Tchaj-wan: jak demokracie čelí dezinformacím jinak než zákazem

Tchaj-wan je demograficky malý (23 milionů obyvatel), geopoliticky exponovaný a technologicky vyspělý. Kombinace těchto faktorů z něj udělala laboratoř dezinformační odolnosti – záměrně nebo ne.

Kontext: dezinformace jako trvalá součást prostředí

Tchaj-wanský ústav pro obranu a bezpečnostní výzkum (INDSR) identifikoval v roce 2023 přes 500 dezinformačních kampaní původem z čínských státních nebo státem podporovaných zdrojů. Zaměřují se na politické procesy (volby, referenda), zdravotní krize (COVID-19) a vojenskou způsobilost.

Tchaj-wan si nemůže dovolit cenzuru: jako otevřená demokratická společnost by jí delegitimizoval sám sebe a posílil čínskou narativu o neslučitelnosti demokracie a bezpečnosti.

Co Tchaj-wan dělá

Rychlá státní komunikace: Ústav pro správu a výzkum digitálních kauz (INSIDE) monitoruje dezinformace v reálném čase. Vláda závazně reaguje na ověřené dezinformace do 24 hodin – krátkou, fakticky přesnou odpovědí sdílenou na stejných platformách, kde dezinformace obíhá.

Humor jako nástroj: tehdejší ministr digitalizace Audrey Tang zavedl praxi tzv. „humoru před rumorem" – officiálnímu popření dezinformace předchází lehčí, sdílitelná verze, která snižuje emocionální zátěž sdělení a zvyšuje pravděpodobnost jeho šíření.

vTaiwan: participativní platforma pro tvorbu politik. Umožňuje občanům diskutovat o kontroverzních tématech strukturovaně – systém automaticky identifikuje konsensuální body napříč různými názory. Snižuje polarizaci a buduje legitimitu politických rozhodnutí.

Mediální gramotnost ve školách: od roku 2019 je mediální gramotnost součástí povinné osnovy základního vzdělání. Kurikulum zahrnuje rozpoznávání dezinformací, analýzu zdrojů a algoritmické prostředí platforem.

Co z toho lze přenést

Tchaj-wanský model stojí na rychlosti a transparentnosti státní komunikace, ne na omezování obsahu. Přenositelné jsou tři prvky: systém monitoringu dezinformací s odpovídacím protokolem, mediální gramotnost jako součást vzdělávání a participativní nástroje pro politická rozhodnutí, která snižují polarizaci.

Česko má Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTTH), ale jeho komunikační kapacita a rychlost jsou v porovnání s tchaj-wanským modelem výrazně nižší. Mediální gramotnost není v Česku systematickou součástí školního kurikula.