Pořadatelé vlasteneckého setkání na zámku v Příčovech svou akci popisují jako nadstranickou. Za osm ročníků se ale na jejím pódiu vystřídali předsedové stran, poslanci, europoslanci, bývalí ministři i prezidentský kandidát – a letos ji zaštítil předseda Poslanecké sněmovny.
Toto je první díl. Mapuje, kdo se v Příčovech schází, jak se proměňují témata a které politické proudy tvoří stálé jádro akce. V dalším díle se podíváme na symboly, které se na setkání objevují, a na to, k čemu se tu návštěvníci hlásí.
Hranice mezi „politickou“ a údajně „nepolitickou“ vlasteneckou scénou je v Příčovech velmi prostupná. Za osm let jsme na pódiu nebo mezi doloženými hosty napočítali předsedy nejméně čtyř českých stran – SPD, Trikolory, PRO a Svobodných – i předsedu slovenského hnutí Republika. K tomu poslance, europoslance, bývalé ministry, prezidentského kandidáta a nakonec i předsedu dolní komory parlamentu. To o povaze akce říká víc než označení „sraz extremistů“ nebo naopak „apolitické setkání vlastenců“.
Co jsou Příčovy
Vlastenecké setkání se na zámku v Příčovech u Sedlčan koná každoročně od roku 2019. Pořádá je majitelka zámku Alice Tomková a kolem akce se za osm ročníků vytvořil poměrně stálý okruh moderátorů, řečníků, médií a návštěvníků. Program obvykle začíná katolickou mší a pokračuje několika dlouhými diskusními panely. Sami pořadatelé setkání ho v pozvánkách na akci popisují jako místo pro lidi, kteří považují vlastenectví, národ, tradici a státní svrchovanost za zásadní hodnoty.
Akce propojuje několik prostředí, která mají vlastní organizace a média. Opakovaně jsou tu zastoupeny spolek Svatopluk, Asociace nezávislých médií nebo mediální projekty jako Rádio Universum, Protiproud a Raptor TV. Součástí setkání bývají i prodejní stánky s knihami.
Nejsilnějším organizačním uzlem posledních ročníků je Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Z jejího okruhu pochází řada moderátorů a panelistů: Martina Kociánová, Marek Stoniš i Thomas Kulidakis jsou doložitelně členy poroty jejích cen za svobodu projevu, kterou Kociánová v roce 2026 vede.
Jak čteme účast
Abychom nesměšovali program s realitou, rozlišujeme v celé analýze tři stavy:
- vystoupil – doložený moderátor, panelista nebo samostatný řečník;
- doložená účast – osoba nebyla v programu, ale máme fotografii, reportáž, její vlastní příspěvek nebo video z místa;
- avizován – objevil se v programu, účast se nám ale nepodařilo z veřejných zdrojů potvrdit.
Tam, kde se program během roku měnil, uvádíme obě verze. Program totiž není totéž co to, kdo nakonec skutečně dorazil.
Osm ročníků: od národní historie k „středoevropské spolupráci“
Témata se v čase posouvají. Vedle české historie, kultury a národní identity se v programu postupně objevily migrace, covid, energetická a potravinová soběstačnost, „Velký reset“, válka na Ukrajině, kritika západních institucí a svoboda projevu. V roce 2021 nesly panely názvy jako Historie a její zkreslování nebo Lesy, voda, soběstačnost. V roce 2022 nastupuje Velký reset. Rok 2024 má už přímo panel nazvaný Americkoruská válka na Ukrajině. Letošek přinesl média, válečné konflikty a heslo Ani na Západ, ani na Východ.
Osm ročníků Příčov
Jak se rok od roku proměňovala témata a kdo dostával prostor na pódiu. Rozklikněte rok pro detail.
1. ročník
První ročník: historie, kultura, vlastenectví
Zámek v Příčovech hostí první vlastenecké setkání. Na pódiu se vedle sebe objevují poslanci napříč tehdejšími stranami.
Jaroslav Foldyna, Jaroslav Bašta, Tomáš Vandas
2. ročník
Záštita prezidenta Zemana, projev Tomia Okamury
Druhý ročník získává prezidentskou záštitu Miloše Zemana. Politický projev pronáší předseda SPD.
Tomio Okamura, Josef Skála, Vladimíra Vítová
3. ročník
Historie a její zkreslování, soběstačnost, mladí vlastenci
Panely nesou názvy Historie a její zkreslování, Mladí vlastenci a národní perspektivy nebo Lesy, voda, soběstačnost.
