V Berlíně i Madridu vystoupala teplota ve stejném týdnu na 39 °C. V Německu zemřelo o třetinu více lidí, než bývá na konci června obvyklé. Ve Španělsku celková úmrtnost zůstala v rozpětí posledních let – přesto tamní systém přisoudil horku přes tisíc úmrtí za celý měsíc.
Zdánlivý rozpor ukazuje, proč se následky veder nedají vyčíst z teploměru ani z jediného čísla o zemřelých. Rozhoduje věk a zdraví obyvatel, délka horka, podoba domů a měst i to, zda úřady vědí, koho včas varovat a kam ho ukrýt před vedrem.
Česka se tato otázka týká bezprostředně. V Doksanech naměřili 28. června 41,9 °C – nové absolutní teplotní maximum pro území Česka. Údaje o české úmrtnosti za konec června zatím chybějí. Víme však, že z krajských měst má plán pro vlny veder jen Praha.
Stejných 39 °C, jiná odchylka v úmrtnosti
V nejteplejším týdnu od 22. do 28. června vystoupala maximální teplota v Berlíně i Madridu na 39 °C. Dopad této vlny veder na celkovou úmrtnost obou zemí se však lišil.
V Německu se týdenní úmrtnost dostala výrazně nad celé rozpětí stejného týdne v letech 2022–2025. Ve Španělsku zůstala uvnitř tohoto pásma.
Co graf ukazuje: Světlé pásmo zachycuje rozpětí hodnot za stejný týden v letech 2022–2025. Úmrtnost uvádíme jako hrubý počet zemřelých na 1000 obyvatel, přepočtený na celý rok. Teploty pocházejí z hlavních měst a ilustrují počasí v Berlíně a Madridu; údaje o úmrtnosti se vztahují k celým zemím. Nejnovější týdny jsou předběžné a mohou se ještě změnit.
Vlna veder se projevila na úmrtích i ve Španělsku. Systém MoMo odhadl za červen 937 úmrtí připsatelných vysokým teplotám (jen mezi 24. a 26. červnem jich evidoval 316) a měsíc červen 2026 byl ve Španělsku podle tohoto modelu druhý nejsmrtelnější co do následků horka, a to od začátku srovnatelné řady v roce 2015.
Obě čísla mohou platit současně. MoMo modeluje, kolik úmrtí lze připsat teplotě – porovnává pozorovanou úmrtnost s očekávaným počtem a zohledňuje vztah mezi horkem a úmrtími. Náš graf se ptá, zda celková úmrtnost vybočila z rozpětí čtyř předchozích let. Ve Španělsku jsou úmrtí spojená s vedrem součástí i nedávných let, s nimiž letošek srovnáváme. Běžné pásmo proto není pásmem bez obětí.
Zkušenost pomáhá, sama však rozdíl nevysvětluje
Španělsko budovalo ochranu před horkem po desetiletí. Domy mají častěji venkovní žaluzie a okenice, přibližně 40 % domácností používá klimatizaci; v Německu je to kolem 6 % (srovnání klimatizace v evropských domácnostech, Carbon Brief).
Rozdíl je také v organizaci státu. Španělské ministerstvo zdravotnictví každý rok spouští plán, který propojuje předpověď počasí, teplotní prahy pro 182 oblastí, denní sledování úmrtí a konkrétní postupy při jednotlivých stupních nebezpečí. Plán pro rok 2026 upravil místní výstražné hranice podle nových dat o teplotě a úmrtnosti. Podrobně jsme španělský systém popsali v samostatném článku.
Ani to ze Španělska nedělá bezpečnou zemi. Červnových 937 úmrtí připsaných horku ukazuje hranice adaptace. Ochrana může následky snížit, ale s rostoucí teplotou je neodstraní.
Z našich dat navíc nelze určit, nakolik rozdíl mezi Německem a Španělskem způsobila právě připravenost. Výsledek ovlivňuje délka a noční průběh horka, vlhkost, věková a zdravotní skladba obyvatel, regionální rozložení teplot i odlišné zpoždění hlášení úmrtí. Srovnání proto ukazuje rozdílný dopad, nikoli jedinou příčinu.
Horko zasáhlo západ Evropy nerovnoměrně
Podobný nárůst celkové úmrtnosti jako v Německu vidíme ve Francii, Nizozemsku a Belgii, odkud už máme červnová data. Bulharsko se naopak podobalo Španělsku: jeho úmrtnost zůstala v rozpětí nedávných let. V Litvě vystoupala teplota přibližně jen na 32 °C, úmrtnost nad běžné pásmo nevzrostla. Estonsko tato vlna zasáhla méně.
Vlna veder měla různý dopad v zemích Evropy
Roční úmrtnost přepočtená z dat daného týdne (na 1000 obyvatel): 2026 rozmezí 2022–2025
Samotnou výši úmrtnosti mezi zeměmi nelze přímo porovnávat. Čísla nejsou věkově standardizovaná a významně je ovlivňuje rozdílná skladba obyvatel. Sledujeme proto hlavně to, zda se každá země odchýlila od vlastní nedávné historie.
První celoevropské součty potvrzují, že nešlo o malou odchylku. EuroMOMO zaznamenalo v týdnu od 22. do 28. června přes 10 000 nadúmrtí. Koordinátor systému Lasse Vestergaard uvedl, že tak souběžný nárůst neměl jiné zjevné vysvětlení než vlnu veder (souhrn evropských dat, AP). Nadúmrtí ovšem není totéž co lékařem potvrzená příčina smrti; jde o rozdíl mezi pozorovaným a očekávaným počtem zemřelých.
