Data pro budoucí premiérku · Veřejné finance a daně
Estonsko má daňové přiznání na tři minuty. Jak to dokázalo?
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 19. června 2026
Jednoduchost jako záměrný design
Estonsko po znovuzískání nezávislosti v roce 1991 budovalo daňový systém prakticky od nuly a zvolilo záměrně jednoduchou architekturu: jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob (bez progresivních pásem) a systém zdanění firem, který odkládá daň z příjmu právnických osob až do okamžiku, kdy firma zisk skutečně vyplatí jako dividendu – reinvestovaný zisk se nezdaňuje.
Digitální daňová správa od počátku
Estonsko vybudovalo elektronickou daňovou správu už v 2000. letech, dlouho před tím, než se digitalizace veřejné správy stala běžným trendem (viz i samostatná kapitola o digitalizaci). Naprostá většina daňových přiznání se podává online a u jednotlivců trvá vyplnění v řádu minut, protože systém už má předvyplněná data od zaměstnavatelů, bank a dalších institucí.
Co index Tax Foundation měří
International Tax Competitiveness Index, který sestavuje americký think-tank Tax Foundation, hodnotí daňové systémy podle toho, jak málo narušují ekonomická rozhodnutí (investice, práci, spotřebu) při daném výnosu pro stát. Estonsko se v tomto indexu dlouhodobě umisťuje na první příčce mezi zeměmi OECD, opakovaně po více než deset let po sobě.
Co index nezachycuje
Vysoké hodnocení "konkurenceschopnosti" daňového systému neznamená automaticky, že je systém spravedlivý v přerozdělování nebo že generuje dostatečné příjmy na financování rozsáhlého veřejného sektoru – estonský model je navržený pro menší, štíhlejší stát, ne pro rozsáhlý sociální systém srovnatelný s některými západoevropskými zeměmi.
Co je přenositelné pro Česko
Plné kopírování estonského modelu (jednotná sazba, odložené zdanění firem) by vyžadovalo zásadní přestavbu českého daňového systému a má politické i fiskální důsledky daleko za rámec administrativní jednoduchosti. Přenositelný je ale princip předvyplněných daňových přiznání založených na datech, které finanční správa už má od třetích stran – tento konkrétní administrativní krok nevyžaduje změnu sazeb ani struktury daní, jen investici do datové infrastruktury.
Zdroje: Tax Foundation: International Tax Competitiveness Index · Estonian Tax and Customs Board: e-Tax/e-Customs systém · OECD: Estonia Economic Survey