Europoslanci: Kdo z Česka a Slovenska chybí na hlasování

aneb "Kdo nehlasuje, nezastupuje svoje voliče."
Tento týden probíhá ve Štrasburku 9. zasedání Evropského parlamentu v tomto volebním období.
Oproti českému nebo slovenskému parlamentu je plenární zasedání celého Evropského parlamentu daleko striktnější a to i s ohledem na výrazně větší počet europoslanců: 721 europoslanců oproti 200 českým a 150 slovenským národním poslancům.
Každá politická skupina má vymezený čas dle počtu svých členů a obstrukce známé z českého parlamentu např. v podobě mnohahodinových proslovů A. Babiše nebo T. Okamury se tak jednoduše nedějí.
Jedno zasedání celého parlamentu obvykle trvá od pondělí do čtvrtku. Ne každý den se hlasuje, i hlasování mají svůj předem vymezený čas. Do dneška se hlasovalo v 19 různých dnech.

Česko

Z ČR nejvíce - více jak ¼ hlasovacích dní - chyběli Kovařík (ANO, evropská politická skupina Patrioti), Turek (Motoristé, Patrioti), Dostál (Stačilo!, nezařazený) a David (SPD, Suverenisté).
Naopak Bžoch, Dostálová (oba ANO, Patrioti), Krutílek (ODS, Konzervativci a reformisté) a Farský s Nerudovou (oba STAN, Křesťanští demokraté) nechyběli ani jeden hlasovací den.

Slovensko

Ze slovenských europoslanců chyběli v 5 dnech, tedy ve více jak ¼ hlasovacích dní - poslanci Blaha (SMER, nezařazený) a Ondruš (Hlas, nezařazený). Např. známý poslanec SMERu Ľuboš Blaha v listopadu namísto hlasování o rozpočtu EU nebo Komisi (vládě) EU odjel do Číny, kde dle vlastních slov "dělal vše proto, aby Slovensko čínští soudruzi milovali".
Ale i mezi slovenskými europoslanci jsou tací, co nechyběli ani jeden hlasovací den - Karvašová, Wiezik a Yar (všichni Progresívne Slovensko, skupina Renew) a Kaliňák a Roth Neveďalová (SMER, nezařazení).

Celý Europarlament

Celkově je zatím účast na hlasováních v Evropském parlamentu všech poslanců a poslankyň viditelně vyšší než v národních parlamentech (v české Sněmovně i v Senátu i ve slovenské Národní radě). Pokračuje tak trend, který se ukazoval i v minulých volebních obdobích.

Parlamentní skupiny

V Evropském parlamentu hrají klíčovou roli politické skupiny, kterých je nyní osm. Tyto skupiny, jiným názvem frakce, jsou nezbytné vzhledem k rozsahu témat, kterými se europarlament zabývá, a množství hlasování, která probíhají.
Pro jednotlivé europoslance je prakticky nemožné detailně porozumět všem projednávaným otázkám. Proto se musí často spoléhat na své kolegy v rámci poslanecké skupiny, kteří se specializují na konkrétní oblasti.
Pokud vás zajímá, kdo je modrý bod úplně dole s nulovým hlasováním: Jedná se zrovna o výjimku, je to předsedkyně Europarlamentu Roberta Metsola z Malty, která byla přítomna zatím na všech zasedáních, ale pouze z funkce předsedkyně nehlasovala.

Počty hlasování

Vzhledem k tom, že v různé dny je různý počet hlasování, účast podle počtu zaznamenaných hlasování ukazuje účast z trochu jiného pohledu. Nejvíce jmenovitých hlasování bylo zatím 23. 10. 2024 a to 267. Celkem proběhlo do včera zatím 425 jmenovitých hlasování.

Jak se zaznamenává hlasování v Europarlamentu?

Na rozdíl od českého nebo slovenského parlamentu se v tom evropském nezaznamenávají jmenovitě všechna hlasování, ale jen ta, kde si to vyžádá některá z politických skupin. Zaznamenaná jmenovitě je nyní tak zhruba polovina hlasování (zatím 51 %). Ostatní se hlasují pouhým zvednutím ruky (jde obvykle o méně důležitá hlasování, zatím 45 %) nebo i elektronicky, ale bez záznamu (4 %). Výjimečně se hlasuje i tajně.

