Demografie

Česko pouští matky předškoláků do zaměstnání nejméně v EU. Vláda na to odpovídá vyšším rodičákem

Otcové dětí do šesti let mají v Česku placenou práci nejčastěji v Evropské unii, matky spolu s Rumunkami nejméně často. Rozdíl 46 procentních bodů nemá v EU obdobu. Zájem matky mají: jakmile jde dítě do školy, jsou Češky zaměstnané častěji než jinde v Evropě. Na kulatém stole ve Sněmovně se odborníci shodli, že je na trh práce nepouštějí chybějící jesle, zkrácené úvazky a otcové na rodičovské. Vláda od ledna 2027 zvyšuje rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun.

Se zdravotním postižením žije v Česku 1,3 milionu lidí. Nejvíc jim chybí peníze a dostupná péče

Kolik lidí s postižením v Česku žije, kdo jsou, jak se jim žije a co nejčastěji potřebují k důstojnému a samostatnému životu – hlavní zjištění nového šetření Českého statistického úřadu.

Berlín a Madrid měly 39 °C. Úmrtnost ale vybočila jen v Německu

Stejně vysoká teplota měla v evropských zemích rozdílné následky. Data ukazují, proč nestačí sledovat teploměr – a co z toho plyne pro Česko, které se na podobná vedra teprve připravuje.

Dnes připadají na jednoho seniora tři lidé ve věku 15–64 let, kolem roku 2050 už dva. Nejrychleji se poměr láme ve čtyřicátých letech

Počet obyvatel Česka se podle střední varianty projekce ČSÚ do roku 2050 změní o 1,3 %. Mezi lety 2038 a 2043 ale přibude 284 tisíc seniorů a ubude 313 tisíc lidí ve věku 15–64 let, protože do věku 65 let dorůstají silné ročníky ze 70. let.

Bez migrace by Česku do roku 2101 ubyly tři z deseti obyvatel, podíl seniorů by ale rostl i s ní

Podle projekce ČSÚ z roku 2018 by Česko bez migrace mělo na začátku roku 2101 7,40 milionu obyvatel, se střední migrací 10,53 milionu. Podíl seniorů vzroste v obou scénářích: s migrací z 19,2 na 29,5 %, bez ní na 32,5 %.

Po volbách 2029 budou 53 % dospělých tvořit padesátiletí a starší, ubude hlavně třicátníků a čtyřicátníků

V lednu 2030 bude podle projekce ČSÚ od padesáti let 53,4 % dospělých, po volbách 2017 jich bylo 46,8 %. Nejmladší dospělí se po poklesu vracejí na úroveň z roku 2018, ubývá lidí ve věku 30–49 let.

Ženy narozené v roce 1980 mají 1,7 dítěte, o 0,4 víc než ukazuje roční plodnost 1,28

Roční úhrnná plodnost za rok 2025 je 1,28. Ženy narozené v první polovině 70. let mají za sebou 1,8 až 1,9 dítěte, ročník 1980 asi 1,7. Ročník 1990 má ve 34 letech 1,29 dítěte a podle tří scénářů skončí na 1,5 až 1,6.

Vláda přidává na rodičovské, studie doložily účinek spíš u péče o děti – a té má Česko pětkrát méně než EU

Od ledna 2027 poroste rodičovský příspěvek na 400 000 Kč. Přehled 35 studií ale nejspolehlivěji dokládá účinek dostupné péče o děti, zatímco peněžní dávky podle něj zvyšují porodnost jen dočasně. V jeslích a školkách je v Česku 7,9 % dětí do tří let, v EU 40,6 %.

Lidí žijících v páru v Česku neubylo, rodiči se z nich ale stávají o čtyři roky později než v roce 2000

Podíl lidí ve věku 25–49 let, kteří žijí v páru, vzrostl z 48,7 % v roce 2006 na 57,3 % v roce 2025, průměrný věk matky při prvním dítěti z 25,0 na 29,0 roku. Úbytek párů, který popisují studie o Koreji, USA či Finsku, se v českých datech neprojevuje.

Vzdělání posouvá mateřství hlavně v čase: ve 30–34 letech je bezdětných 42 % vysokoškolaček, ve 45–49 letech 11 %

V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí a úhrnná plodnost byla 1,28. Sčítání 2021 ukazuje, že vzdělání matky mění hlavně načasování prvního dítěte, regiony se liší víc než vzdělání (Praha 1,15, Vysočina 1,42) a slabé ročníky žen sníží počet narozených ještě do roku 2030.

