Data pro budoucí premiérku · Zdravotnictví a péče
Zdravotnictví a dlouhodobá péče
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Status: Executive Brief (Fáze 2)
Téma: Kapacitní limity systému a demografická tsunami
Verze: 2.0 (2026-06-08)
Stop-indikátor: soumrak primární péče
Do roku 2035 odejde do důchodu 52,8 % všech praktických lékařů pro dospělé. Situace u dětských praktických lékařů je ještě kritičtější: 34,6 % z nich je již dnes ve věku 65+. Systém nenaráží na nedostatek peněz, ale na neúprosnou biologickou fyziku svých poskytovatelů. Bez okamžité změny kompetencí a digitalizace ztratí do deseti let přístup k základní péči přes 2 miliony obyvatel v regionech.
Klíčový strategický graf (koncept)
ID: GRAF_03_01_AGE_BREAKPOINT
Typ: Překryvná věková pyramida (Lékaři vs. Populace)
Data: ÚZIS (2024), ČSÚ Projekce (2024).
Instrukce: Vizualizovat "vlnu odchodů" u klíčových specializací (pediatři, praktici) v kontrastu s rostoucím počtem seniorů 80+ (nárůst ze 4 % na 9 % populace). Graf musí jasně ukázat "bod zlomu" kolem roku 2030, kdy se křivka poptávky a nabídky rozestupuje.
3 nepohodlné pravdy (the physics)
- Personální podvýživa sester: Krize sester je hlubší a přijde dříve než u lékařů. V dlouhodobé péči (LTC) má ČR pouze 2,1 pracovníka na 100 seniorů, což je méně než polovina průměru OECD (5,0). Sestry jsou v průměru starší než lékaři a jejich "fyzika práce" neumožňuje nekonečné přesčasy.
- Hospitalocentrická past: ČR udržuje neefektivní strukturu s 6,4 lůžky na 1000 obyvatel (OECD průměr je 4,2). Zároveň investujeme do prevence pouze 2,7 % výdajů. Výsledkem je drahý systém, který "hasí požáry" v nemocnicích, místo aby jim předcházel v komunitách.
- Mýtus bezplatnosti jako bariéra: Zdravotnictví není zdarma, je předplacené (průměrně 59 000 Kč/osobu ročně). Rétorika "bezplatnosti" blokuje debatu o spoluúčasti a nadstandardech, což vede k implicitnímu přídělovému systému: cenou za péči není doplatek, ale čekací doba a (ne)dostupnost v regionu.
3 překvapivá fakta (měřítko věcí)
- Nemocná dlouhověkost: Čech po 65. roce věku prožije ve zdraví pouze 7,6 let, zatímco Švéd 13,9 let. Kupujeme si "dožití v nemoci", které je extrémně nákladné pro sociální i zdravotní systém.
- Lůžkový hladomor 2040: Kvůli stárnutí populace bude ČR do roku 2040 potřebovat dalších 35 700 lůžek v zařízeních dlouhodobé péče. To odpovídá výstavbě zhruba jednoho nového domova pro seniory každý měsíc po dobu příštích 15 let.
- Absolventský paradox: Počet absolventů medicíny od roku 2001 vzrostl o 92 %. Problémem není jejich celkový počet, ale alokace. Systém neumí dostat mladé lékaře z fakultních nemocnic do periferií, kde kolabuje primární péče.
2 páky pro změnu (policy opportunities)
- Digitální augmentace a telemedicína: V regionech s nízkou hustotou lékařů je telemedicína (podložená legislativou platnou od 1. 1. 2026) jedinou cestou k zachování bezpečnosti. AI nástroje pro diagnostiku v primární péči musí radikálně zvýšit průchodnost ordinací.
- Sjednocení financování LTC: Odstranění bariéry mezi zdravotním a sociálním rozpočtem. Dnes dochází k tzv. "bed-blockingu", kdy senioři zbytečně zabírají drahá akutní lůžka v nemocnicích (hrazená zdravotně), protože není kapacita v levnější sociální péči.
Mezinárodní zrcadlo
ČR vykazuje podobné náklady jako Japonsko (~5 000 USD PPP/osobu), ale Japonci se dožívají v průměru o 6 let více. Rozdíl je v radikálním důrazu na primární péči a komunitní podporu seniorů. V porovnání se Švédskem investujeme o 3 % HDP méně, ale náš největší deficit není v penězích, nýbrž v efektivitě: Švédsko má o 40 % méně nemocničních lůžek, ale dvojnásobek zdravých let po pětašedesátce.
Dokument vytvořen pro strategické plánování v rámci projektu Data pro budoucí premiérku.
Zdroje: ÚZIS 2024, OECD Health at a Glance 2025, ČSÚ 2024.