Vlna veder na konci června zabila v Evropě desítky tisíc lidí. Jen v Německu, Francii, Belgii a Nizozemsku, odkud již máme data, jde o zhruba 20 000 nadúmrtí za dva klíčové týdny.
Nezabíjela však samotná vysoká teplota, ale nepřipravenost na ni.
Podobné horko se do Evropy vrací i v nejbližších dnech. Data ukazují, co dělá rozdíl mezi zeměmi, kde jsou lidé na horko zvyklí, a těmi, kde zabíjí.
V Berlíně bylo stejně horko jako v Madridu, umíralo se ale jen v Německu
V nejteplejším týdnu od 22. do 28. června vystoupala teplota v Berlíně i v Madridu na maximálních 39 °C.
Ale v Německu ten týden zemřelo o 35 % víc lidí, než je pro tuhle dobu roku běžné, zatímco ve Španělsku se nic výjimečného nestalo.
Vysvětlením může být, že Španělé jsou na vysoké teploty dlouhodobě zvyklí a přizpůsobili se jim – architekturou budov i denním rytmem (siesta, pozdní večerní život). Německo podobnou zkušenost nemá.
Francie a Nizozemsko na tom byly jako Německo, Bulharsko a Pobaltí ne
Stejně jako v Německu horko zabíjelo také ve Francii, Nizozemsku nebo Belgii, odkud již máme červnová data. Naopak Bulharsko na tom bylo podobně jako Španělsko. Litva se sice v tom týdnu oteplila, ale jen na 32 °C, nadúmrtnost tam vidět nebyla. Estonsko zůstalo chladnější a horko ho nezasáhlo vůbec.
Rozdílné úrovně počtů úmrtí jsou dané hlavně různou věkovou strukturou v daných zemích.
Zda horko zabíjelo i v Česku, zatím nevíme. Ale tušíme.
Jak to bylo v Česku? Teplotně byla vlna veder stejně výjimečná jako v Německu – v Praze stejně jako v Berlíně bylo 39 °C. Čísla o úmrtích za konec června ale ještě nejsou k dispozici. Pokud teplota a úmrtnost souvisí stejně jako v Německu, uvidíme podobný nárůst, až data dorazí.
Horko zabíjelo čtyřicátníky skoro stejně jako devadesátníky
Horko v Německu nebo ve Francii zabíjelo napříč všemi dospělými věkovými skupinami – procentuální nárůst úmrtí byl u čtyřicátníků podobný jako u šedesátníků, v Belgii dokonce o něco vyšší u lidí mezi 15 a 64 lety než u sedmdesátníků. V absolutních číslech ale umřelo nejvíc lidí nad 85 let, protože v téhle skupině umírá běžně mnohem víc lidí i bez vlny veder.
Ve špičce horší než chřipková zima, hluboko pod covidem
Pro srovnání – jak moc vlna horka zabíjela v porovnání s covidem nebo zimou.
V zimě umírá obecně více lidí než v létě, dýchací onemocnění, chladnější teploty (i doma), snížená imunita (např. vitamin D).
Ve svém špičkovém týdnu byla vlna veder v Německu smrtelnější než špička běžné chřipkové zimy – nadúmrtnost 35 % proti zhruba 25 % (zima 2016/2017). Zima ale trvá týdny místo dnů, takže za celou sezónu způsobí obvykle víc úmrtí než jedna vlna veder.
I Německo, které pandemií proplulo v evropském srovnání relativně dobře, mělo víc než jednu covidovou vlnu – tou nejhorší (konec prosince 2020) prošlo s nadúmrtností přes 40 %, tedy o něco víc než letošní vlna veder. Na rozdíl od horka ale covidové vlny trvaly týdny až měsíce, ne dny. Ve víc zasažených zemích byly rozdíly propastné: ve Španělsku vyskočila úmrtnost hned na jaře 2020, na samém začátku pandemie, o 150 %. V Bulharsku, kde patřila proočkovanost k nejnižším v Evropě, dosáhla nadúmrtnost na podzim 2021 skoro 90 % a vlny úmrtí pokračovaly až do roku 2021.
V těchto dny mají teploty opět vystoupat. Teplotu teď neovlivníme – přípravu na ni ano: stín, dostatek tekutin, kontrola osamělých sousedů a příbuzných, zvolnit v čase nejvyšších veder. Zkusit pár dní žít jako Španělé.