Česká sněmovna má po volbách 2021 přibližně 22 % žen – nejvíce v historii. Zároveň jde o výsledek, kterého Francie dosáhla v 90. letech, Španělsko v roce 2000 a severské země považují za nedostatečný od roku 1975.

V krajských zastupitelstvích je podíl žen kolem 19 %. V obecních radách pod 30 tisíci obyvatel, kde vzniká valná část komunální politiky, klesá k 15 %. V senátu je dlouhodobě pod 20 %.

Co data říkají o zastoupení žen v Česku

Podíl 22 % v sněmovně vypadá jako postup. V roce 1990 byl podíl žen 9 %, v roce 2006 okolo 15 %. Trend je vzestupný. Problém je tempo: za 31 let se zastoupení žen v zákonodárném sboru zvýšilo o 13 procentních bodů. Při stejném tempu by parita nastala po roce 2050.

Mezinárodní srovnání poskytuje kontext. V indexu IPU (Inter-Parliamentary Union) je Česko v zastoupení žen ve spodní třetině Evropy – pod průměrem EU a pod zeměmi, které nepovažujeme za vzory rovnosti (Belgie, Španělsko, Slovensko).

Kde jsou bariéry: data, ne intuice

Výzkum zastoupení žen v politice identifikuje tři prokazatelné bariéry.

Selekce kandidátek. Ženy jsou méně nominovány na volitelná místa stranických kandidátek. Analýzy volebních výsledků od roku 2006 ukazují, že ženy nominované na volitelná místa jsou voleny ve srovnatelné míře jako muži – problém není u voličů, ale u nominací.

Financování kampaní. Kandidátky se ve vnitrostranickém rozdělování peněz na kampaň dostávají v průměru k menším částkám než jejich kolegové. V mezinárodních datech přitom vyrovnaný přístup k financím koreluje s vyšším zastoupením žen.

Péče o domácnost a rodinu. Mandát zastupitele či poslance se odehrává hlavně po večerech a víkendech – tedy v čase, který podle šetření OECD o využití času nesou v českých domácnostech především ženy. Politická kariéra je tak pro matku předškolních dětí řádově hůř dosažitelná než pro otce ve stejné situaci.

Co funguje: evidence z jiných zemí

Třicet šest zemí světa používá kvóty – volební nebo stranické. Meta-analýza studií (Dahlerup a Freidenvall 2005, rozšířeno 2020) ukazuje, že kvóty jsou nejrychlejší prokazatelnou cestou k nárůstu zastoupení. Efekt závisí na síle kvóty a jejím vymáhání.

Skandinávský model bez povinných zákonných kvót fungoval jinak: stranické dobrovolné kvóty, silná kultura kontroly nominací, a dlouhodobá změna norem. Tento model trval 30–40 let. Vedl ke stejnému výsledku, ale delší cestou.

Pro Česko, kde dobrovolné stranické mechanismy fungovaly pomalu (nárůst 13 procentních bodů za 31 let), dostupná evidence naznačuje, že bez strukturální změny – kvóty, nebo silná koordinovaná stranická norma – bude trajektorie přibližně stejně pomalá.

Proč zastoupení žen je demograficky relevantní téma

Politiky rodinné podpory, jeslí, mateřské a rodičovské dovolené, péče o seniory – jsou rozhodovány v zastupitelských sborech a vládách. Výzkum legislativního chování (Thomas 1994, Swers 2002) ukazuje, že zastoupení žen statisticky koreluje s prioritizací témat péče v legislativním procesu.

To neznamená, že muži nemohou prosazovat politiku péče, nebo že ženy automaticky budou. Korelace není kauzalita. Ale systematické podzastoupení jedné poloviny populace v rozhodovacích strukturách má měřitelné důsledky pro to, co se v agendě řeší a co nikoli – včetně toho, jak vážně se berou překážky, na které narážejí rodiny (co strany slibují a co funguje).

Zdroje: IPU Parline: Women in national parliaments 2024 · ČSÚ: Volby.cz – výsledky zastupitelů podle pohlaví · Dahlerup & Freidenvall (2005, 2020): „Quotas as a Fast Track to Equal Political Representation" · OECD: Time Use Survey database · Thomas (1994): „How Women Legislate" · Swers (2002): „The Difference Women Make" · European Parliament: Share of women MEPs, country breakdown 2024

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter