Kdo bude volit příští Sněmovnu

Stárnoucí voličská základna

Podle projekcí ČSÚ bude v roce 2029 starších padesáti let 53 % českých voličů – o devět procentních bodů víc než při volbách 2017. Podíl dál poroste: v roce 2035 budou lidé starší padesáti let tvořit zhruba 54,7 % dospělé populace nad 18 let, v roce 2040 přibližně 55,4 %. Tento posun není politickou volbou ani výsledkem konkrétní vlády – plyne přímo z věkové struktury obyvatelstva zdokumentované sčítáními lidu a projekcemi ČSÚ do roku 2100.

Co to znamená pro výsledek voleb

Pokud bude většina českých voličů v příštích volebních cyklech starší padesáti let, znamená to, že politické priority mladších ročníků mohou být ve volebním výsledku zastoupené ještě méně, než jsou dnes – ne kvůli nezájmu mladých o politiku, ale prostě proto, že jich v absolutních číslech ubývá a starší ročníky zároveň volí s vyšší účastí. Generace, jejíž hlasy byly rozhodující pro výsledek voleb 2025, bude za necelé čtyři roky podle této projekce už v menšině mezi všemi voliči.

Vzdělanostní rozměr

Vzdělanostní struktura voličské základny se mění souběžně s věkovou. Podíl vysokoškolsky vzdělaných dospělých roste s každou novou generací, která vstupuje do voličského věku – ale tento růst je geograficky velmi nerovnoměrný (viz článek o vzdělanostní propasti v této kapitole). Volební dopad této změny se neprojevuje plošně: roste především v krajích a obcích, kde už dnes vzdělanostní struktura roste nejrychleji, zatímco v periferních regionech zůstává voličská základna vzdělanostně stabilnější a zároveň starší.

Regionální rozměr

Regionální demografický vývoj (viz článek o vylidňování obcí) přímo ovlivňuje, kde bude voličská základna růst a kde se bude zmenšovat. Růstová suburbia v zázemí Prahy, Brna a Plzně budou v příštích volebních cyklech tvořit rostoucí podíl celostátního voličského tělesa, zatímco vylidňující se periferní regiony budou tvořit podíl klesající – bez ohledu na to, jak se proměňují politické preference uvnitř těchto regionů samotných.

Proč na tom záleží pro budoucí vládu

Demografická projekce voličské základny není predikcí konkrétního volebního výsledku – neříká, koho lidé budou volit. Říká ale, jak se mění relativní váha jednotlivých věkových, vzdělanostních a regionálních skupin v rozhodování o budoucí vládě. Politika cílená výhradně na potřeby dnešní rozhodující generace riskuje, že za jeden až dva volební cykly cílí na skupinu, která už není většinou – a politika, která dnešní menšinové skupiny ignoruje, riskuje totéž v obráceném směru.

---

Zdroje: ČSÚ: Věková skladba obyvatelstva ČR 1945–2024 · ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky 2023–2100, střední varianta · ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů – vzdělání obyvatelstva podle krajů a obcí · vlastní model věkové struktury pravděpodobných voličů