Data pro budoucí premiérku · Demografie
Vzdělanostní propast má i demografický rozměr – a je geograficky velmi nerovnoměrná
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 23. června 2026
Geograficky nerovnoměrné vzdělání
Česko má v testech PISA nadprůměrné výsledky, ale geografická distribuce vzdělanostní struktury obyvatelstva je výrazně nerovnoměrná. Podíl dospělé populace ve věku 25–64 let se základním nebo nedokončeným vzděláním jako nejvyšším dosaženým dosahuje v Ústeckém a Karlovarském kraji přibližně 18–22 %, zatímco v Praze a Jihomoravském kraji jen 5–8 %. Toto rozdělení přibližně odpovídá průmyslové historii regionů – severočeský průmyslový pás a pohraničí zůstaly po odsunu německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945 z velké části bez vzdělanostní kontinuity.
Přímá souvislost s plodností
Vzdělanostní distribuce má přímý demografický rozměr: ženy se základním vzděláním mají podle dostupných dat výrazně vyšší plodnost a rodí první dítě v nižším věku než vysokoškolsky vzdělané ženy (viz článek o datech porodnosti v této kapitole). Regiony s vyšším podílem méně vzdělaného obyvatelstva mají proto paradoxně vyšší plodnost – ale zároveň nižší příjmy, horší zdravotní ukazatele a nižší kvalitu vzdělávacích příležitostí pro děti, které se v nich narodí.
Co z toho plyne pro plošnou politiku
Demografická politika cílená na zvýšení celostátní úhrnné plodnosti fakticky nejvíc zasahuje právě tyto regiony – i bez explicitního zaměření a bez reflexe jejich specifické ekonomické a vzdělávací situace. Plošné zvýšení rodičovského příspěvku má proto v praxi nerovnoměrný geografický dopad: zvyšuje příjem domácností tam, kde už dnes vzniká relativně víc dětí, aniž by řešilo strukturální problémy regionu, do kterého se tyto děti rodí.
Proč je tato souvislost důležitá
Propojení vzdělanostní distribuce s demografií ukazuje na obecnější bod: politika navržená jako celostátně jednotná (jedna výše příspěvku, jedna sada opatření) dopadá v praxi velmi nerovnoměrně, protože vstupní podmínky regionů – vzdělanostní struktura, dostupnost péče, ekonomická situace – se liší řádově, ne jen mírně. Demografická politika, která tuto regionální diferenciaci neuznává, bude mít v nejlepším případě jen průměrný efekt, protože průměr skládá velmi odlišné lokální realit.
Zdroje: ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2021 – vzdělání obyvatelstva podle krajů a obcí · Eurostat: Educational attainment by NUTS2 region · ČSÚ: věkově specifické míry plodnosti podle vzdělání matky