Data pro budoucí premiérku · Zdravotnictví a péče
Norsko má na tisíc obyvatel dvojnásobek sester proti Česku. Co za to platí?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Jiný poměr lékařů a sester
Česko má na tisíc obyvatel přibližně 4 lékaře a kolem 8 sester (NLZP) – poměr necelé 1:2. Norsko dlouhodobě udržuje podstatně vyšší podíl sester na obyvatele, řádově dvojnásobný oproti českému číslu, a buduje na něm celý model primární a dlouhodobé péče.
Rozdíl není náhodný. Severské zdravotní systémy už od 80. let systematicky rozšiřují kompetence sester – předepisování běžných léků, samostatné vedení chronických pacientů, triage v první linii – místo aby každý kontakt s pacientem musel procházet lékařem.
Co to v praxi znamená
V norském modelu vede sestra s rozšířenou kvalifikací samostatně velkou část agendy chronických onemocnění (diabetes, hypertenze, sledování seniorů). Lékař zasahuje až při komplikaci nebo diagnostické nejistotě. To uvolňuje kapacitu praktických lékařů přesně tam, kde Česku nejvíc chybí – v pohraničních a venkovských regionech, kde je nedostatek lékařů nejakutnější.
Cena tohoto modelu je vysoká: norský zdravotní systém patří mezi nejnákladnější v Evropě na hlavu, financovaný z ropného fondu a vysokého zdanění. Norsko si může dovolit najmout a vyškolit sester podstatně víc, než kolik je v Česku reálné v krátkém horizontu.
Co je přenositelné bez norského rozpočtu
Plný norský model kopírovat nejde – Česko nemá srovnatelné fiskální zdroje. Přenositelný je ale princip, ne rozpočet: legislativní rozšíření kompetencí sester u chronických pacientů nevyžaduje primárně nové peníze, vyžaduje změnu vyhlášky o kompetencích nelékařských zdravotnických pracovníků.
Česká diskuse o reformě primární péče se dlouho soustředila na otázku „kolik peněz pro lékaře". Norská zkušenost ukazuje alternativní páku: přesunout část zátěže na profesi, kterou už systém má, jen jí nedovoluje plný rozsah práce.
Riziko bez reformy
Pokud Česko nerozšíří kompetence sester souběžně s odchodem poloviny praktiků do důchodu do roku 2035, vznikne mezera, kterou nelze zaplnit jen náborem nových lékařů – jejich příprava trvá minimálně deset let od přijetí na medicínu po samostatnou praxi. Sestry jsou jediná profese v systému, kterou lze rekvalifikovat na rozšířené kompetence v řádu měsíců až let, ne dekád.
Zdroje: OECD Health at a Glance 2025 (Health workforce indicators) · Eurostat: Healthcare personnel statistics · Norwegian Directorate of Health: Nurse competency framework · ÚZIS: Personální kapacity ve zdravotnictví ČR 2024