Finsko po vstupu do NATO: co přineslo rozšíření Aliance v datech

Finsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022, tři měsíce po ruské invazi na Ukrajinu. Vstup byl ratifikován 4. dubna 2023. Tím se hranice NATO s Ruskem prodloužila o 1 340 km – více než zdvojnásobila.

Co Finsko přineslo do Aliance

Finsko vstoupilo do NATO s jednou z největších a nejlépe vybavených armád v Evropě v poměru k velikosti populace. Aktivní vojenský personál čítá přibližně 23 000 osob. Zálohy jsou ale klíčové: záloha finské armády zahrnuje přibližně 900 000 vycvičených vojáků – více než armáda Francie, Německa a Polska dohromady.

Finsko udrží přes 60 stíhacích letounů F-35, které objednalo v roce 2021 za 9,4 miliardy dolarů. Disponuje rozsáhlou sítí podzemních vojenských zařízení, zásobníků a protiletadlové obrany budovaných od studené války.

Obranné výdaje Finska dosahují v roce 2024 přibližně 2,4 % HDP – nad aliančním cílem 2 %, který řada členských států dlouhodobě nesplňuje.

Co vstup přinesl Finsku

Vstup do Aliance mění strategickou kalkulaci pro Rusko. Finsko sdílí s Ruskem 1 340 km hranic a historicky bylo pro Moskvu neuralgickým bodem – SSSR zaútočil na Finsko v zimní válce v roce 1939. Členství v NATO mění obranný výpočet: útok na Finsko by byl útok na celou Alianci.

Finský průzkum veřejného mínění ukazuje, že podpora vstupu do NATO vzrostla z přibližně 25 % před rokem 2022 na 76 % v době hlasování v parlamentu. Tato změna proběhla za méně než rok – je to jeden z nejrychlejších obratů v zahraničněpolitických preferencích zaznamenané v evropském demokratickém prostoru.

Implikace pro českou bezpečnostní diskusi

Finský případ dokládá, že vojenská neutralita nevylučuje vybudování silné obranné kapacity – a naopak, že i zemi s takovou kapacitou může geopolitická realita přimět k formálnímu spojenectví. Česká republika je členem NATO od roku 1999. Obranné výdaje ČR dosáhly 2 % HDP teprve v roce 2024, přibližně 25 let po vstupu do Aliance.