Gruzie snížila drobnou korupci téměř na nulu během pár let. Jak prosadila tak radikální reformu?

Země s extrémně vysokou výchozí korupcí

Gruzie po rozpadu Sovětského svazu patřila mezi nejzkorumpovanější postsovětské státy – drobná korupce (úplatky policii, na úřadech, ve zdravotnictví) byla podle dobových průzkumů téměř univerzální zkušeností běžných občanů. Po takzvané Revoluci růží v roce 2003 nastoupila nová vláda s mandátem k radikální reformě.

Hlavní nástroj: ne tresty, ale eliminace příležitosti

Klíčový rys gruzínské reformy nebyl primárně tvrdší trestní postih korupčníků – byl to systematický návrh institucí tak, aby úředník fyzicky neměl příležitost o úplatku rozhodovat. Celá dopravní policie byla propuštěna a nahrazena novou, lépe placenou silou bez vazby na starou strukturu. Vydávání dokumentů (řidičské průkazy, registrace firem, stavební povolení) bylo masivně digitalizováno a centralizováno do veřejných servisních center, kde úředník nemá diskreční pravomoc rozhodovat o žádosti mimo jasně daná pravidla.

Měřitelný výsledek

Mezinárodní průzkumy (včetně Transparency International a Světové banky) zaznamenaly po reformě prudký pokles hlášené drobné korupce v Gruzii – z téměř univerzální zkušenosti na úroveň srovnatelnou s vyspělými evropskými zeměmi během jednoho desetiletí. Gruzie se stala často citovaným akademickým případem rychlé protikorupční reformy v rozvojové ekonomice.

Důležitá výhrada

Gruzínský model řešil primárně drobnou administrativní korupci (úplatky za běžné úřední úkony) – ne nutně state capture na vysoké politické úrovni nebo koncentraci moci kolem politicky spjatých byznysových struktur, což je téma blíže českému kontextu. Pozdější politický vývoj Gruzie navíc ukazuje, že institucionální reforma proti drobné korupci nemusí automaticky znamenat odolnost vůči koncentraci moci na vrcholu politického systému.

Co je přenositelné pro Česko

Český problém oligarchizace se odehrává primárně na úrovni state capture (psaní pravidel dotačních programů a zakázek ve prospěch konkrétních zájmových skupin), ne drobné úřední korupce – gruzínský model proto neřeší stejný problém. Přenositelný princip je ale obecnější: systematický redesign procesů tak, aby úředník nebo komise měli minimální diskreční prostor mimo jasně definovaná a veřejně kontrolovatelná kritéria, funguje proti korupci na jakékoli úrovni – od žádosti o řidičák až po nastavení dotačních podmínek.

---

Zdroje: Transparency International: Georgia corruption perception trends · World Bank: Fighting Corruption in Public Services – Chronicle of a Georgian Reform · OECD: Anti-corruption reforms in Eastern Europe and Central Asia