Japonsko: nejstarší populace světa a co udělala se zdravotním systémem

Japonsko není demografickou anomálií – je předvojem. Medián věku jeho obyvatel dosáhl v roce 2024 hodnoty 49,9 roku. Podíl populace starší 65 let přesáhl 29 %. Počet lidí ve věku přes 100 let překročil 90 tisíc. Česko bude mít podobnou věkovou strukturu kolem roku 2045.

Co stárnutí dělá s výdaji na zdravotnictví

Japonsko vydává na zdravotní péči přibližně 11,5 % HDP – o zhruba tři procentní body více než Česko. Na jednoho obyvatele v přepočtu jde o dvojnásobek české částky. Klíčovým faktorem je věk: průměrné roční zdravotní výdaje na osobu starší 75 let jsou v Japonsku čtyřikrát vyšší než na osobu ve věku 15–44 let.

Systém pojištění v Japonsku pokrývá přibližně 70 % nákladů. Zbývajících 30 % platí pacienti přímo – s výjimkou osob s nízkými příjmy a seniorů nad 75 let, kteří platí jen 10 %. Tato koplatba je záměrná: odrazuje od zbytečných návštěv lékaře a udržuje výdaje pod kontrolou.

Krize pracovní síly v péči

Japonsko má závažný nedostatek pečovatelů. Odhadovaný deficit pracovní síly v sektoru dlouhodobé péče dosáhne do roku 2040 přibližně 690 tisíc lidí. Stát reaguje dvěma způsoby: robotizací péče (Japonsko je světovým lídrem ve vývoji asistenčních robotů pro seniory) a řízenou pracovní migrací z jihovýchodní Asie.

Robotizace pomáhá se základními fyzickými úkony – přesuny, koupáním, monitorováním vitálních funkcí. Nahradit vztahovou složku péče nedokáže.

Co z toho plyne pro Česko

Česko má k dispozici čas, který Japonsko v 80. letech nemělo. Podíl obyvatel starších 65 let dosahuje v Česku 22 % – o sedm procentních bodů méně než v Japonsku. Výdaje na dlouhodobou péči tvoří v Česku přibližně 1,5 % HDP, v Japonsku přes 2,5 %.

Japonská zkušenost ukazuje, kam tento ukazatel míří. Strukturální reformy – financování, kapacity pečovatelských domů, výše platů v péči – se nedají odkládat na dobu, kdy krize propukne naplno. V tu chvíli bude i Česko ve stejné situaci jako Japonsko dnes: demografii nelze zvrátit, lze ji pouze řídit.