Otcové dětí do šesti let mají v Česku placenou práci nejčastěji v Evropské unii, matky spolu s Rumunkami nejméně často. Rozdíl 46 procentních bodů nemá v EU obdobu. Zájem matky mají: jakmile jde dítě do školy, jsou Češky zaměstnané častěji než jinde v Evropě. Na kulatém stole ve Sněmovně se odborníci shodli, že je na trh práce nepouštějí chybějící jesle, zkrácené úvazky a otcové na rodičovské. Vláda od ledna 2027 zvyšuje rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.
Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim žije a co nejčastěji potřebují k důstojnému a samostatnému životu – hlavní zjištění nového šetření Českého statistického úřadu.
Stejně vysoká teplota měla v evropských zemích rozdílné následky. Data ukazují, proč nestačí sledovat teploměr – a co z toho plyne pro Česko, které se na podobná vedra teprve připravuje.
Počet obyvatel Česka se podle střední varianty projekce ČSÚ do roku 2050 změní o 1,3 %. Mezi lety 2038 a 2043 ale přibude 284 tisíc seniorů a ubude 313 tisíc lidí ve věku 15–64 let, protože do věku 65 let dorůstají silné ročníky ze 70. let.
Podle projekce ČSÚ z roku 2018 by Česko bez migrace mělo na začátku roku 2101 7,40 milionu obyvatel, se střední migrací 10,53 milionu. Podíl seniorů vzroste v obou scénářích: s migrací z 19,2 na 29,5 %, bez ní na 32,5 %.
V lednu 2030 bude podle projekce ČSÚ od padesáti let 53,4 % dospělých, po volbách 2017 jich bylo 46,8 %. Nejmladší dospělí se po poklesu vracejí na úroveň z roku 2018, ubývá lidí ve věku 30–49 let.
Roční úhrnná plodnost za rok 2025 je 1,28. Ženy narozené v první polovině 70. let mají za sebou 1,8 až 1,9 dítěte, ročník 1980 asi 1,7. Ročník 1990 má ve 34 letech 1,29 dítěte a podle tří scénářů skončí na 1,5 až 1,6.
Od ledna 2027 poroste rodičovský příspěvek na 400 000 Kč. Přehled 35 studií ale nejspolehlivěji dokládá účinek dostupné péče o děti, zatímco peněžní dávky podle něj zvyšují porodnost jen dočasně. V jeslích a školkách je v Česku 7,9 % dětí do tří let, v EU 40,6 %.
Podíl lidí ve věku 25–49 let, kteří žijí v páru, vzrostl z 48,7 % v roce 2006 na 57,3 % v roce 2025, průměrný věk matky při prvním dítěti z 25,0 na 29,0 roku. Úbytek párů, který popisují studie o Koreji, USA či Finsku, se v českých datech neprojevuje.
V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí a úhrnná plodnost byla 1,28. Sčítání 2021 ukazuje, že vzdělání matky mění hlavně načasování prvního dítěte, regiony se liší víc než vzdělání (Praha 1,15, Vysočina 1,42) a slabé ročníky žen sníží počet narozených ještě do roku 2030.
Karviná ztratila za deset let přes 12 % obyvatel, Říčany o skoro 30 % vyrostly. Města vítězí a český venkov se vylidňuje – ten rakouský přitom drží. Rozdíl nedělá krajina, ale služby.
Švédsko 1,67 → 1,43, Francie 1,83 → 1,61, Maďarsko 1,63 → 1,41, Kanada 1,44 → 1,25. Země se liší výdaji, nástroji i výchozí úrovní plodnosti, pokles po roce 2021 mají podobný. Česko ztratilo za stejné tři roky 0,47.
Ročníky narozené v letech 1996–2005 mají 929 tisíc lidí, ročníky 2006–2015 o 21 % víc. Podle projekce ČSÚ klesne počet žen ve věku 25–34 let z 573 tisíc (1. 1. 2026) na 525 tisíc (2030) a do roku 2040 vzroste na 628 tisíc. Kolik se narodí dětí, rozhodne plodnost.
V Karlovarském a Ústeckém kraji má ve věku 25–64 let základní vzdělání 10,5–11,6 % lidí, v Praze 3,6 %. Ženy se základním vzděláním rodí dřív, kraje s nejnižším vzděláním ale nemají vyšší plodnost.
Švédsko z 1,98 na 1,42, Francie z 2,03 na 1,56, Maďarsko z 1,61 na 1,31: tři země, které se v české debatě uvádějí jako vzory, svůj vzestup plodnosti neudržely. Data ukazují, co z jejich rodinné politiky doložitelně funguje a co se při překladu do Česka ztrácí.
V roce 1990 měla Češka první dítě v průměru ve 22,5 roku, dnes ve 29. Proto se rodí méně dětí a druhé dítě přichází těsně před věkem, kdy plodnost žen začíná klesat. Nejsilnější doklady o účinku mají jesle a školky.
Do Sněmovny vstoupilo v říjnu 2025 67 žen, tedy 33,5 % poslanců, oproti 25 % v roce 2021. V krajských zastupitelstvech sedí 21 % žen, v obecních 30 %. Česko je podle IPU 14. z 27 zemí EU.
Togo má 8,4 milionu obyvatel a roste o 2,2 % ročně, Česko 10,9 milionu a stagnuje; podle projekcí OSN a ČSÚ se obě křivky protnou v polovině třicátých let. Svět podle OSN naroste na 10,3 miliardy a pak začne ubývat, dvě třetiny přírůstku do roku 2050 připadnou Africe.
V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí, nejméně od roku 1785. Premiér Babiš chce plodnost 2,1, tedy nárůst o 0,82 dítěte na ženu; největší desetiletý nárůst v rozvinutých zemích od roku 2000 byl 0,48.
Úhrnná plodnost 1,28 neříká, kolik dětí Češky skutečně budou mít. V roce 2000, kdy bylo ženám narozeným v roce 1975 pětadvacet, byla 1,15, nakonec porodily asi 1,8 dítěte. Generační plodnost ale klesá také: od ročníku 1965 po ročník 1985 z 1,95 na 1,59.
Co s tím zmůže nebo nezmůže politika? A co my sami?




