55 let dat o porodech v Česku existuje. Celostátní číslo 1,28 jejich strukturu zakrývá

ČSÚ zveřejňuje od roku 1971 za každou obec počty obyvatel, narozených, zemřelých a stěhování. V jiných tabulkách publikuje porody podle věku matky, pořadí dítěte nebo vzdělání rodičů. Tyto dvě vrstvy však veřejně nejsou jednou databází, kterou by šlo libovolně rozebrat současně podle obce, věku a vzdělání. Obecní data proto ukazují, kde se rodí a ubývá lidí; podrobnější demografické tabulky pomáhají vysvětlovat komu a kdy se děti rodí.

Nejsilnější prediktor: vzdělání matky

Kdo chce z jediného údaje odhadnout, kolik dětí žena bude mít a kdy, neptá se na příjem ani na kraj. Ptá se na vzdělání. Ženy se základním vzděláním mají podle dostupných dat výrazně vyšší plodnost a rodí první dítě kolem 22–24 let; vysokoškolačky po třicítce. Vzorec platí napříč zeměmi OECD, v Česku má ale málo doceněný důsledek: vzdělanostní expanze posledních tří dekád – podíl vysokoškolaček stoupl z 12 na 32 % – přesouvá rok za rokem větší část žen do skupiny s pozdějším mateřstvím a nižší plodností, aniž by se kterákoli z nich individuálně rozhodla jinak než její matka. Část poklesu porodnosti je tak vedlejším účinkem toho, že společnost zbohatla na vzdělání.

Regionální plodnost a vzdělání spolu souvisejí

Ústecký a Karlovarský kraj vykazují dlouhodobě vyšší plodnost než celostátní průměr; Praha nižší a s pozdějším mateřstvím. Vzdělanostní struktura je jedním z vysvětlení, nikoli jediným: působí také věk obyvatel, migrace, dostupnost bydlení, příjmy a složení domácností. Protože se tyto podmínky mezi regiony liší, má každé plošné opatření nerovnoměrný dopad (podrobně v článku o vzdělanostní propasti).

Co ani 55 let dat neumí říct

Víc než polovina českých dětí se rodí mimo manželství – jeden z nejvyšších podílů v EU. Jenže statistika porodů vždy nerozliší, zda „mimo manželství" znamená nesezdaný pár, nebo samoživitelku; a to jsou dvě úplně různé životní situace. A hlavně: matrika eviduje děti narozené, ne děti chtěné. Kolik párů dítě chtělo a nemá, kolik ho odkládá a proč – na to odpovídají jen výběrová šetření typu Generations and Gender Survey, s menším vzorkem a menší jistotou.

Budoucnost, která už je v datech zapsaná

Jednu předpověď umí porodní statistika s téměř účetní jistotou. Nejpočetnější ročníky potenciálních matek – ženy narozené v první polovině 80. let – mají reprodukční léta z větší části za sebou. Nastupují ročníky devadesátých let, fyzicky mnohem slabší. I kdyby plodnost na ženu zůstala beze změny, narozených dětí bude v příštích letech méně – ten výpočet neplyne z politiky ani z hodnot, jen z počtu žen, které se narodily mezi lety 1985 a 2000. Politik, který slibuje opak, se nepře s voliči. Pře se s matrikou.