Data pro budoucí premiérku · Efektivní vládnutí
Zeman za deset let podepsal 26 milostí, Pavel má za tři roky 23
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 7. července 2026
Dva prezidenti, dvě různá tempa
Miloš Zeman potřeboval na svých 26 milostí celých deset let v úřadu. Petr Pavel se ke stejnému číslu blíží po třech letech – zatím jich podepsal 23 a jeho mandát dál běží.
Oba přitom patří k nejzdrženlivějším prezidentům, jaké Česko mělo. Václav Havel uděloval milosti po desítkách ročně, Václav Klaus jich za deset let podepsal přes čtyři sta. Zeman tempo srazil na necelé tři ročně – milosti považoval za monarchistický přežitek a sliboval je udílet jen v přísně humanitárních případech. První tři roky v úřadu neudělil ani jedinou. Pavel se pohybuje kolem sedmi milostí ročně: pořád zlomek Klausova tempa, ale víc než dvojnásobek Zemanova.
Proč srovnáváme den po dni, ne rok po roce
Prostý součet by kratšímu mandátu křivdil – Pavel logicky nemůže mít za tři roky tolik podpisů jako Zeman za deset. Proto počítáme od inaugurace: kolik milostí měl každý prezident za sebou ve stejný den svého mandátu. Toto srovnání mluví jasně. V bodě, kdy Zemanovi stále svítila nula, měl Pavel na kontě už sedmnáct milostí. A pokud si dosavadní tempo udrží, přesáhne za celý mandát Zemanův desetiletý součet několikanásobně.
Koho milost zachraňuje
Hrad ani ministerstvo spravedlnosti důvody milostí oficiálně netřídí, takže jsme veřejně zdůvodněné případy roztřídili sami. U Zemana převažuje jediný motiv: vážná nebo nevyléčitelná nemoc. To byla podmínka, kterou si sám stanovil na začátku mandátu, a platí u poloviny jeho milostí. Menší část tvořila péče o děti, dvakrát šlo o odměnu za záchranu lidského života. A pak je tu šestice případů, kde Zeman uváděl pochybnosti o přiměřenosti trestu – mezi nimi i dvě nejkontroverznější rozhodnutí celého jeho prezidentství.
Jiří Kajínek (milost 2017) – doživotní trest za dvojnásobnou nájemnou vraždu. Zeman milost zdůvodnil pochybnostmi o rozsudku; Kajínek v té době strávil ve vězení 23 let.
Miloš Balák (milost 2022) – ředitel Lesní správy Lány, tedy instituce přímo napojené na prezidentskou kancelář. Pravomocně odsouzen na tři roky za ovlivnění veřejné zakázky v Lánské oboře; Zeman mu jen několik dní po rozsudku prominul vše včetně zahlazení odsouzení. Senát milost označil za nepřijatelnou politicky i právně.
Jana Nečasová (milost 2023) – dříve Nagyová, odsouzena v kauze zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování osob. Zeman jí prominul zbytek zkušební doby podmíněného trestu; zákaz činnosti jí ponechal.
U Pavla vypadá typický příběh omilostněného úplně jinak. Nejčastěji jde o matku samoživitelku, které za drobnou kriminalitu hrozí vězení – a dětem ústavní péče. Takových případů je zhruba třetina. Novou kategorií, která se u Zemana nevyskytla ani jednou, jsou drobné drogové delikty: pět Pavlových milostí souvisí s pěstováním marihuany. Čtyři další podpisy pak tvoří zvláštní případ, který se od klasické milosti liší i právně – k němu za chvíli.
Jména se dozvíme málokdy
Za Zemanovy éry vyšla jména omilostněných najevo v sedmi případech – buď je zveřejnil Hrad, nebo o nich promluvili sami omilostnění. Vedle Kajínka, Baláka a Nečasové to byli Drahomír Nosek, Václav Grimm, Daniel Vlachynský a Pavel Podroužek. Pavel je důslednější: jméno nezveřejnil u žádné ze svých milostí. Kancelář prezidenta popisuje jen okolnosti případu, věk a trestný čin.
Případ, který milostí není
V květnu 2025 Pavel sáhl po ústavní pravomoci, kterou žádný z jeho předchůdců v této podobě nepoužil. Zastavil trestní stíhání čtyř příslušníků 601. skupiny speciálních sil, obviněných v souvislosti s úmrtím afghánského zajatce na základně Šindánd v roce 2018. Právně jde o takzvanou abolici: zatímco milost promíjí už uložený trest, abolice zastaví řízení dřív, než vůbec padne rozsudek. Pavel rozhodnutí zdůvodnil mimořádností válečné situace a vyšetřováním, které se táhlo téměř sedm let. Jména vojáků zveřejněna nebyla.