Data pro budoucí premiérku · Veřejné finance a daně
Co je daňový mix a proč Česko vybírá jinak než většina Evropy
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 19. června 2026
Jedno číslo, tři různé daňové systémy
Celkový daňový výnos jako podíl HDP (tax-to-GDP ratio) je standardní mezinárodně srovnávané číslo – Česko se v něm dlouhodobě pohybuje blízko průměru OECD a EU. Toto agregátní číslo ale skrývá zásadní rozdíly v tom, ODKUD peníze pocházejí. Dvě země se stejným celkovým daňovým výnosem mohou mít naprosto odlišné daňové systémy podle toho, jak se zátěž rozděluje mezi práci, spotřebu a majetek.
Tři hlavní zdroje daňových příjmů
Daňové systémy se obvykle rozkládají do tří hlavních kategorií: daně z práce (daň z příjmu fyzických osob plus povinné sociální a zdravotní odvody), daně ze spotřeby (DPH, spotřební daně) a daně z majetku (daň z nemovitosti, dědická daň, případně daň z čistého jmění). OECD pravidelně publikuje srovnání podílu těchto tří kategorií na celkových daňových příjmech jednotlivých zemí.
Český mix: silná spotřeba a odvody, slabý majetek
Česká republika patří mezi země EU/OECD s nadprůměrným podílem povinných sociálních a zdravotních odvodů na celkovém zdanění práce – tato kategorie tvoří podstatně větší část daňového zatížení než samotná daň z příjmu fyzických osob, která je v mezinárodním srovnání relativně nízká. Naopak podíl daní z nemovitého majetku na celkových daňových příjmech patří v Česku k nejnižším v celé OECD.
Proč na složení záleží víc než na celkové výši
Různé typy daní mají různé ekonomické dopady. Daně z práce (zejména vysoké odvody) zvyšují náklady na zaměstnávání a mohou motivovat k práci na černo nebo k omezení legálního zaměstnávání. Daně z majetku jsou podle ekonomické teorie obvykle méně škodlivé pro ekonomický růst, protože nemovitý majetek nelze přesunout do zahraničí ani skrýt. Daně ze spotřeby zatěžují relativně víc nízkopříjmové domácnosti, které musí větší podíl příjmu vydávat na základní spotřebu.
Co to znamená pro debatu o reformě
Diskuse o tom, "jestli Česko vybírá dost daní", je zavádějící otázka – relevantnější otázka je, ze kterých zdrojů stát vybírá a jaké ekonomické a sociální důsledky tato volba má. Země s podobným celkovým daňovým výnosem jako Česko, ale jiným složením (víc z majetku, méně z práce), mohou dosahovat srovnatelných rozpočtových příjmů s menším dopadem na cenu práce.
Zdroje: OECD: Revenue Statistics – tax structure by country · OECD: Taxing Wages · Eurostat: Taxation trends in the European Union