Česko má 157 dětských psychiatrů. Telemedicína je od ledna 2026 zákonem – a pro regiony nejrychlejší dostupnou cestou

K nejbližšímu dětskému psychiatrovi to má rodina z Jesenicka 80 kilometrů a víc jich fyzicky nebude – třetina ze 157 specialistů je v důchodovém věku. Novela platná od ledna 2026 staví péči na dálku na roveň ordinaci. Teď jde o to ji zapojit.

Poslechnout článek
audio doplníme

V celém Česku pracuje 157 dětských psychiatrů a víc než třetina z nich je v důchodovém věku. Rodina z Jesenicka nebo Šluknovska to k nejbližšímu má i 80 kilometrů – zatímco pacient z Prahy 6 najde v okruhu dvou kilometrů pět nemocnic. Zdvojnásobení platů by na tom nezměnilo nic: specialisté, kteří nejsou, se nedají zaplatit. Od 1. ledna 2026 přitom platí novela, která telemedicínu staví na roveň osobní návštěvě. Pro regiony, kde lékaři fyzicky chybějí, je to nejrychlejší dostupná cesta, jak péči zajistit – byť ne odpověď na všechno: dostupnost ambulantní, komunitní a akutní psychiatrické péče pro děti i dospělé si zaslouží vlastní datovou analýzu, kterou v této kapitole připravujeme.

Konzultace místo celodenního cestování

Péče na dálku znamená, že specialista z Brna může vést pacienta v Aši, aniž by rodina obětovala den cestování – a aniž by lékař trávil hodiny přejezdy. Lékařský čas je nejvzácnější zdroj celého systému (proč ho ubývá, ukazuje článek o věkové struktuře sboru); telemedicína je jedna z mála cest, jak ho nepálit na silnici a papírování.

AI čte snímky, lékař rozhoduje

Umělá inteligence v českém zdravotnictví už dnes dělá konkrétní, měřitelnou práci: systémy jako projekt MAIA analyzují rentgenové snímky nebo nálezy z očního pozadí a v nemocnicích, kde radiologové chybějí, fungují jako první filtr – označí podezřelé nálezy a lékař se soustředí na kritické případy. Pokud takový filtr zvýší průchodnost diagnostiky o třetinu, má pro systém stejný účinek jako stovky nových specialistů, které by jinak bylo třeba deset let vzdělávat. O rozhodnutí a odpovědnosti to nic nemění; mění to, kolik pacientů se na rozhodnutí lékaře vůbec dostane.

Slabé místo: nemocnice jako terč útoků

Digitalizace má podmínku, o které se mluví méně. České nemocnice se v letech 2024–2025 opakovaně staly terčem ransomwarových útoků a zdravotní data 11 milionů lidí patří k nejcitlivějším aktivům státu. Systém, který převede péči na dálku a snímky do sítě, musí zároveň unést, že se stane cílem – kybernetická odolnost nemocnic je proto stejně důležitá položka jako přístroje, které chrání (souvislostem se věnuje kapitola Digitalizace a inovace).

Tři kroky, které uvolní lékařům ruce

Recept není složitý, jen se roky odkládá: zbavit ordinace ručně vyplňovaných formulářů, sjednotit datové standardy, aby si lékaři posílali dokumentaci kliknutím a ne na CD, a naučit stávající personál brát digitální nástroje jako běžné vybavení ordinace. Právní základ položila novela elektronizace zdravotnictví z Válkova období, povinné elektronické žádanky mají platit od roku 2027 a sdílená dokumentace od roku 2029 (kdo z ministrů co slíbil, schválil a spustil, srovnáváme zde). Měřítko úspěchu je jediné – jestli v roce 2030 bude mít poslední český okres dostupnou lékařskou službu.

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.