Dron stojí dvacet tisíc dolarů, raketa na jeho sestřelení miliony. Ta matematika nevychází

Bezpečnost se v politické debatě často redukuje na otázku, kolik stíhačů a tanků si pořídíme. Jenže moderní válka se čím dál víc nerozhoduje jen na bitevním poli, ale v účetnictví – v tom, kdo dřív dojde peněz. A tady má současná architektura obrany problém, který se nedá vyřešit jedním nákupem zbraní.

1 : 200
Nákladová past obrany Zatímco útočný dron stojí 20 tisíc USD, raketa, která ho musí sestřelit, stojí 2 až 4 miliony. Moderní válka je bitvou o to, komu dříve dojdou peníze. · Zdroj: CSIS / RUSI analysis 2024

Útočný dron typu Shahed stojí kolem dvaceti až osmdesáti tisíc dolarů. Raketa, která ho musí sestřelit, stojí miliony. V konfliktu, kde protivník posílá vlny levných dronů, dojdou Západu peníze dřív, než protivníkovi drony. Procenta HDP na obranu jsou jen půlka rozhodnutí. Ta druhá zní: jak rychle pořídit levné prostředky obrany, než se z nákladové asymetrie stane vojenská prohra.

Estonsko sází na existenční mobilizaci a kybernetickou odolnost, Finsko na desetiletí budovanou totální obranu s kryty pro většinu populace. Co je z obou přístupů pro Česko reálně dosažitelné, rozebírají texty níže.

Bezpečnost a konflikty · Shrnutí

Bezpečnost a konflikty

Matematika vyčerpání: Současná architektura obrany NATO je finančně neudržitelná proti masovým, levným hrozbám. Poměr nákladů na sestřelení (Cost-to-Kill ratio) u dronu typu Shahed (~20-80 tis. USD) pomocí střely Patriot (PAC-3 MSE, ~4-5 mil. USD)…

Kateřina Mahdalová & Michal Škop

DataTimes

Veřejný prostor i politiku zaplavují blbosti, fake news a propaganda. Pomozte nám šířit ověřená fakta, data a analýzy. Za cenu jednoho oběda.

Jdu do toho

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.