K letošním komunálním volbám přišlo 48,00 % voličů, před čtyřmi lety 46,07 %. Vyplývá to z konečných výsledků voleb do zastupitelstev obcí 2026 a územního přehledu účasti z roku 2022, které zveřejnil Český statistický úřad. Vyšší účast má 3 777 z 6 239 obcí, kde se volilo v obou letech, a 12 ze 14 krajů. Klesla jen v Karlovarském kraji (ze 40,9 na 40,4 %) a v Ústeckém (ze 40,6 na 40,5 %).
Ve městech, kde už v roce 2022 přišlo nejméně lidí, se ale účast dál snižovala. Z 99 měst s nejméně 10 000 voliči jsme vzali čtvrtinu s nejnižší účastí v roce 2022, tedy 24 měst s účastí od 30 do 37 %. Účast klesla v 18 z nich a medián změny je −1,7 p. b. Ve zbylých třech čtvrtinách měst účast v mediánu stoupla o 0,9 až 1,1 p. b. Pod 30 % letos spadlo pět měst: Jirkov (27,5 %), Orlová (27,7 %), Chomutov (28,5 %), Sokolov (29,6 %) a Most (29,9 %). V roce 2022 neměl účast pod 30 % žádné město této velikosti.
🔻🔻🔻
Rok 2022 je srovnávací bod, protože jde o předchozí volby stejného druhu. Proti sněmovním volbám v roce 2025 přišlo k letošním komunálním volbám výrazně méně lidí. Kdo z loňských voličů jednotlivých stran zůstal doma, jsme rozebrali v článku Kdo zůstal doma. Tady porovnáváme komunální volby s komunálními, takže rozdíl mezi zájmem o celostátní a místní politiku do výsledku nevstupuje.
Do srovnání nevstupují obce, kde se v jednom z obou let nevolilo, protože tam nikdo nepodal kandidátku, nebo se volilo až v opakovaných volbách. Jde o 14 obcí, čtyři s volbami jen v roce 2022 a deset jen letos. Rok 2022 zahrnuje jen řádné volby z 23. a 24. září 2022.
Malé obce mají velké výkyvy. Ve vesnici se 150 voliči změní účast o 10 p. b., když přijde o 15 lidí víc nebo míň, a ve 223 obcích pod 200 voličů se účast změnila o víc než 20 p. b. Mapa proto po otevření ukazuje jen obce s 1 000 a více voliči, na mobilu s 5 000 a více. Ostatní se zobrazí přepnutím velikosti obce na „Všechny“.
Šipka vzhůru doprava znamená, že účast vzrostla, šipka dolů doprava, že klesla. Délka šipky odpovídá rozdílu v procentních bodech a po najetí myší na obec se ukáže účast v obou letech, počet voličů a to, zda se ten den volilo i do Senátu. Ve výchozím pohledu se šipky poklesu shlukují ve městech na Karvinsku, Mostecku, Chomutovsku, Teplicku a Sokolovsku. Pohled po okresech sečte všechny obce okresu: účast klesla v 10 ze 77 okresů, nejvíc v okrese Karviná (−2,0 p. b.) a Most (−1,6 p. b.).
Nejvíc lidí ubylo v Sokolově, Orlové a Havířově
Z 99 měst s 10 000 a více voliči měla nižší účast než v roce 2022 čtyřicet čtyři. Nejvíc klesla v Sokolově, z 34,3 na 29,6 % (−4,7 p. b.), v Orlové o 3,9 p. b., v Havířově o 3,6 p. b. a v Bohumíně o 3,5 p. b. Následují Varnsdorf (−3,3 p. b.), Kroměříž a Bílina (obě −3,1 p. b.). Třináct ze 44 měst s nižší účastí leží v Ústeckém kraji, sedm v Moravskoslezském a čtyři v Karlovarském.
V Havířově vydaly komise v roce 2022 obálku 20 133 lidem, letos 17 412, tedy o 2 721 méně. Počet voličů v seznamu se mezitím snížil o 2 005 na 56 271, takže lidí, kteří přišli volit, ubylo víc než voličů v seznamu. V Jirkově, kde je účast ze všech měst této velikosti nejnižší, letos volilo zastupitelstvo 4 087 z 14 863 voličů.
Pokles se týká samotných měst, ne celých okresů. Okres Sokolov má jako celek účast o 1,1 p. b. vyšší než v roce 2022, i když v Sokolově samotném o 4,7 p. b. klesla. V okrese Teplice klesla účast o 0,1 p. b., ve městě Teplice o 2,2 p. b. V okrese Chomutov o 0,5 p. b., ve městě Chomutov o 3,0 p. b. Ve zbytku těchto okresů se účast v menších obcích vyvíjela různě a v součtu klesla méně, nebo stoupla.
