Data pro budoucí premiérku · Bezpečnost a konflikty
Estonsko dává na obranu 3,4 % HDP a míří k pěti procentům. Proč si to může dovolit i malá země?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Malá země s existenčním pohledem na bezpečnost
Estonsko má přibližně 1,3 milionu obyvatel a sdílí s Ruskem hranici dlouhou přes 300 kilometrů. Pro Estonce není otázka obrany abstraktní debata o procentech HDP – je to otázka přežití státu, který si v roce 1991 znovu vybojoval nezávislost po sovětské okupaci. Tento existenční rámec vysvětluje, proč Estonsko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšším podílem výdajů na obranu v rámci NATO, v posledních letech kolem 3,4 % HDP s plánovaným nárůstem směrem k 5 %.
Kybernetický útok 2007 jako bod zlomu
V roce 2007 zasáhl Estonsko rozsáhlý kybernetický útok, který na několik dní vyřadil bankovní systémy, vládní weby a média – v reakci na přemístění sovětského válečného památníku v Tallinnu. Tento útok je dnes citován jako první rozsáhlý státem podporovaný kybernetický útok na civilní infrastrukturu jiného státu. Estonsko z této zkušenosti vybudovalo jednu z nejpokročilejších kybernetických obranných kapacit v Evropě – včetně sídla NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence přímo v Tallinnu.
Co Estonsko dělá jinak
Estonská bezpečnostní strategie kombinuje tři prvky, které jsou pro malou zemi s omezenými konvenčními kapacitami zásadní: digitální odolnost (zálohování klíčových státních dat i mimo území, takzvaná „datová ambasáda" v Lucemburku), totální obrana po finsko-baltském modelu (zapojení civilního obyvatelstva do obrany jako koncept, ne jen profesionální armáda) a hluboká integrace do NATO velitelských struktur na vlastním území.
Co je přenositelné pro Česko
Česko nesdílí s Ruskem přímou hranici a nemá srovnatelnou existenční naléhavost, ale estonská zkušenost s kybernetickým útokem z roku 2007 je relevantní jako varování: kritická infrastruktura (bankovnictví, energetika, zdravotnictví) je zranitelná i bez konvenčního konfliktu, a investice do kybernetické odolnosti se vyplácí dřív, než k útoku dojde, ne až po něm. Koncept „datové ambasády" – zálohování klíčových státních systémů mimo vlastní území – je technicky i finančně dostupný i pro státy bez estonské existenční motivace.
Zdroje: NATO: Defence Expenditure of NATO Countries 2025 · Estonian Ministry of Defence: National Defence Development Plan · NATO CCDCOE: historie kybernetického útoku 2007 · NÚKIB: Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti ČR