Komunální volby se špatně srovnávají se sněmovními. Strany v nich často nekandidují samy, ale v koalicích s jinými stranami nebo s místními sdruženími. TOP 09 a Zelení letos ve 30 největších městech nekandidovali samostatně ani jednou, lidovci z 90 procent v koalicích. Abychom mohli říct, jak si která strana vedla, rozplétali jsme koalice podle toho, koho voliči skutečně zvolili. Pokud třeba STAN a Piráti získali na společné kandidátce sedm mandátů a šest z nich připadlo kandidátům navrženým Starosty, připsali jsme Starostům šest sedmin hlasů. Podrobnosti jsou v metodice na konci článku.
ANO: pořád první, ale s výrazně menším náskokem
🔻🔻🔻
Pokles byl plošný. ANO oslabilo v 25 ze 30 měst. Nejvíc v Ústí nad Labem, kde spadlo z 28,5 na 16 procent a z třinácti zastupitelů mu zbylo šest. O více než deset procentních bodů ztratilo také v Děčíně, ve Zlíně a v Chomutově. Polepšilo si jen v pěti městech: nejvíc v Plzni (z 25,4 na 29,9 procenta) a v Přerově, kde s 38 procenty dosáhlo nejlepšího výsledku ze všech velkých měst.
Ještě viditelnější je změna v tom, kde ANO vyhrálo. Před čtyřmi lety skončila kandidátka hnutí první v 19 ze 30 největších měst, letos v 11.
Starostové: největší vítěz velkých měst
Starostové a nezávislí si polepšili ve všech městech, kde se dají oba ročníky srovnat. Jejich podíl ve 30 největších městech vzrostl z 5,6 na 14,7 procenta a počet zastupitelů se ztrojnásobil ze 40 na 121.
Nejvýraznější je výsledek v Praze. STAN tam samostatně získal 23,2 procenta, těsně porazil Spolu a má 17 zastupitelů místo dosavadních pěti. Podobný skok předvedl v Olomouci (z 5,7 na 19,7 procenta) a ve Zlíně (ze 7,3 na 20,1 procenta). V Brně vyhrála společná kandidátka s lidovci.
Celostátně je obrázek jiný. Ve všech obcích dohromady Starostové navrhli 1 532 zvolených zastupitelů, o 173 méně než v roce 2022. Strana, která vyrostla z malých obcí, letos posiluje hlavně ve velkých městech.
ODS a Spolu: stabilita s velkými výkyvy
ODS sama o sobě skoro neztratila: ve 30 městech má 12,2 procenta proti 12,7 procenta před čtyřmi lety a 129 zastupitelů místo 145. Tři čtvrtiny hlasů ale získala na koaličních kandidátkách, nejčastěji s lidovci a TOP 09.
Za průměrem se schovávají velké rozdíly mezi městy. V Českých Budějovicích, kde ODS před čtyřmi lety vyhrála s 29,4 procenta, letos spadla na 7,7 procenta a ze šestnácti zastupitelů má čtyři. Město ovládlo Naše Česko. V Liberci se občanští demokraté do zastupitelstva vůbec nedostali. Naopak v Teplicích ODS samostatně vyhrála s 30,1 procenta a v Jihlavě vede společná kandidátka ODS, lidovců a TOP 09 s 37,5 procenta.
Dohromady mají strany sněmovní koalice Spolu ve 30 městech 21,2 procenta (před čtyřmi lety 21,9) a 222 zastupitelů (225). Polepšily si v polovině měst a v polovině ztratily.
Celostátně je propad ODS výraznější: ve všech obcích má 1 306 zvolených zastupitelů, o 552 méně než v roce 2022. Strana ale také postavila o čtvrtinu méně kandidátů.
Lidovci a TOP 09: v koalicích jim to vychází
KDU-ČSL a TOP 09 kandidují ve velkých městech téměř výhradně v koalicích a jejich podíl se skoro nezměnil. Lidovci mají ve 30 městech 4,1 procenta a 53 zastupitelů (před čtyřmi lety 46). Nejvíc si polepšili v Brně, kde se společnou kandidátkou se Starosty vyhráli a počet lidoveckých zastupitelů se zdvojnásobil z pěti na deset.
