Data pro budoucí premiérku · Efektivní vládnutí
Prezidentské veto v Česku zákony nezastavuje: z 93 vet jich sněmovna 77 přehlasovala
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 8. července 2026
První veto v historii uspělo. Většina dalších ne
Úplně první prezidentské veto samostatného Česka mířilo na zákon, kterým si poslanci v roce 1993 vyňali vlastní zavazadla z celní kontroly. Václav Havel novelu vrátil a sněmovna ji podruhé nepodpořila – pro zvedlo ruku jen 30 poslanců. Byl to výjimečný výsledek: z 93 vet, která čtyři čeští prezidenti od roku 1993 podepsali, sněmovna 77 přehlasovala. Jen 16 zákonů díky vetu nikdy nevyšlo – 9 padlo při opakovaném hlasování a 7 Klausových vet z konce volebních období už sněmovna nestihla projednat.
Každý bod je jedno prezidentské veto (1993–2026), výška bodu udává počet poslanců, kteří při opakovaném hlasování zvedli ruku pro vrácený zákon. Nad přerušovanou čarou 101 hlasů sněmovna veto přehlasovala a zákon platí, pod ní zákon padl. V pásu dole jsou veta, o kterých už sněmovna nestihla hlasovat. Vícero zákonů vetovaných najednou počítáme jako jedno veto. Najetím nebo klepnutím na bod se zobrazí zákon, prezidentovo odůvodnění i výsledek hlasování.
Jak veto funguje
Prezident může podle článku 50 Ústavy vrátit přijatý zákon do 15 dnů od postoupení, s výjimkou zákonů ústavních. Sněmovna pak o zákonu hlasuje znovu: k jeho potvrzení potřebuje nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů, a pozměňovací návrhy už nejsou přípustné. Když se 101 hlasů najde, zákon vyjde ve Sbírce navzdory prezidentovi. Když ne, zákon padá. Veto je tedy odkladné – funguje jako žádost „hlasujte ještě jednou a nahlas", ne jako zámek.
Kdo vracel nejvíc: Klaus 57, Havel 24, Zeman 10, Pavel 2
Václav Klaus jako politolog tvrdil, že prezidentské veto je nástroj, který se má používat zhruba jednou za deset let. Za deset let na Hradě ho pak použil sedmapadesátkrát – víc než všichni ostatní prezidenti dohromady, s rekordním rokem 2006, kdy vrátil 12 zákonů. Václav Havel vetoval čtyřiadvacetkrát a nejhustěji v letech opoziční smlouvy: mezi roky 1998 a 2002 podepsal 14 vet, sněmovna s menšinovou vládou ČSSD a tolerující ODS mu nevyhověla téměř nikdy. Miloš Zeman, který veto označoval za „zoufalý akt", vrátil za deset let 10 zákonů. Petr Pavel zatím dva – novelu omezující laické přísedící u soudů a novelu platů ústavních činitelů; obě sněmovna přehlasovala.
Jedenáct zákonů prošlo přesně 101 hlasy
Hranice 101 hlasů není teoretická veličina – jedenáctkrát rozhodl jediný hlas. Devětkrát to potkalo Klause: koalice Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse měla v letech 2002 až 2006 přesně 101 poslanců a přesně tolika hlasy prošel přes veto zákon o DPH, novela zákona o Ústavním soudu i registrované partnerství v únoru 2006. Zemanův zákon o dětských skupinách prošel 101 hlasy v roce 2014 a stejně těsně skončilo i zatím poslední veto: Pavlovu vrácenou novelu platů politiků a soudců potvrdilo v březnu 2025 přesně 101 poslanců proti 91.
Kdy veto skutečně něco změnilo
Devět zákonů padlo při opakovaném hlasování – vedle celní novely z roku 1993 třeba zákon o ocenění protinacistických odbojářů (1995), vodní zákon (1997) nebo novela trestního řádu (2005). Jediné úspěšné veto Miloše Zemana bylo hned jeho první: v roce 2013 vrátil novelu zákona o odpadech, protože Senát vinou chyby legislativního odboru schválil jiné znění, než jaké prošlo sněmovnou. Poslanci zmetek zamítli poměrem 1 : 103 a vláda předložila zákon znovu. Dalších sedm vetovaných zákonů – mezi nimi zahrádkářský zákon, zákon o ČNB nebo novela loterií z roku 2010 – nikdy nevyšlo proto, že skončilo volební období a sněmovna už o nich nehlasovala.
Co prezidenti píší, když vracejí zákon
Každé veto musí být zdůvodněné a odůvodnění jsou čitelný otisk čtyř prezidentů; v grafu se zobrazí po najetí na bod. Havel psal o principech a spravedlnosti („zákon měl závažné vady a byl nespravedlivý"). Klaus nejčastěji o trhu a regulaci – zahrádkářský zákon odmítl slovy, že „je nepřijatelné považovat zahrádkaření za naplňování veřejně prospěšného zájmu". Zeman vracel hlavně legislativní zmetky a normy, které pokládal za nefunkční. Pavel u obou svých vet argumentoval nekoncepčností a u platové novely rozporem s nálezem Ústavního soudu a retroaktivitou.
Metodická poznámka: vycházíme z přehledů vet na Wikipedii, které se opírají o sněmovní tisky a stenozáznamy Poslanecké sněmovny. Pokud prezident vrátil současně dvojici souvisejících zákonů, počítá se jako jedno veto – proto se celkový počet 93 může lišit od čísel v médiích, která počítají jednotlivé vrácené zákony (u Klause pak vychází až 63). Tři nejstarší Havlova veta mají doložený jen měsíc podpisu, v grafu je proto umisťujeme přibližně.