Třináct kandidátů hnutí ANO, kteří postoupili do druhého kola senátních voleb, přišlo mezi koly o třetinu hlasů. V prvním kole jich dostali dohromady 152 545, ve druhém 102 148. Ostatní finalisté ztratili 17 % hlasů. ANO tak prohrálo všech 13 soubojů. Hlasy mezi koly přidala jediná kandidátka ANO, Lucie Kantorová v Plzni (+481), i ona ale prohrála s Karlem Řehkou (STAN), který přidal 3 387.
🔻🔻🔻
Hlasy ztráceli i vítězové, 15 z 22 nových senátorů zvolených ve druhém kole mělo méně hlasů než v prvním. Například v Přerově měl Petr Vrána (ANO) v prvním kole 15 192 hlasů a ve druhém 10 181, o 33 % méně. Vítěz Jakub Navařík (ODS) přišel o 2 110 hlasů, tedy o 14 %.
Slabší bylo hnutí už v prvním kole, které se konalo spolu s komunálními volbami. K oběma volbám nepřišla zhruba polovina lidí, kteří loni volili ANO, o 13 p. b. víc než průměr všech loňských voličů. Celostátní účast v komunálních volbách přitom stoupla na 48 %.
Nabízí se otázka, jestli by ANO pomohlo, kdyby před druhým kolem jeho kandidáty podpořili partneři z vlády a jejich voliči. Spočítali jsme to z výsledků senátních voleb 2026 po obvodech (ČSÚ).
Hlasy voličů SPD by kandidátům ANO stačily nanejvýš v Karviné
V 11 ze 13 obvodů chybělo kandidátovi ANO ve druhém kole víc hlasů, než kolik v prvním kole dostal kandidát SPD. Nestačilo by tedy, ani kdyby k druhému kolu přišli všichni voliči SPD a do jednoho volili ANO. Motoristé, třetí strana vlády, do Senátu nikoho nenavrhli. V Kolíně například chybělo Andree Brzobohaté 11 994 hlasů a kandidát SPD tam měl v prvním kole 2 135.
Jediný obvod, kde by podpora SPD mohla výsledek otočit, je Karviná. Lenka Brzyszkowská (ANO) tam po prvním kole vedla, ve druhém ale prohrála s Petrem Kazíkem (Osobnosti pro kraj) o 648 hlasů. Kazík měl v prvním kole 3 411 hlasů a ve druhém 5 836, posbíral tedy voliče vyřazených kandidátů. Brzyszkowská naopak přišla o 2 821 hlasů. Kandidát SPD dostal v prvním kole 2 961 hlasů, takže by stačilo, aby ke druhému kolu přišlo a pro Brzyszkowskou hlasovalo 22 % z jeho voličů. To je reálné číslo: v Karviné přišlo ke druhému kolu 45 % lidí, kteří volili v prvním.
Na hraně byl ještě Přerov. Vránovi chybělo 3 270 hlasů a kandidát SPD měl v prvním kole 3 548. Vrána by tedy potřeboval 92 % voličů SPD. Ke druhému kolu ale v Přerově přišlo 55 % voličů z prvního kola, takže tolik hlasů SPD by nezískal ani při plné podpoře.
Dohromady ztratili kandidáti ANO mezi koly 50 397 hlasů. Kandidáti SPD dostali v prvním kole ve stejných třinácti obvodech 35 336 hlasů. I kdyby se všichni do jednoho přelili k ANO, nevyrovnali by ani to, o co hnutí přišlo samo.
