Data pro budoucí premiérku · Energie a energetická bezpečnost
Německo přestavělo energetiku za půl bilionu eur. Co dvacet let přineslo?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 18. června 2026
Německo spustilo Energiewende – přeměnu energetiky – formálně zákonem o obnovitelných zdrojích v roce 2000. Za čtvrt století se objem instalovaných obnovitelných kapacit zvýšil z 13 GW na přes 180 GW. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny vzrostl ze 6 % na více než 62 % v roce 2024.
Co se povedlo
Uhlí v německém výrobním mixu kleslo z více než 50 % výroby elektřiny v roce 2000 na méně než 25 % dnes. Emise CO₂ z energetického sektoru klesly od roku 1990 o více než 45 %. Němci vybudovali největší kapacitu větrné energie v Evropě – přes 70 GW.
Technologie obnovitelných zdrojů zdražovaly celý mix v prvním desetiletí, ale od roku 2012 výrazně zlevnily. Cena solárních panelů klesla od roku 2010 o více než 90 %. Větrná energie je dnes v Německu levnějším zdrojem než provoz stávajících uhelných elektráren při zahrnutí nákladů na emisní povolenky.
Co se nepovedlo
Německo v roce 2011 po Fukušimě rozhodlo o odstavení všech jaderných elektráren do roku 2023. Jaderná energie pokrývala tehdy 22 % spotřeby. Výpadek bylo nutné kompenzovat plynem a uhlím – a to v období, kdy obnovitelné zdroje ještě nestačily pokrýt poptávku v zimních měsících.
Výsledkem byl paradox: německé emise CO₂ z energetiky v letech 2011–2014 přechodně vzrostly. Odstavení jaderných elektráren před uhelných bylo z hlediska klimatické politiky chybný sled.
Cena elektřiny pro německé domácnosti dosahuje v roce 2024 přibližně 31 eurocentů za kWh – nejvyšší v EU. Velká část příplatku jde na financování obnovitelných zdrojů prostřednictvím EEG-Umlage (dnes přejmenované). Průmysloví odběratelé mají výjimky, domácnosti ne.
Co z toho plyne pro Česko
Německá zkušenost ukazuje, že transformace energetiky je technicky proveditelná, ale vyžaduje dvě věci: čas (nejméně dvě desetiletí) a systémové řešení záložní kapacity pro hodiny s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů. V Německu tuto roli plní plyn – a závislost na ruském plynu se v roce 2022 ukázala jako strategická chyba.
Česko, které má jiný výchozí mix (více jádra, méně plynu), si tuto chybu nemusí zopakovat. Ale rychlost rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku je v evropském srovnání podprůměrná: instalovaný výkon solárních elektráren na hlavu je čtyřikrát nižší než v Německu.