Nejvíc účast vzrostla ve Žďáře nad Sázavou, ze 41,8 na 47,6 % (+5,9 p. b.), a v Nymburce o 5,2 p. b. Z okresů stoupla nejvíc na Rychnovsku (+5,9 p. b.), v okrese Praha-západ (+5,4 p. b.) a na Tachovsku (+5,0 p. b.). Praha jako celek přidala 2,1 p. b. a má 46,0 %, Brno přidalo 2,2 p. b., Ostrava ztratila 0,4 p. b. a má 35,0 %.
Každý bod v grafu je jedno z 99 měst. Vodorovně je jeho účast v roce 2022, svisle změna do letošního roku. Vlevo, kde je účast nejnižší, leží většina bodů pod nulou, vpravo nad ní. Souvislost mezi oběma hodnotami je středně silná (korelační koeficient 0,34). Výjimky existují na obou stranách: Třinec a Neratovice měly v roce 2022 účast pod 35 % a letos přidaly přes 3 p. b., Kroměříž a Jihlava měly přes 44 % a ztratily zhruba 3 p. b.
Graf nevysvětluje, proč lidé v těchto městech volit přestávají. Data o účasti neříkají nic o tom, kdo zůstal doma ani z jakého důvodu. Ukazují ale, že rozdíl mezi městy s vysokou a nízkou účastí se za čtyři roky zvětšil. Kdyby šlo o náhodné výkyvy, čekali bychom opak: města s mimořádně nízkou účastí v jednom roce by se příště spíš vracela k průměru, ne od něj vzdalovala.
Souběžné volby do Senátu vysvětlují část rozdílů, pokles ve městech s nízkou účastí ne
V obou letech se spolu s komunálními volbami konalo i první kolo senátních voleb, pokaždé ale v jiné třetině obvodů. Kdo přišel kvůli senátní volbě, mohl si vzít i obálku pro obecní zastupitelstvo. V 2 174 obcích, kde se do Senátu volilo letos, ale ne v roce 2022, stoupla účast o 3,2 p. b. Ve 2 119 obcích, kde se senátor volil jen v roce 2022, stoupla o 0,9 p. b. A v 1 946 obcích, kde se do Senátu nevolilo v žádném z obou let, stoupla o 1,8 p. b. Souběžná senátní volba tedy podle tohoto srovnání zvedá účast zhruba o jeden procentní bod (0,8 až 1,4 p. b.) a vysvětluje část toho, proč šipky v mapě míří v sousedních okresech různými směry.
Pokles ve městech s nejnižší účastí senátní volby nevysvětlují. V Sokolově, Havířově, Chomutově, Jirkově, Teplicích ani v Bílině se do Senátu nevolilo ani v roce 2022, ani letos. Mezi městy, kde se do Senátu nevolilo v žádném z obou let, klesla účast v nejnižší čtvrtině v mediánu o 2,4 p. b., kdežto ve zbylých třech čtvrtinách o 0,9 p. b. stoupla. Mezi městy se senátní volbou jen letos vychází v nejnižší čtvrtině medián −0,9 p. b. a ve zbytku +2,6 p. b. Slabší je rozdíl jen mezi městy, kde se senátor volil v roce 2022: tam je medián v nejnižší čtvrtině 0,0 p. b. a ve zbytku +0,4 p. b.
Jak jsme to počítali
Vycházíme ze zápisů okrskových komisí v otevřených datech ČSÚ: komunální volby 2026 (konečné výsledky, export z 11. 10. 2026), komunální volby 2022 a pro souběžné senátní volby 2026 a 2022. Účast obce je podíl vydaných úředních obálek a voličů v seznamu, sečtený přes všechny okrsky zastupitelstva obce. Změna je rozdíl účasti 2026 a 2022 v procentních bodech.
Obec počítáme jako obec se senátní volbou, když v okrscích, kde se týž den hlasovalo i v 1. kole senátních voleb, bydlí většina jejích voličů. Velká města, kterými vede hranice senátních obvodů, tak mohou spadnout do kterékoli skupiny podle toho, kde žije víc lidí. Čtvrtiny měst jsou sestavené z 99 měst s nejméně 10 000 voliči v roce 2026 podle účasti v roce 2022. Všechna čísla v článku, v mapě i v grafu počítá jeden skript z těchto dat.