Hlasy voličů SPD by kandidátům ANO nestačily v 11 ze 13 obvodů
Kolik hlasů chybělo kandidátovi ANO k vítězství ve 2. kole a kolik hlasů dostal kandidát SPD v 1. kole; vpravo podíl voličů SPD, který by musel přijít a volit ANO. Senátní volby 2026
Společný kandidát vládních stran by po prvním kole vedl ve čtyřech obvodech
Druhou možností byli společní kandidáti vládních stran už od prvního kola. Ti se přesně spočítat nedají, protože hlasy dvou stran se za společným kandidátem nesčítají beze ztrát. Jako horní odhad můžeme sečíst hlasy kandidátů ANO a SPD z prvního kola. Tento součet by předstihl nejsilnějšího soupeře ve čtyřech obvodech: v Pelhřimově, Přerově, Litovli a Karviné. V České Lípě vedla Jitka Volfová (ANO) po prvním kole i bez SPD.
Vedení po prvním kole ale výhru nezaručuje. Volfová ve druhém kole prohrála s Martinem Pútou (Starostové pro Liberecký kraj) a Brzyszkowská v Karviné s kandidátem, který měl v prvním kole 14 % hlasů.
Ve krajských městech je ANO zpátky na úrovni roku 2018, tehdy ale rostlo
Senát není jediné místo, kde ANO letos ztratilo. Ve 13 krajských městech získalo do městského zastupitelstva průměrně 21,6 % hlasů, o 6,0 p. b. méně než v roce 2022 (27,7 %). Ztratilo ve 12 ze 13 měst, nejvíc v Ústí nad Labem (z 28,5 na 16,0 %) a ve Zlíně (z 32,0 na 21,4 %). Přidalo jedině v Plzni, z 27,3 na 31,7 %. Počítali jsme to z otevřených dat komunálních voleb ČSÚ a v městech s více volebními obvody jsme hlasy sečetli.
Letošní výsledek se často srovnává s rokem 2018, kdy ANO také rok předtím vyhrálo sněmovní volby a vedlo vládu. Průměr je opravdu podobný, tehdy 23,0 %. Liší se ale směr. V roce 2018 hnutí ve městech proti předchozím volbám přidalo 3,5 p. b., letos 6,0 p. b. ztratilo. Pod úrovní roku 2018 je ANO v 9 ze 13 měst. Zastupitelů má v krajských městech 143, před čtyřmi lety 183 a v roce 2018 jich mělo 165. Volby vyhrálo v šesti městech, v roce 2018 v jedenácti.
ANO ztratilo ve 12 ze 13 krajských měst, přidalo jedině v Plzni
Podíl hlasů ANO ve volbách do zastupitelstva krajského města (%), 2018, 2022 a 2026; seřazeno podle změny 2022–2026
Krajská města ale nejsou celé Česko. V menších obcích ANO letos přibíralo, zatímco ve velkých městech ztrácelo. Ve městech navíc hrála roli místní politika. V Ústí nad Labem, kde ANO ztratilo nejvíc, získala koalice Jedno Ústí 51,25 % hlasů a 22 z 37 křesel v zastupitelstvu.
Letošní podzim tak ANO prohrálo na dvou místech, kde rozhodují voliči ochotní přijít k méně sledovaným volbám: ve druhém kole Senátu a ve velkých městech. Podpora partnerů z vlády by na tom v Senátu změnila nanejvýš jedno křeslo.
Jak počítáme
Kandidát ANO nebo SPD je ten, koho strana navrhla. U SPD počítáme i kandidáty, které navrhla v koalici s PRO nebo se Svobodnými a Trikolórou. Ve Znojmě a v České Lípě SPD nikoho nepostavila. Chybějící hlasy jsou rozdíl hlasů vítěze a kandidáta ANO ve druhém kole. Hlasy SPD jsou hlasy jejího kandidáta v prvním kole; kolik jeho voličů by ve druhém kole přišlo a koho by volili, nevíme. Podíl lidí, kteří přišli i ke druhému kolu, je počet vydaných obálek ve druhém kole k počtu v prvním.
Krajská města: podíl hlasů kandidátky ANO (v Plzni „ANO 2011 a nezávislí“) na všech platných hlasech pro zastupitelstvo města, v Praze bez městských částí. Průměr 13 měst je prostý, každé město váží stejně. Všechna čísla počítá jeden skript z dat ČSÚ stažených 20. 10. 2026.