Šest tisíc obcí, čtyři odlišné osudy: kde Česko roste a kde pomalu mizí

Karviná ztratila za deset let přes 12 % obyvatel, Říčany o skoro 30 % vyrostly. Města vítězí a český venkov se vylidňuje – ten rakouský přitom drží. Rozdíl nedělá krajina, ale služby.

Čtyři různé politiky, podobný pokles: plodnost ve Švédsku, Francii, Maďarsku i Kanadě klesla mezi lety 2021 a 2024 o 0,2 dítěte na ženu

Švédsko 1,67 → 1,43, Francie 1,83 → 1,61, Maďarsko 1,63 → 1,41, Kanada 1,44 → 1,25. Země se liší výdaji, nástroji i výchozí úrovní plodnosti, pokles po roce 2021 mají podobný. Česko ztratilo za stejné tři roky 0,47.

Žen ve věku 25–34 let ubude do roku 2030 o 8 %, do roku 2040 jich podle ČSÚ přibude o pětinu

Ročníky narozené v letech 1996–2005 mají 929 tisíc lidí, ročníky 2006–2015 o 21 % víc. Podle projekce ČSÚ klesne počet žen ve věku 25–34 let z 573 tisíc (1. 1. 2026) na 525 tisíc (2030) a do roku 2040 vzroste na 628 tisíc. Kolik se narodí dětí, rozhodne plodnost.

Základní vzdělání má 15 % lidí ve věku 25–34 let v Karlovarském kraji a 3,6 % v Praze, mezi staršími ročníky je rozdíl menší

V Karlovarském a Ústeckém kraji má ve věku 25–64 let základní vzdělání 10,5–11,6 % lidí, v Praze 3,6 %. Ženy se základním vzděláním rodí dřív, kraje s nejnižším vzděláním ale nemají vyšší plodnost.

Švédsko, Francie i Maďarsko po vzestupu plodnosti klesly o 0,3 až 0,6 dítěte na ženu

Švédsko z 1,98 na 1,42, Francie z 2,03 na 1,56, Maďarsko z 1,61 na 1,31: tři země, které se v české debatě uvádějí jako vzory, svůj vzestup plodnosti neudržely. Data ukazují, co z jejich rodinné politiky doložitelně funguje a co se při překladu do Česka ztrácí.

Matky mají první dítě o šest a půl roku později než v roce 1990. Co to udělalo s českou demografií

V roce 1990 měla Češka první dítě v průměru ve 22,5 roku, dnes ve 29. Proto se rodí méně dětí a druhé dítě přichází těsně před věkem, kdy plodnost žen začíná klesat. Nejsilnější doklady o účinku mají jesle a školky.

Po volbách 2025 je ve Sněmovně třetina žen, v krajských zastupitelstvech zůstává pětina

Do Sněmovny vstoupilo v říjnu 2025 67 žen, tedy 33,5 % poslanců, oproti 25 % v roce 2021. V krajských zastupitelstvech sedí 21 % žen, v obecních 30 %. Česko je podle IPU 14. z 27 zemí EU.

Togo předstihne Česko v počtu obyvatel kolem roku 2036, světová populace dosáhne vrcholu kolem roku 2084

Togo má 8,4 milionu obyvatel a roste o 2,2 % ročně, Česko 10,9 milionu a stagnuje; podle projekcí OSN a ČSÚ se obě křivky protnou v polovině třicátých let. Svět podle OSN naroste na 10,3 miliardy a pak začne ubývat, dvě třetiny přírůstku do roku 2050 připadnou Africe.

Cíl 2,1 dítěte na ženu vyžaduje nárůst, jaký se od roku 2000 nepovedl žádné rozvinuté zemi

V roce 2025 se v Česku narodilo 77 636 dětí, nejméně od roku 1785. Premiér Babiš chce plodnost 2,1, tedy nárůst o 0,82 dítěte na ženu; největší desetiletý nárůst v rozvinutých zemích od roku 2000 byl 0,48.

Plodnost 1,28 je snímek roku 2025: generace narozené v sedmdesátých letech měly nakonec kolem 1,8 dítěte

Úhrnná plodnost 1,28 neříká, kolik dětí Češky skutečně budou mít. V roce 2000, kdy bylo ženám narozeným v roce 1975 pětadvacet, byla 1,15, nakonec porodily asi 1,8 dítěte. Generační plodnost ale klesá také: od ročníku 1965 po ročník 1985 z 1,95 na 1,59.

Opravdu vymíráme? Co se skutečně děje s českou populací

Co s tím zmůže nebo nezmůže politika? A co my sami?

Newsletter

To hlavní z našich článků přímo do vašeho emailu.