Paříž­ská dohoda z roku 2015 stanovila cíl: udržet oteplení planety pod 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Za tímto politickým závazkem stojí fyzikální realita – uhlíkový rozpočet.

Co je uhlíkový rozpočet

Uhlíkový rozpočet je celkové množství CO₂, které může lidstvo ještě vypustit, aniž by s danou pravděpodobností překročilo stanovenou teplotní hranici. Není to odhad ani politický cíl – je to výsledek klimatického modelování opřený o fyziku.

Podle zprávy IPCC z roku 2023 zbývalo ke začátku roku 2023 přibližně 500 miliard tun CO₂ (500 Gt CO₂) pro 50% pravděpodobnost nepřekročení 1,5 °C. Pro 67% pravděpodobnost to bylo jen 380 Gt CO₂.

Jak rychle ho spotřebováváme

Světové emise CO₂ dosáhly v roce 2023 přibližně 37,4 Gt. Při tomto tempu by zbývající 50% rozpočet byl vyčerpán za přibližně 13 let – tedy kolem roku 2036.

Hranice 1,5 °C tudíž není vzdálená abstrakce. Je to konkrétní fyzikální mez, ke které míříme přibližně v horizontu jednoho volebního období.

Co z toho plyne pro politiku

Uhlíkový rozpočet nijak nediktuje, jak přesně emise snížit. To je prostor pro politická rozhodnutí. Říká ale jedno jasně: jakákoli politika, která emise nezajistí ke klesajícímu trendu s dosažením nuly před rokem 2050, nemůže být konzistentní s udržením 1,5 °C.

Česko vypouští ročně přibližně 100–110 milionů tun CO₂ ekvivalentu (včetně průmyslových emisí, zemědělství a odpadů). Na celkový světový rozpočet to je méně než 0,3 %. Argument „jsme malá země, náš příspěvek je zanedbatelný" není fyzikálně nepravdivý – je ale politicky irelevantní: každý stát na světě ho může říct. A pak platí pro nikoho.

Proč je číslo důležité

Bez uhlíkového rozpočtu se debata o klimatu vede v termínech závazků, cílů a slibů. S ním se vede v termínech fyziky a zbývajícího času. Jsou to jiné debaty s různými politickými závěry.

Bylo to pro vás přínosné?

Newsletter

To hlavní z našich článků

přímo do vašeho emailu.