Europoslanci za ČR

Kdo Česko a Slovensko reprezentuje v Europarlamentu?

PočetStranySkupina
97x ANO, 2x Přísaha a MotoristéPatrioti pro Evropu
92x Stačilo! 5x SMER, 1x HLAS, 1x REPUBLIKANezařazení
66x Progresívne SlovenskoRenew (liberálové)
62x STAN, 2x TOP 09 (SPOLU), 1x KDU-ČSL (SPOLU), 1x KDHKřesťanští demokraté (lidovci)
33x ODS (SPOLU)Evropští konzervativci a reformisté
21x SPD, 1x REPUBLIKASuverenisté
11x PirátiZelení a Svobodná aliance
0Sociální demokraté
0Levice

🔻🔻🔻

Europoslanci: Kdo hlasuje s kým, kdo je součást evropského mainstreamu a kdo je mimo
Analýza

Europoslanci: Kdo hlasuje s kým, kdo je součást evropského mainstreamu a kdo je mimo

Unikátní analýza shody hlasování v Europarlamentu za rok 2024.

19. 12. 2024

Europoslanci: Kdo hlasuje pro-rusky a kdo k Rusku kriticky
Analýza

Europoslanci: Kdo hlasuje pro-rusky a kdo k Rusku kriticky

Většina silně pro-rusky hlasujících europoslanců je jen ze 3 zemí: Německa, Slovenska a Česka.

23. 12. 2024

Jak europoslanec Turek doopravdy závodil ve formuli
Analýza

Jak europoslanec Turek doopravdy závodil ve formuli

Životní Turkův úspěch v závodech formulí byl závod v květnu 2017, kdy v nejslabší kategorii formulí porazil oba dva další jezdce: patnáctiletého juniora z Dominikánské republiky, který právě přesedlal z motokár, a obvodního lékaře z východního Německa. Více závodníků v jeho kategorii nejelo. Celkově v tomto závodě dojel čtvrtý od konce.

13. 5. 2025

Levici v Berlíně vynesli mladí a nájmy. Jejím skutečným problémem není komunismus, ale antisemitismus v části strany
Analýza

Levici v Berlíně vynesli mladí a nájmy. Jejím skutečným problémem není komunismus, ale antisemitismus v části strany

Die Linke vyhrála berlínské volby s 25,7 % a mezi voliči do třiceti let získala 47 %. Data z volebního dne i z 1 572 okrsků ukazují, že rozhodoval věk a bydlení ve městě nájemníků. V českých médiích strana často vystupuje jako krajní levice srovnatelná s AfD. Politologové, úřady pro ochranu ústavy i její vládní minulost ukazují něco jiného: radikální, ne extremistickou stranu, jejíž rizika leží jinde, než se v Česku píše.

2. 10. 2026

Na Slovensku viní z války Rusko 40 procent lidí, v Polsku 85. Kremlu se v EU daří tam, kde se lidé nejhůř brání dezinformacím
Analýza

Na Slovensku viní z války Rusko 40 procent lidí, v Polsku 85. Kremlu se v EU daří tam, kde se lidé nejhůř brání dezinformacím

Kde je podle Media Literacy Indexu 2026 společnost vůči dezinformacím nejméně odolná, tam mají lidé podle Eurobarometru nejlepší mínění o Rusku. Sankce proti Rusku podporují dvě třetiny Čechů, zbraně pro Ukrajinu necelá třetina. Na Slovensku přejímá kremelský výklad války zhruba polovina lidí, z Evropské unie a NATO ale chce odejít pětina až čtvrtina.

28. 9. 2026

Volba rektora VŠE: co říkají data o Ševčíkově fakultě
Explainer

Volba rektora VŠE: co říkají data o Ševčíkově fakultě

Akademický senát rozhodne, zda v čele VŠE zůstane ekonom Petr Dvořák, nebo poslanec SPD Miroslav Ševčík.

15. 11. 2025

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.