Data pro budoucí premiérku · Bezpečnost a konflikty
Finsko a Pobaltí mají kryty pro většinu obyvatel. Česko pro zlomek. Jak ten rozdíl vznikl?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Dva řády velikosti
Civilní ochrana – kapacita krytů a systémů včasného varování pro běžné obyvatelstvo, ne jen pro armádu – je v Česku a v severských/baltských zemích NATO na zcela odlišné úrovni. Česká kapacita funkčních krytů pokrývá jen malou část populace, řádově jednotky procent. Finsko a pobaltské státy díky desetiletím kontinuální investice dosahují kapacity krytů blížící se většině obyvatelstva.
Finský model „totální obrany"
Finská koncepce totální obrany (kokonaisturvallisuus) je založená na principu, že obrana státu není jen věcí armády, ale celé společnosti – zahrnuje civilní kryty, zásoby strategických surovin na měsíce dopředu, povinnou základní vojenskou službu udržující velkou rezervu vycvičených občanů a propracovaný systém krizové komunikace. Tento model byl budován kontinuálně od studené války, motivovaný geografickou blízkostí Sovětského svazu a později Ruska.
Baltské státy: rychlejší dohánění po roce 2014
Litva, Lotyšsko a Estonsko zrychlily investice do civilní obrany výrazně po roce 2014 (anexe Krymu) a znovu po roce 2022. Na rozdíl od Finska, které kapacitu budovalo kontinuálně po desetiletí, baltské státy musí dohánět rychleji – ale i tak dosahují podstatně vyšší kapacity než středoevropské země, které se necítily bezprostředně ohroženy.
Proč Česko zůstalo pozadu
Česká civilní ochrana byla po roce 1989 z velké části považována za relikt studené války a investice do ní byly dlouhodobě utlumeny – chyběla geografická naléhavost, kterou má Finsko nebo Pobaltí. Existující kryty z období socialismu jsou často zastaralé nebo nefunkční, a jejich obnova by vyžadovala rozsáhlou novou investici, ne jen údržbu.
Co je realisticky přenositelné
Plný finský model je pro Česko nákladově i historicky nedosažitelný v krátkém horizontu – Finsko investovalo kontinuálně desítky let. Přenositelný je ale princip postupné prioritizace: audit existující kapacity (kolik krytů je skutečně funkčních), investice do nejlevnějších a nejúčinnějších opatření nejdřív (systémy varování obyvatelstva, ne nutně nové fyzické kryty), a zapojení obecní úrovně do plánování, jak to dělají baltské státy.
Zdroje: Finnish Ministry of the Interior: Comprehensive security model (kokonaisturvallisuus) · NATO: Baltic states defence posture reports · Hasičský záchranný sbor ČR: Stav civilní ochrany · SIPRI: Military expenditure database