Nejméně početná generace v historii vstupuje do reprodukčního věku

Menší ročníky, stejná otázka

Generace narozená po roce 2000 je v Česku početně menší než generace jejích rodičů narozená v 70. a první polovině 80. let – důsledek poklesu porodnosti po roce 1989, ne politiky ani individuálních rozhodnutí dnešních třicátníků. I kdyby si tato generace v dospělosti vybrala stejný počet dětí na ženu jako její matky, absolutní počet narozených dětí v příštích dvou dekádách bude nižší jen proto, že je méně žen, které mohou rodit.

Odlišné ekonomické vstupní podmínky

Tato generace vstupuje na pracovní trh a do bytové situace v období, kdy cena bytu v Praze přesahuje patnáct ročních hrubých průměrných platů, a její první pracovní zkušenosti jsou formovány covidovým výpadkem a rychlou inflací z let 2021–2023. Tyto podmínky jsou přímo relevantní pro otázky probírané v tomto speciálu jinde – nedostupnost bydlení a věk při založení rodiny jsou prokazatelně propojené (viz kapitola Nedostupnost bydlení): nedostupné bydlení koreluje se starším věkem matky při prvním dítěti, a starší věk matky znamená v průměru méně dětí celkem.

Hodnotové priority jako možný faktor

Průzkumy u věkové skupiny 18–29 let konzistentně ukazují vyšší váhu klimatických témat, digitálních práv a otázek rovnosti než u starších věkových skupin. Pokud tyto priority souvisí – jak naznačuje výzkum citovaný jinde v této kapitole – s odkládáním nebo omezováním rodičovství kvůli nejistotě o budoucnosti, jde o potenciálně relevantní, ale zatím málo kvantifikovaný faktor pro odhad budoucí plodnosti této generace.

Proč na tom záleží pro demografii

Tato generace bude v příštích deseti až dvaceti letech rozhodovat, kdy a zda zakládá rodiny – a její rozhodnutí určí, jak vypadá česká demografická křivka v polovině století. Je to zároveň generace, jejíž potřeby (dostupné bydlení, jistota zaměstnání, kapacity péče o děti) se v politické debatě řeší méně intenzivně než potřeby starší, početnější a volebně aktivnější populace – což může vytvářet zpětnou vazbu mezi nízkou prioritizací jejích témat a jejím dalším odkládáním rodičovství.

---

Zdroje: ČSÚ: věková struktura populace podle data narození · STEM/MARK, CVVM, Kantar: průzkumy hodnotových priorit podle věku · Eurostat: Youth fertility intentions, European Social Survey · vlastní analýza demografické struktury generací