Jeden senior na dva lidi v produktivním věku. Náraz přijde ve čtyřicátých letech
Počet obyvatel Česka se do poloviny století změní jen málo. Změní se však jeho vnitřní stavba: silné ročníky ze 70. let odejdou do důchodu a lidí v produktivním věku začne rychle ubývat.
audio doplníme
Česko podle střední varianty projekce ČSÚ pro roky 2023–2100 do roku 2050 populačně nezkolabuje. Počet obyvatel klesne jen mírně, z 10,83 milionu na necelých 10,69 milionu. Celkový součet proto může působit uklidňujícím dojmem. Pod ním se však odehraje změna, která je pro důchody, zdravotnictví i trh práce podstatnější: výrazně ubude lidí v obvyklém produktivním věku a přibude seniorů.
Česko nezmizí, ale výrazně zestárne
Věková skladba obyvatel v %, střední varianta projekce ČSÚ
1 senior na 3,1 lidí ve věku 15–64 let
Dnes tvoří lidé ve věku 65 a více let přibližně pětinu obyvatel. Na jednoho seniora připadají zhruba tři lidé v obvyklém produktivním věku.
Kolem roku 2040 začnou do seniorského věku naplno vstupovat silné ročníky ze 70. let. Podíl seniorů se přiblíží čtvrtině populace.
Do roku 2060 se poměr přiblíží jednomu seniorovi na dva lidi ve věku 15–64 let. Ne každý z nich ovšem skutečně pracuje a odvádí pojistné.
Na konci století projekce neukazuje prázdnou zemi. Ukazuje zemi s podobným počtem obyvatel, ale výrazně jinou věkovou skladbou.
Největší změna přijde kolem roku 2040
Na začátku projekce tvořili lidé ve věku 65 a více let 20,4 % obyvatel. Podle projekce seniorů zveřejněné ČSÚ to má být v roce 2040 už 25,6 % a v roce 2060 30,7 %. Nejde o vzdálený a nejistý konec století. Nejrychlejší přírůstky přijdou kolem roku 2040, kdy do seniorského věku vstoupí početně silné generace narozené v 70. letech.
Současně se zmenší skupina ve věku 15–64 let: z 6,87 milionu v roce 2023 na 6,63 milionu v roce 2040 a přibližně šest milionů v roce 2060. Jednoduchý poměr seniorů k této věkové skupině se tak posune z přibližně 1 : 3,1 na 1 : 1,8. Označení „produktivní“ je přitom optimistické: ne každý člověk mezi 15 a 64 lety pracuje a platí pojistné.
Porodnost dnešních důchodů nepomůže
I kdyby se česká plodnost zvedla okamžitě, dítě narozené v roce 2026 vstoupí na pracovní trh až ve 40. letech. Důchodovou a zdravotní bilanci nejbližších dvou desetiletí už proto porodnost téměř změnit nemůže. Určují ji lidé, kteří jsou dnes naživu, a jejich věk.
To neznamená, že rodinná politika nemá smysl. Má zlepšovat podmínky lidí, kteří děti chtějí, a ovlivňuje věkovou strukturu v delším horizontu. Není však náhradou za rozhodnutí o důchodovém věku, produktivitě, organizaci péče, prevenci, zaměstnanosti starších lidí a migraci.
Projekce není předpověď
ČSÚ počítá nízkou, střední a vysokou variantu podle různých předpokladů porodnosti, úmrtnosti a migrace. Scrollytelling používá střední variantu. Skutečný počet obyvatel může být vyšší či nižší, zejména podle migrace. Samotné stárnutí je však podstatně jistější než celkový počet: silné ročníky 70. let už existují a jejich přesun věkovou strukturou nelze zrušit žádným volebním programem.
Politická otázka tedy nezní, zda Česko „vymře“. Zní, jak má fungovat země, v níž bude na každého seniora připadat výrazně méně lidí v produktivním věku než dnes.