Bez migrace by Česku do roku 2101 ubyly tři z deseti obyvatel, podíl seniorů by ale rostl i s ní

V roce 2025 vzrostl počet obyvatel Česka o 6,3 tisíce, protože zahraniční migrace přidala 42,0 tisíce lidí a přirozený úbytek (77,6 tisíce narozených proti 113,3 tisíce zemřelých) jich ubral 35,7 tisíce (Vývoj obyvatelstva ČR 2025, ČSÚ). Z migračního salda patří 23,1 tisíce občanům Ukrajiny. K 31. prosinci 2025 evidovala cizinecká policie 1 131 197 cizinců, o 37 tisíc víc než o rok dříve, z toho 612 953 Ukrajinců (54 %).

Jak velký je dlouhodobý vliv migrace, ukazuje kontrolní scénář ČSÚ. Podle projekce z roku 2018, která počítá s migračním saldem 26 tisíc osob ročně, by mělo Česko na začátku roku 2101 10,53 milionu obyvatel (na začátku projekce 10,61 milionu). Ve stejné projekci jsou i tabulky střední varianty bez migrace, které při stejných předpokladech o plodnosti a úmrtnosti vycházejí na 7,40 milionu: o 3,13 milionu méně než se střední migrací a o tři z deseti obyvatel méně než na začátku projekce. Součet ročních sald z let 2018–2100 je 2,17 milionu, zbytek rozdílu tvoří potomci příchozích.

Nulová migrace není předpověď. ČSÚ ji počítal v roce 2018 jako kontrolní scénář, který oddělí vliv stěhování od porodnosti a úmrtnosti. V projekci z roku 2023 variantu bez migrace nenajdeme: podle úvodu k projekci ji ČSÚ považuje za bezpředmětnou, protože se takový scénář zcela jistě nenaplní. Její střední varianta počítá s plodností 1,5 a od roku 2028 s migračním saldem 35 tisíc ročně a končí na 9,90 milionu obyvatel. Dvě projekce nelze skládat do jednoho rozdílu, mají jiný výchozí stav (10,61 a 10,83 milionu), jinou plodnost (1,69 až 1,74 a 1,5) i jinou migraci.

Migrace udrží počet obyvatel, podíl seniorů sníží o tři body, ale růst nezastaví

V projekci z roku 2018 tvoří lidé ve věku 65 a více let na začátku roku 2101 29,5 % obyvatel při střední migraci a 32,5 % bez ní, zatímco na začátku projekce 19,2 %. Migrace tedy podíl seniorů v roce 2101 snižuje o tři procentní body, ale směr nemění. Průměrný věk obyvatel činí v roce 2100 se střední migrací 47,4 roku, bez ní 49,2 roku. V novější projekci z roku 2023 mají lidé ve věku 65 a více let tvořit na začátku roku 2101 34,1 % obyvatel (na začátku projekce 20,4 %), lidé ve věku 15–64 let 54,4 % a děti do 14 let 11,5 %. Jak vypadá stárnutí ve čtyřicátých letech, ukazuje článek o stárnutí populace.

Rozhoduje, kdo přichází. Člověk ve věku třiceti let může okamžitě rozšířit pracovní sílu. Dítě narozené ve stejném roce do ní vstoupí přibližně za dvě desetiletí. Migrace proto může na nedostatek pracovníků působit rychleji než vyšší porodnost. Příchozí však také stárnou, takže jednorázová migrační vlna věkovou strukturu nezmění natrvalo.

Pobyt se počítá až tehdy, když trvá

Demografický účinek závisí na délce pobytu. Člověk, který po několika letech odejde, zvýší počet obyvatel a pracovní sílu dočasně. Trvalejší dopad mají lidé, kteří v Česku zůstanou, pracují zde, založí domácnost a jejich děti projdou českými školami. Z 1,13 milionu cizinců mělo k 31. prosinci 2025 trvalý pobyt 394 268 osob (35 %), ostatních 736 929 pobývalo na jiný typ pobytu.

Proto nestačí sledovat počet vydaných pobytových oprávnění. Pro plánování jsou důležité věk, vzdělání, zaměstnanost, příjem, region, rodinné složení a pravděpodobnost dalšího pobytu. Stejných sto tisíc příchozích může mít podle této skladby velmi rozdílný vliv na pracovní trh, školy i veřejné rozpočty. Do čísla 1,13 milionu se navíc počítají lidé všech věkových skupin, věkové složení cizinců jsme neověřovali. Stejné omezení platí pro podíl padesátiletých a starších mezi dospělými, který zahrnuje i cizince.

Zaměstnání pod kvalifikací snižuje přínos migrace

Podle OECD Česko zapojilo do práce vysoký podíl dospělých uprchlíků z Ukrajiny a mnozí z nich pracují na místech pod úrovní své kvalifikace. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková odhadla v únoru 2024, že pod úrovní kvalifikace pracuje zhruba tři pětiny z asi 120 tisíc ekonomicky aktivních uprchlíků (zpráva Českého rozhlasu, odhad bez zveřejněného podkladu). Z pohledu demografie jsou lidé v zemi přítomni v obou případech. Pro ekonomiku a financování veřejných služeb však záleží na tom, zda lékařka pracuje ve zdravotnictví, nebo v zaměstnání, které její vzdělání nevyužívá.

Rozhodnutí o uznávání kvalifikací, výuce češtiny, dostupnosti školek a bydlení proto patří také do demografické politiky. Určují, kolik příchozích bude skutečně pracovat, jakou práci budou vykonávat a zda v Česku zůstanou.

Migrace může doplnit chybějící pracovníky a zmírnit pokles počtu obyvatel, ale jedním přílivem lidí nezachová dnešní věkovou skladbu a nenahradí rozhodnutí o důchodech, produktivitě a organizaci péče. Politická otázka proto míří na to, koho Česko potřebuje, zda mu umožní využít kvalifikaci a jaké podmínky mu nabídne pro dlouhodobý život.