dalšími 3 miliardami mají přispět samy pojišťovny z úspor na provozu, ministerstvo proto mluví o 24 miliardách navíc pro zdravotnictví (Infodnes). Návrh zvyšuje vyměřovací základ pro státní pojištěnce z 16 206 Kč v roce 2026 na 18 362 Kč od 1. ledna 2027. Platba za osobu a měsíc by při sazbě 13,5 % vzrostla z 2 188 Kč na 2 479 Kč (náš přepočet základu).

Ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že náklady zdravotnictví rostou rychleji než příjmy a že by bez dalších peněz mohly mít pojišťovny v letech 2027 a 2028 potíže s včasnými platbami poskytovatelům péče (Seznam Zprávy). Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven klesly od ledna 2021 do prosince 2025 z 69,9 na 43,2 miliardy korun. Čísla se v debatě liší: zákon pracuje s 21 miliardami, návrh státního rozpočtu podle Zdravotnického deníku s 18 miliardami.

Výbor pro zdravotnictví 4. září 2026 doporučil návrh schválit v původní podobě. Po druhém čtení, 14. října 2026, doporučil pozměňovací návrh poslance Borise Šťastného (Motoristé), který snižuje základ z 18 362 na 17 540 Kč, tedy o 822 Kč. Navýšení od státu by tak podle zpravodajství činilo 13 místo 21 miliard korun (zdravezpravy.cz) a měsíční platba 2 368 Kč místo 2 479 Kč (náš přepočet). Důvodem je podle ministra Vojtěcha srpnová prognóza ministerstva financí: počítá s rychlejším růstem ekonomiky, a tedy s vyšším výběrem pojistného. Snížení o 8 miliard označil za nejnižší možnou hranici (Zdravotnický deník). Druhý pozměňovací návrh, poslankyně Michaely Šebelové o příspěvcích pacientským organizacím, výbor nedoporučil. Stránka sněmovního tisku neuvádí k 31. říjnu 2026 žádné hlasování ve třetím čtení a zákon musí projít ještě Senátem, konečná výše platby proto není známá.

Elektronizace: zákon platí od ledna 2026, povinné termíny přicházejí od července 2027

Vlastimil Válek (prosinec 2021 – prosinec 2025) prosadil novelu elektronizace zdravotnictví, tedy právní základ eŽádanek, elektronického očkovacího průkazu a registru preventivních vyšetření. Ministerstvo za něj také dokončilo Národní strategii elektronického zdravotnictví 2025–2035. Plošný provoz propojených dat ale nevznikl: ještě v roce 2024 popisoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, že lékaři přepisují zprávy „z obrazovky do obrazovky" (shrnutí debaty u Adély Čabanové).

Další novela, kterou připravuje Vojtěch, stanoví tyto termíny:

• 1. července 2027: elektronické žádanky povinné (ministerstvo zdravotnictví),
• březen 2029: pacientský souhrn,
• březen 2031: plná elektronická dokumentace (Zdravotnický deník).

Novela zatím neprošla vládou, termíny se tedy mohou změnit. Mezi legislativou a skutečným používáním je přitom několik kroků: schválení, technické spuštění, zapojení poskytovatelů a používání v praxi. Dosud popsané termíny se týkají prvních dvou.