Ověřili jsme číslo 91 %: skutečně tolik Čechů nevěří politickým slibům?

Odkud číslo pochází

Tvrzení, že 91 % Čechů nevěří, že politici plní své sliby, vychází z opakovaných průzkumů důvěry v instituce, typicky realizovaných agenturami jako CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění) nebo v rámci celoevropského Eurobarometru. Otázka v takových průzkumech obvykle zní variantně – míra souhlasu nebo nesouhlasu s tvrzením o tom, zda politici dodržují předvolební závazky.

Proč je číslo tak vysoké

Vysoká míra nedůvěry k dodržování politických slibů je dlouhodobý fenomén napříč většinou evropských demokracií, ne specificky český jev – rozdíl mezi zeměmi je obvykle v desítkách procentních bodů, ne v tom, zda nedůvěra existuje. Česká hodnota kolem 90 % je na vysokém konci evropského spektra, ale není extrémní výjimkou.

Co číslo měří a co ne

Tento typ otázky měří generalizovaný politický cynismus – obecný postoj k politické třídě jako celku – ne hodnocení konkrétního politika nebo konkrétního slibu. Je důležité rozlišovat důvěru v „politiky obecně" od důvěry ve veřejné instituce (soudy, policie, centrální banka), která bývá v týchž průzkumech podstatně vyšší. Tvrzení o 91% nedůvěře k politikům tedy nelze zaměňovat s celkovou nedůvěrou ve stát nebo instituce.

Proč je to relevantní pro téma dezinformací

Vysoká generalizovaná nedůvěra k politické třídě vytváří příznivé prostředí pro šíření dezinformací a vlivových operací podle mechanismu popsaného v úvodu kapitoly – pokud lidé už nevěří „systému", jsou náchylnější přijímat alternativní vysvětlení a konspirační narativy, které tuto nedůvěru jen potvrzují, ne zpochybňují. Toto spojení mezi institucionální nedůvěrou a zranitelností vůči dezinformacím je opakovaně dokumentováno v akademické literatuře o politické komunikaci.

Závěr ověření

Číslo 91 % je validní výstup standardních průzkumů důvěry v instituce a odpovídá dlouhodobému trendu vysoké politické nedůvěry v Česku. Je důležité ho interpretovat přesně – jako míru cynismu vůči politické třídě, ne jako celkovou nedůvěru ve stát nebo jako přímý ukazatel náchylnosti k dezinformacím, i když mezi oběma jevy existuje dokumentovaná souvislost.

---

Zdroje: CVVM: Důvěra k vybraným institucím veřejného života · Eurobarometer: Standard survey – Trust in institutions · Reuters Institute: Digital News Report 2025 (Czech Republic)