286 anonymních účtů, miliony zhlédnutí týdně: infrastruktura vlivu na TikToku

Budoucí premiérka stojí před nečekaným soupeřem. Není to opoziční lídr, ale kód, který běží na serverech v kalifornském Menlo Parku nebo čínském Šen-čenu. Zatímco demokratická debata stále spoléhá na sílu argumentu, informační prostor ovládla síla algoritmu. A ten má jediné zadání: udržet pozornost za každou cenu. I za cenu radikalizace společnosti.

Scrollování k radikalizaci

Představte si osmnáctiletého voliče v malém městě. Právě si otevřel TikTok. Během prvních pěti minut mu algoritmus "For You" nabídne vtipné video se psem, návod na vaření a pak – zdánlivě náhodou – emotivní klip o tom, jak "vláda bere peníze našim lidem a dává je Ukrajincům". Pokud se na něm zastaví o sekundu déle, spustí se neviditelná mašinérie.

Podle výzkumu Online Risk Labs operovalo na českém TikToku síť 286 koordinovaných anonymních účtů, které cíleně šířily prokremelské a antisystémové narativy. Jejich týdenní dosah? 5 až 9 milionů zhlédnutí. Pro srovnání: to je víc, než kolik dokáží kombinovaně oslovit lídři všech demokratických parlamentních stran. Zdroj: Online Risk Labs

Fyzika pozornosti

Algoritmy sociálních sítí nejsou neutrálními listonoši. Jsou to optimalizační stroje. Vědecký konsenzus ukazuje, že negativní emoce, konflikt a takzvaná "outgroup animosity" (nenávist k jiné skupině) generují řádově vyšší zapojení publika než faktická a věcná zpráva. Zdroj: arXiv:2509.10336

Tato "fyzika pozornosti" vytváří asymetrickou výhodu pro dezinformátory. Faktická oprava lži (fact-check) je ze své podstaty nudnější než lež samotná. Pokud stát reaguje na milionové dosahy TikToku tiskovou zprávou, je to jako by chtěl zastavit přívalovou vlnu papírovou přehradou.

Největší slepá skvrna ale není technologická. Je psychologická. Podle CEDMO Trends 80 % Čechů tvrdí, že dezinformacím nejsou vystaveni; 34 % dokonce odpovídá, že vůbec ne. Jenže stejná výzkumná linie ukazuje vysokou uvěřitelnost konkrétních narativů: například tvrzení, že Ukrajinci pobírají vyšší dávky než Češi, zaznamenalo 31 % populace a za důvěryhodné ho považovalo 41 % těch, kteří ho zaznamenali. Zdroj: CEDMO Trends / Median

To je klíčový paradox algoritmické manipulace: člověk nemusí věřit, že je "obětí propagandy". Stačí, že opakovaně potkává stejné emoční rámce, stejné viníky a stejné podezření vůči institucím. Algoritmus mu neříká, čemu má věřit. Jen mu každý den znovu ukazuje, na co má být naštvaný.

Mýtus o "svobodě projevu" vs. algoritmická amplifikace

Častým argumentem proti jakékoliv regulaci je "svoboda projevu". Je však nutné rozlišovat mezi právem něco říct a právem na to, aby vám algoritmus uměle zajistil milionové publikum skrze netransparentní kód.

• Pravda: Každý má právo na názor.
• Realita: Nikdo nemá nárok na to, aby mu cizí algoritmus, nad kterým stát nemá kontrolu, dělal zdarma kampaň skrze koordinované sítě.

Implementace evropského nařízení DSA (Digital Services Act) je pro budoucí premiérku klíčovou pákou. Nejde o cenzuru obsahu, ale o vynucení transparentnosti doporučovacích algoritmů a odpovědnosti platforem za systémová rizika, která jejich kód vytváří. Zdroj: EU DSA

Bezpečnostní dimenze

Informační pole je dnes "pátou doménou" boje. Ruská doktrína "Firehose of Falsehood" nesází na to, že uvěříte jejich verzi pravdy. Sází na to, že pod náporem rozporuplných a emočně vypjatých zpráv přestanete věřit, že pravda vůbec existuje. Zdroj: RAND

Když 91 % Čechů nevěří, že politici plní své sliby, není to jen výsledek špatné politiky. Je to výsledek dlouhodobé práce algoritmů, které z každého selhání udělají celonárodní tragédii a z každého úspěchu "podezřelou propagandu". Budoucí premiérka musí pochopit: informační integrita není téma pro "ajťáky", ale základní podmínka přežití demokracie v digitálním věku.