Ivan David, Zdeněk Koudelka
4. ročník
Velký reset a předsedové tří stran na jednom místě
Nastupují témata Velký reset, „protinárodní energetická a zemědělská politika“ a Mladá generace v alternativě.
Jindřich Rajchl, Libor Vondráček, Zuzana Majerová
5. ročník
Celý panel pro spolek Svatopluk, slovenská Republika
Jeden celý panel dostává spolek Svatopluk. Přijíždí slovenský europoslanec Milan Uhrík.
Milan Uhrík, Tomáš Doležal
6. ročník
Panel „Americkoruská válka na Ukrajině“
Program má přímo panel nazvaný Americkoruská válka na Ukrajině. Organizátoři akci označují za nepolitickou.
Vítězslav Jandák, Miroslav Ševčík
7. ročník
Panel „Změna režimu“ vedou budoucí poslanci SPD
Vazby na parlamentní politiku jsou nejkonkrétnější: panel moderuje kandidát SPD.
Tomáš Doležal, Miroslav Ševčík
8. ročník
Osmý ročník zaštiťuje předseda Sněmovny
Záštitu přebírá předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Heslem je „Ani na Západ, ani na Východ“.
Tomio Okamura, Jan Kavan, Petr Štěpánek
Kdo se vrací
Setkání není každoročně náhodně složený festival. Má několik uzlových osobností, které programem procházejí dlouhodobě. K nejstálejším moderátorům patří publicista Michal Semín, který v dohledaných programech moderoval hned v pěti ročnících, bývalý policejní prezident Stanislav Novotný a mediální publicista Petr Žantovský. Vrací se také politolog Petr Drulák nebo historik Petr Bahník.
V roce 2023 dostal celý jeden panel přímo spolek Svatopluk. Semín i Drulák jsou jeho spoluzakladatelé, společně s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Stanovy spolku výslovně uvádějí mezi jeho cíli vlastenectví a státní svrchovanost.
Politická mapa: nejvýraznější je stopa SPD
SPD a lidé s ní spojení
Nejvýraznější stranickou stopu mají SPD a lidé, kteří k ní směřují. Poslanec Jiří Kobza je doložen už na prvním ročníku v roce 2019 a objevuje se přinejmenším do roku 2022. Tomio Okamura zde v roce 2020 vystoupil s politickým projevem a v roce 2026 už osmý ročník zaštítil jako předseda Sněmovny a osobně jej zahájil. Tuto linii rozšiřují europoslanec Ivan David, Josef Nerušil, Jaroslav Zadrobílek z Mladých SPD a později Tomáš Doležal či Miroslav Ševčík.
Vazby na parlamentní politiku jsou v posledních letech konkrétní. V roce 2025 moderoval Tomáš Doležal panel Změna režimu v době, kdy kandidoval za SPD do Sněmovny; Miroslav Ševčík byl ve stejné době jedničkou kandidátky SPD na jižní Moravě. Oba byli v říjnu zvoleni poslanci – Doležal i Ševčík.
Trikolora, PRO a Svobodní
Druhou linii tvoří strany, které vznikaly na pravici od SPD. V roce 2022 jsou na jednom místě doloženi předsedové všech tří: Zuzana Majerová (Trikolora), Jindřich Rajchl (PRO) a Libor Vondráček (Svobodní). Raptor TV s nimi přímo v Příčovech natočila rozhovory. Ve vedení Trikolory je i její první místopředseda Petr Štěpánek, host letošního panelu o médiích, a místopředseda Zdeněk Koudelka.
Národně konzervativní proud kolem Josefa Skály
Samostatnou a překvapivě vytrvalou linií je Josef Skála a národně konzervativní proud kolem dnešní KSČM. Skálu máme v Příčovech doloženého v pěti ročnících mezi lety 2020 a 2024. To z něj dělá jednoho z nejvytrvalejších politicky činných účastníků celé historie setkání. Že se tu potkávají lidé z různých proudů, dokládá i účastnická reportáž z prostředí KSČM, která mezi návštěvníky ročníku 2024 zaznamenala vedle Skály také Jaroslava Foldynu, Zuzanu Majerovou a Jindřicha Rajchla.
