Data pro budoucí premiérku · Digitalizace a inovace
Ověřili jsme: kolik stát skutečně investoval do digitalizace a proč cíl únoru 2025 nesplnil
Kateřina Mahdalová & Michal Škop · 12. června 2026
Dva typy čísel v debatě o digitalizaci
V debatě o digitalizaci veřejné správy se objevují dva typy tvrzení, která se zdají být v rozporu: vysoké částky proinvestované do digitálních projektů (řádově desítky miliard korun za poslední dekádu) a souběžné nesplnění zákonem stanovených cílů, jako byl požadavek na plnou digitalizaci klíčových úředních úkonů k určenému datu. Ověřili jsme, jak je to možné.
Kam peníze skutečně šly
Velká část investic do digitalizace v Česku byla financována z evropských strukturálních fondů a směřovala primárně do jednotlivých resortních projektů – každé ministerstvo nebo úřad si budovalo vlastní digitální řešení pro vlastní agendu, často bez sdíleného standardu s ostatními úřady. To vedlo k situaci, kterou popisuje tato kapitola: desítky relativně funkčních, ale vzájemně nekompatibilních portálů místo jednoho integrovaného systému.
Proč to nestačilo na splnění cíle
Zákonný cíl plné digitalizace předpokládal, že občan bude moci vyřešit úřední záležitost komplexně online, bez nutnosti fyzické návštěvy nebo papírového podání. To ale vyžaduje, aby si jednotlivé systémy mezi sebou bez problémů předávaly data – přesně tu integraci, kterou roztříštěné resortní investice nezajistily. Investice do jednotlivých portálů byla nutná, ale ne dostačující podmínka pro splnění cíle, který předpokládal fungující celek, ne sumu samostatných částí.
Co se z toho dá zobecnit
Toto zjištění odpovídá obecnému vzoru v digitalizaci veřejné správy napříč zeměmi: investice měřené v korunách nebo eurech nejsou spolehlivým ukazatelem výsledného uživatelského zážitku, pokud nejsou doprovázené architektonickým rozhodnutím o sdílených standardech od začátku. Dánská zkušenost s MitID (viz samostatný článek v této kapitole) ukazuje opačný přístup – investice nejdřív do sdílené infrastruktury, až potom do jednotlivých služeb nad ní.
Závěr ověření
Tvrzení o vysokých investicích bez splnění cíle není rozporné ani zavádějící – popisuje reálný důsledek toho, že investice směřovaly do jednotlivých projektů bez centrální architektonické koordinace. Číslo investic samotné neříká nic o tom, zda byly vynaloženy efektivně vzhledem ke stanovenému cíli.
Zdroje: Ministerstvo vnitra ČR: Národní plán obnovy – digitalizace · NKÚ: Kontrolní závěry k digitalizaci veřejné správy · European Commission: DESI 2025 (Česká republika)