DataTimes.czV komunálních volbách 9. a 10. října bude mít 1 830 z 6 254 obcí jedinou kandidátku, tedy 29 procent. V 931 z nich na ní stojí přesně tolik lidí, kolik je v zastupitelstvu míst, nebo méně. Zvoleni budou všichni, ať voliči zakroužkují kohokoli. Prošli jsme kandidátky všech komunálních voleb od roku 1994, prvních po vzniku samostatné České republiky, a podívali se, jak se počet takových obcí měnil, kde leží a co to dělá s lidmi, kteří v nich žijí.
Kde o zastupitelstvu nerozhodují voliči, ale nabídka kandidátů
Všech 6 254 obcí podle toho, z čeho mohou voliči vybírat. Přepínejte mezi volbami, kliknutím na legendu skupiny skryjte, najeďte na obec nebo ji vyhledejte.
Načítám mapu obcí…
Fialové obce mají jedinou kandidátku. Tmavě fialová znamená, že na ní je nejvýš tolik jmen, kolik je míst, takže o složení zastupitelstva je rozhodnuto ještě před volbami. Světle fialová znamená, že kandidátů je o něco víc a voliči tak rozhodnou aspoň o tom, kdo z jedné kandidátky skončí jako náhradník. Oranžové jsou obce, kde sice stojí víc kandidátek, ale dohromady na nich není víc lidí než míst, typicky několik nezávislých kandidátů, každý na vlastní kandidátce. I tam budou zvoleni všichni. Dohromady je letos obcí s předem daným výsledkem 1 072, tedy 17 procent.
Na chybějící konkurenci upozornil 17. září i prezident Petr Pavel na konferenci Sdružení místních samospráv v Karlových Varech, jak informovaly Novinky.cz. Podle něj se v přibližně třetině obcí „na kandidátce sejde právě tolik jmen, kolik je zastupitelstev“. Ta věta spojuje dvě různá čísla. Jedinou kandidátku má skutečně skoro třetina obcí, 29 procent. Výsledek daný předem, kdy projdou všichni kandidáti, je ale v 17 procentech obcí, zhruba v každé šesté.
Co znamená „zvoleni budou všichni“
🔻🔻🔻
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí dovoluje dát na kandidátku nejvýš tolik lidí, kolik má zastupitelstvo členů (§ 22). Výjimku mají jen obce se sedmi a méně mandáty, kde smí kandidátka mít o třetinu jmen víc. V obci s více než sedmi mandáty, třeba v pětitisícové Chýni u Prahy, tak jediná kandidátka nemůže dopadnout jinak, než že projdou všichni.
Hlasy voličů v takové obci rozhodnou jen o pořadí zvolených. Formálně na něm nezáleží: starostu volí až nové zastupitelstvo ze svých řad a náhradníci nejsou žádní. Když zastupitel během čtyř let odstoupí, zemře nebo se odstěhuje, jeho místo zůstane do konce období prázdné (§ 56). Klesne-li počet zastupitelů o víc než polovinu, musí obec do nových voleb (§ 58).
Ani tam, kde má jediná kandidátka pár jmen navíc, voliči složení zastupitelstva obvykle nezmění. Mandáty se rozdělují podle pořadí na kandidátce a dopředu se kandidát posune jen tehdy, když dostane aspoň o 10 procent víc hlasů, než je průměr jeho kandidátky (§ 45). V roce 2022 se to v obcích s jedinou kandidátkou a náhradníky stalo ve 37 z 890 obcí, tedy ve 4 procentech. Ve zbylých 853 se do zastupitelstva dostali přesně ti, které kandidátka postavila na volitelná místa.
Za třicet let přibylo obcí s jedinou kandidátkou skoro třikrát
V roce 1994 měla jedinou kandidátku každá desátá obec, 645 obcí. Letos jich je 1 830, skoro třikrát víc, a podíl roste od roku 2010 v každých volbách. Graf ale ukazuje i druhou věc: obcí, kde je výsledek dán předem, nebylo málo ani v devadesátých letech. V roce 1994 jich bylo 912, tedy 15 procent. Tehdy ale častěji kandidovali jednotliví nezávislí, každý na vlastní kandidátce. Takových obcí s víc kandidátkami, kde přesto prošli všichni, bylo 268, letos 141.