TOP 09 má 4,9 procenta a 40 zastupitelů (34). Body sbírala hlavně tam, kde byla součástí vítězné kandidátky: v Hradci Králové s Hradeckým demokratickým klubem a v Prostějově na kandidátce Na rovinu! se Starosty a Zelenými.
Piráti ztrácejí, Zelení drží
Piráti oslabili ve 20 ze 30 měst a jejich podíl klesl z 10,2 na 6,4 procenta. V Praze spadli ze 17,7 na 9,4 procenta a mají sedm zastupitelů místo třinácti. V Plzni a Ostravě skončili těsně pod pětiprocentní hranicí a v zastupitelstvu nejsou. Polepšili si třeba v Českých Budějovicích, kde jejich společná kandidátka získala šest mandátů.
Zelení kandidují jen v koalicích, často s Piráty. Celkově si mírně polepšili (z 1,7 na 1,9 procenta) a mají 28 zastupitelů místo 20. Nejvíc ztratili v Liberci, nejvíc získali v Prostějově, Hradci Králové a Jablonci nad Nisou.
SPD téměř zmizela, Motoristé se příliš neprosadili
Nejhorší výsledek ze sněmovních stran má SPD. Ve 30 největších městech ztratila v 29 z nich, její podíl klesl ze 7,3 na 4 procenta a počet zastupitelů ze 117 na 36. Před čtyřmi lety měla zastoupení ve všech 30 městech, letos jen v 19. V Opavě letos samostatně nekandidovala a o všech pět mandátů přišla, v Děčíně a Teplicích ztratila přes osm procentních bodů. Celostátně, tedy ve všech zastupitelstvech obcí a měst bez městských částí a obvodů, má SPD 145 zvolených zastupitelů, které sama navrhla, místo 419.
Motoristé, kteří před čtyřmi lety kandidovali jen v Praze, letos postavili kandidátky v 17 z 30 velkých měst, často společně s SPD. Dohromady získali 2,3 procenta a sedm zastupitelů. Pět z nich v Ostravě, kde měli 7,7 procenta, po jednom v Ústí nad Labem a v Chomutově, v obou případech na společné kandidátce s SPD.
Naše Česko: dvě vítězství na první pokus
Nové Naše Česko kandidovalo v sedmi z 30 největších měst a ve dvou zvítězilo. V Českých Budějovicích získalo 29,6 procenta a 15 z 45 mandátů, v Táboře 18,7 procenta a pět mandátů. V ostatních velkých městech mělo jen jednotky procent a zastupitele získalo ještě v Ústí nad Labem a Hradci Králové. Celostátně má po prvních komunálních volbách 166 zastupitelů v 55 obcích.
Jak to počítáme
- Data pocházejí z registrů kandidátů a výsledků ČSÚ za komunální volby 2022 a 2026 (volby.cz). Srovnáváme zastupitelstva 30 obcí s největším počtem obyvatel, bez městských částí a obvodů.
- Mandáty strany jsou zvolení kandidáti, které strana navrhla, včetně těch na koaličních kandidátkách. Kandidáti navržení jako nezávislí se straně nepřipisují.
- Podíl hlasů: samostatná kandidátka strany jí dává všechny své hlasy. Hlasy koalice dělíme podle počtu zvolených, které navrhla která strana. Díl zvolených nezávislých zůstává nezávislým. Pokud z koalice nebyl zvolen nikdo, dělíme hlasy podle preferenčních hlasů kandidátů jednotlivých stran.
- U malých koalic je tento rozpad hrubý: když kandidátka získá jeden až tři mandáty, rozhoduje jeden zvolený o třetině i více hlasů. Strana pak může mít nulový podíl, přestože na kandidátce byla.
- Hlasy jsme přepočítali na voliče (hlasy děleno počtem mandátů), aby šlo sčítat města s různě velkými zastupitelstvy.
- „Spolu“ je součet ODS, KDU-ČSL a TOP 09 bez ohledu na to, zda kandidovaly společně.
