Data pro budoucí premiérku · Klimatická změna
Pákistán 2022: klimatická pohroma jako geopolitický fakt
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 18. června 2026
V červnu 2022 začaly v Pákistánu monzunové srážky. Neskončily v srpnu jako obvykle. Do září 2022 dosáhly hodnot, které jsou podle klimatologů přibližně pětkrát pravděpodobnější v důsledku probíhající změny klimatu, než jaké by byly bez ní. Záplavy pokryly přibližně třetinu území země.
Rozsah katastrofy v číslech
Zahynulo 1 739 lidí. Bez přístřeší zůstalo 33 milionů obyvatel. Zničeno bylo přibližně 1,7 milionu domů a 13 000 km silnic. Ekonomické škody pákistánská vláda odhadla na 30 miliard dolarů – přibližně 9 % HDP země za rok 2022.
Pákistán má HDP na hlavu přibližně 1 600 dolarů. Jeho roční emise CO₂ tvoří 0,9 % světového objemu. Země se na antropogenní změně klimatu podílí marginálně, ale nese jedny z jejích nejvýraznějších fyzických důsledků – z geografických a hydrologických důvodů, které nesouvisí s vlastními emisemi.
Otázka ztrát a škod
Pákistánská pohroma přivedla na agendu klimatické konference COP27 v Egyptě v listopadu 2022 konkrétní požadavek: mechanismus financování ztrát a škod (Loss and Damage), který by bohaté státy odpovědné za historické emise zavazoval kompenzovat dopady na zranitelné země.
Na COP27 byl takový fond poprvé schválen v principu. Na COP28 v Dubaji v roce 2023 byly zahájeny první příspěvky – v řádu stovek milionů dolarů. Odhadované roční škody způsobené klimatickými extrémy v zemích globálního Jihu se pohybují v řádu stovek miliard dolarů ročně.
Klimatická migrace jako strategický fakt
Záplavy v Pákistánu přesídlily dočasně nebo trvale desítky milionů lidí. Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že do roku 2050 by mohlo být kvůli klimatickým změnám přesídleno globálně 216 milionů lidí uvnitř vlastních zemí.
Pro státy jako Česko, které přijímají pracovní migranty z Asie a Afriky, je klimatická migrace geopolitickým faktem – nikoli vzdálenou humanitární záležitostí. Správa migrace v příštích dekádách se bude odehrávat ve světě, kde záplavy, sucha a povodně nejsou výjimečné události, ale pravidelné součásti hydrologického roku v oblastech s miliardami obyvatel.