Česko překonalo teplotní rekord, plán má jen Praha
V Praze bylo stejně jako v Berlíně 39 °C. V Doksanech v Ústeckém kraji teplota dosáhla 41,9 °C a překonala dosavadní české maximum o 1,5 stupně. Zda se horko promítlo také do české úmrtnosti, zatím nevíme: data za konec června ještě nejsou k dispozici.
Připravenost měst však zmapovat lze. Průzkum iROZHLAS.cz mezi krajskými městy zjistil, že krizový plán pro vlny veder má pouze Praha. Ostatní města používají jednotlivá opatření – kropicí vozy, mlžítka, pítka nebo dočasně otevřené klimatizované místnosti –, ale nemají předem daný postup, který by propojil zdravotníky, sociální služby, policii, hasiče a cílenou pomoc lidem ve vyšším riziku.
Pražský systém se teprve skládá. Mapa míst k ochlazení už funguje, město připravuje síť chladicích oáz a plné propojení s krizovým řízením plánuje podle magistrátu do roku 2030. Další podobné léto může přijít dřív.
Nárůst se týkal všech dospělých, nejvíc obětí bylo mezi nejstaršími
V Německu a Francii vzrostla úmrtnost ve všech sledovaných dospělých věkových skupinách. Procentní odchylka u lidí ve věku 15–64 let byla v nejteplejším týdnu srovnatelná s některými staršími skupinami.
V absolutních počtech však zemřelo nejvíce lidí nad 85 let. V této skupině je počet úmrtí vysoký i za běžných podmínek, takže podobný procentní nárůst představuje více lidských životů.
Graf tedy neříká, že je horko pro mladší a nejstarší obyvatele stejně nebezpečné. Ukazuje, že zvýšení proti běžné úmrtnosti zasáhlo celé dospělé věkové rozpětí, zatímco největší absolutní počet obětí připadl na nejstarší lidi.
Osm vnoučat a jeden rozsudek, který stát stále plní
Rosmarie Wydler-Wälti z Basileje má osm vnoučat. Dvě z nich kdysi vzala na klimatickou demonstraci; nesly transparent s nápisem „Keep the earth cool“. „Bojujeme také za naše děti a vnoučata,“ vysvětlovala později v reportáži švýcarského časopisu Grosseltern.
Wydler-Wälti spolupředsedá sdružení KlimaSeniorinnen, které zastupuje více než 2 000 starších Švýcarek. Ženy se obrátily na Evropský soud pro lidská práva, protože vysoké teploty ohrožují starší ženy zvlášť silně a Švýcarsko podle nich nedělalo dost pro omezení oteplování.
Velký senát jim v dubnu 2024 dal za pravdu. Rozhodl, že Švýcarsko porušilo právo na účinnou ochranu před vážnými dopady klimatické změny na život, zdraví a kvalitu života. Soud zdůraznil také mezigenerační rozdělení břemene: dnešní rozhodnutí dopadají na lidi, kteří je ještě nemohou ovlivnit.
Rozsudkem příběh neskončil. Výbor ministrů Rady Evropy, který dohlíží na plnění verdiktů, v září 2025 uznal nový švýcarský legislativní rámec, ale případ ponechal pod dohledem. Stát má dál dokládat, zda jeho opatření skutečně odpovídají rozsudku. Švýcarské seniorky tedy vyhrály spor o princip; jeho převedení do dostatečné ochrany stále kontrolují.
Jejich případ posouvá otázku veder za hranice osobní opatrnosti. Zavřít žaluzie a napít se musí člověk sám. Včasné varování, dostupné chladné místo, fungující sociální službu a město stavěné pro nové klima si jednotlivec zařídit nemůže.
Jedna horká špička byla horší než zimní, covid trval déle
Ve špičkovém týdnu na konci června vzrostla úmrtnost v Německu více než v nejhorším týdnu běžné chřipkové zimy. Zimní zvýšená úmrtnost však obvykle trvá déle, a za celou sezonu proto může způsobit více úmrtí než jedna krátká vlna veder.
Covid byl ještě výraznější. Německo zaznamenalo na konci prosince 2020 nadúmrtnost přes 40 %. Ve Španělsku úmrtnost na jaře 2020 vyskočila přibližně o 150 % a v Bulharsku na podzim 2021 téměř o 90 %. Pandemie navíc netrvala dny, ale v opakovaných vlnách měsíce a roky.
Covid vychýlil úmrtnost mnohem výš než letošní vlna veder
2026 2020 rozmezí 2022–2025
Srovnání ukazuje měřítko: letošní vedra dokázala během jediného týdne posunout úmrtnost nad běžnou zimní špičku, ale nedosáhla délky ani výšky pandemických vln.
Co dělat v horkých dnech: Světová zdravotnická organizace doporučuje zůstat v nejteplejší části dne mimo slunce, přes den zavřít okna a zatáhnout žaluzie, v noci větrat a pít pravidelně ještě před pocitem žízně. Alespoň jednou denně se ozvěte starším příbuzným, sousedům a lidem, kteří žijí sami. Pokud má člověk horkou suchou kůži, je zmatený, má křeče nebo upadá do bezvědomí, volejte zdravotnickou pomoc. Doporučení WHO pro vlny veder
Telefonát staršímu člověku trvá několik minut. Český systém, který by věděl, komu takovou pomoc nabídnout automaticky, vzniká podstatně pomaleji. Teplotní rekord už na něj čekat nemusel.