Data pro budoucí premiérku · AI a trh práce
Německo má dvojnásobek robotů na pracovníka než Česko. Proč automatizace nezpůsobila masovou nezaměstnanost?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Hustota robotizace jako srovnávací ukazatel
Mezinárodní federace robotiky (IFR) sleduje hustotu průmyslových robotů na deset tisíc pracovníků ve zpracovatelském průmyslu jako standardní ukazatel automatizace. Německo dosahuje hustoty výrazně nad českým průměrem – řádově dvojnásobně vyšší hustotu robotizace než Česko, přestože obě země mají silně exportně orientovaný automobilový a strojírenský průmysl.
Proč vysoká robotizace nezpůsobila kolaps zaměstnanosti
Pokud by automatizace fungovala podle nejjednoduššího scénáře „robot nahradí člověka", měla by německá zaměstnanost v průmyslu strukturálně klesat rychleji než česká. Data tomu jednoznačně neodpovídají – německý průmysl si dlouhodobě udržuje vysokou zaměstnanost paralelně s vysokou robotizací. Klíčové vysvětlení: roboty primárně nahrazují nejnižší kvalifikované a fyzicky nejnáročnější úkoly (svařování, lakování, manipulace s těžkými díly), zatímco komplexní montáž, kontrola kvality a údržba strojů zůstávají lidskou prací – často lépe placenou než původní manuální úkol.
Skutečné riziko: ne roboti, ale energie
Podle analýz citovaných v Draghi reportu (zpráva o konkurenceschopnosti EU z roku 2024) čelí evropský průmysl většímu konkurenčnímu riziku z cen energie než z automatizace samotné – průmyslové ceny elektřiny a plynu v EU jsou výrazně vyšší než v USA, což zvyšuje tlak na přesun výroby mimo Evropu rychleji než cokoli související s roboty. Pro Německo, které je extrémně exportně závislé, je tento fiskální a energetický tlak relevantnější hrozba pro zaměstnanost než automatizace samotná.
Co z toho plyne pro Česko
Česká diskuse o AI a automatizaci se často soustředí výhradně na otázku, zda roboty „vezmou práci". Německá zkušenost ukazuje jiný rizikový faktor: i při vysoké robotizaci zůstává zaměstnanost stabilní, pokud konkurenceschopnost odvětví jako celku není podkopávána jinými faktory (cena energie, regulatorní zátěž, fragmentace jednotného trhu). Pro Česko, které má nižší robotizaci než Německo, ale srovnatelnou exportní závislost na automobilovém průmyslu, je relevantní sledovat oba faktory současně – ne jen tempo zavádění automatizace.
Zdroje: International Federation of Robotics: World Robotics Report 2025 · Draghi Report (2024): The Future of European Competitiveness · Eurostat: Industrial employment statistics · ČSÚ: Zaměstnanost v průmyslu ČR