KSČM čteme podle chování, ne podle nálepky
U KSČM nepřebíráme automaticky tradiční politologický štítek „krajní levice“. V současném českém kontextu stranu podle jejího skutečného hlasování a politického jednání řadíme k národně konzervativnímu proudu. Jde o klasifikaci založenou na empirickém chování strany, nikoli na jejím historickém sebezařazení.
Bývalí sociální demokraté – ale jen určitá jejich část
Příčovy nepřitahují reprezentativní průřez ČSSD. Objevuje se konkrétní, národně a suverenisticky orientovaný okraj strany. Jaroslav Foldyna přijel v roce 2019 ještě jako poslanec sociální demokracie; o několik měsíců později ČSSD opustil, přešel k SPD a v roce 2024 je v Příčovech doložen už jako její poslanec. Jaroslav Bašta na prvním ročníku vystoupil jako někdejší ministr za ČSSD a diplomat; později se stal poslancem a prezidentským kandidátem SPD. Do stejné linie patří bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák a letošní host Jan Kavan, někdejší ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN.
Foldyna je pro tuto akci téměř ukázkový příběh. Ilustruje, kterou část někdejší sociálnědemokratické politiky Příčovy přitahují.
Jak jednotlivé proudy zařazujeme
U ideového zařazení používáme zavedené politologické charakteristiky tam, kde jsou dobře doložené. Konkrétní formulaci ověřujeme proti odborným zdrojům; u slovenské Republiky vychází například i z toho, jak ji popisuje slovenská veřejnoprávní STVR.
| Politické prostředí | Pracovní charakteristika |
|---|---|
| SPD | nacionalistické a pravicově populistické hnutí; v odborných klasifikacích běžně řazené k populistické radikální či krajní pravici |
| DSSS | krajně pravicová nacionalistická strana |
| Trikolora | pravicově konzervativní, vlastenecká, euroskeptická |
| PRO | národně konzervativní, pravicově populistická a euroskeptická |
| Svobodní | pravicově libertariánská a euroskeptická strana |
| Republika (SR) | slovenské národně konzervativní hnutí vzniklé odštěpením části politiků od Kotlebovy ĽSNS |
| KSČM (proud kolem J. Skály) | v našem behaviorálním kódování národně konzervativní |
| Aliance národních sil | nacionalistické, suverenistické a tvrdě euroskeptické prostředí |
Vedle stranické politiky do programu vstupují i lidé, které jednoduchá charakteristika nezachytí: bývalí diplomaté, vojáci a bezpečnostní experti, konzervativní katolíci nebo kulturní osobnosti. U nich je zvlášť důležité rozlišovat jednorázovou účast od dlouhodobého zapojení – a právě proto v celé sérii sledujeme opakování, ne jen jednotlivé přítomnosti.
Žádná liberální strana. To je taky výpověď
V programech osmi ročníků jsme nenašli jediného vystupujícího představitele Pirátů, TOP 09 ani Zelených. Bez jmenných seznamů všech návštěvníků nelze tvrdit, že tam nikdy nikdo takový nebyl. O tom, kdo dostává prostor na pódiu, to ale vypovídá dost.
Absolutní počty samy o sobě nestačí. Jeden bývalý politik za osm let znamená něco jiného než předsedové stran, kteří se vracejí opakovaně. Proto u každé osoby sledujeme roli na akci i to, kolikrát se objevila – teprve z opakování je vidět, které proudy tvoří skutečné jádro setkání.
Letos: co bylo v programu a co se stalo na místě
Oficiální program ročníku 2026 měl tři panely: o nestrannosti a objektivitě zpravodajství (moderoval Petr Žantovský), o příčinách a následcích válečných konfliktů (Stanislav Novotný) a Ani na Západ, ani na Východ o možných podobách středoevropské spolupráce (Michal Semín).
Program se přitom během roku měnil. Červnová verze uváděla u druhého panelu jen část jmen a ve třetím počítala místo Ladislava Větvičky s Petrem Bahníkem. Mezi avizovanými panelisty o médiích byl i mediální podnikatel Vladimír Železný; ve zveřejněném programu se nakonec neobjevil a na místě panel moderovala Martina Kociánová. Jako host byl ohlášen také komentátor Thomas Kulidakis.
Pořadatelé mohou akci popisovat jako nadstranickou. Za osm let na jejím pódiu nebo mezi doloženými hosty najdeme předsedy stran, poslance, europoslance, kandidáty do Sněmovny, bývalé ministry, prezidentského kandidáta a nakonec i předsedu Poslanecké sněmovny.