Nejméně obcí s předem daným výsledkem bylo v letech 2010 a 2014, kolem 11 procent. Od té doby jejich podíl roste a letos je se 17 procenty nejvyšší za celé sledované období. V letech 1994 a 1998 navíc jediná kandidátka znamenala skoro vždy, že zvoleni budou všichni: víc jmen než míst měla jen v jediné obci. Možnost dát v nejmenších obcích na kandidátku jména navíc výslovně upravuje až současný zákon, podle kterého se volí od roku 2002. Proto se světle fialová část grafu objevuje až od toho roku.
Za růstem stojí i to, že kandidátů celkově ubývá. V srpnové analýze jsme ukázali, že se na kandidátky letos zapsalo nejméně lidí od roku 2002 a že zavedené strany od roku 2014 přišly o dvě třetiny kandidátů. Ve velkých městech mezeru zaplnila místní sdružení a nezávislí. V malých obcích ale často není z koho sestavit druhou kandidátku.
Na skutečnou volbu přitom stačí málo: v obci se sedmi mandáty stačí osm lidí na dvou kandidátkách. Že se to v každé třetí obci neděje, neznamená automaticky nezájem. Jediná kandidátka může vzniknout i tak, že se lidé v obci dohodnou a sestaví společnou kandidátku místo dvou soupeřících. Z dat samotných nepoznáme, jestli jde o shodu, nebo o to, že se nikdo další nenašel.
Pro voliče je ale výsledek stejný: o tom, kdo bude obec čtyři roky vést, rozhodli ti, kdo kandidátku sestavili. Volby jen potvrdí to, co je známé už měsíc předem.
Málo kandidátů v malých obcích bývá argumentem pro jejich slučování. Česko má 6 254 obcí a 3 332 z nich, víc než polovina, má méně než 500 obyvatel. Prezident Pavel ale na zářijové konferenci direktivní slučování odmítl, protože podle něj naráží na silný odpor obyvatel. Místo toho chce, aby stát obcím usnadnil dobrovolně sdílet služby, třeba IT, odborníky na dotace nebo společné školy. Jestli by větší obce vrátily do voleb soutěž, data z kandidátek neřeknou. Ukazují jen, že bez soutěže zůstávají hlavně ty nejmenší.
Už to nejsou jen vesnice
Čím menší obec, tím je jediná kandidátka běžnější: letos ji má téměř polovina obcí do 200 obyvatel. Rychleji se ale šíří do větších obcí. V obcích s 500 až 999 obyvateli se podíl od roku 2002 zvýšil z 8 na 23 procent, v obcích s 1 000 až 1 999 obyvateli ze 3 na 13 procent. Obcí nad 2 000 obyvatel s jedinou kandidátkou do roku 2014 skoro nebylo, letos jich je 26.
Největší z nich jsou obce v zázemí Prahy: Chýně (5 168 obyvatel, 15 kandidátů na 15 míst), Šestajovice (4 220 obyvatel) a Hovorčovice (2 657). V roce 2022 měl jedinou kandidátku i Hrádek nad Nisou na Liberecku se 7 704 obyvateli.
K velkým volbám chodí, ke komunálním ne
Do obecních voleb chodí v malých obcích víc lidí než ve větších. Abychom nesrovnávali vesnice s městy, porovnáváme proto obce stejné velikosti.
Kde byli zvoleni všichni, k obecním volbám přišlo výrazně méně lidí. Ke sněmovním ne
Volební účast (%) v obcích podle počtu obyvatel a podle toho, z čeho mohli voliči vybírat v komunálních volbách 2022
V obcích s 200 až 499 obyvateli, kde byli v roce 2022 zvoleni všichni, přišlo k obecním volbám 43 procent voličů. V obcích stejné velikosti, kde se soutěžilo, 65 procent. O tři roky později, ve sněmovních volbách, byla účast v obou skupinách stejná: 72 procent. Stejný obraz platí ve všech velikostech obcí.
Lidé v obcích bez politické konkurence tedy nejsou k volbám lhostejnější než ostatní. Vynechávají jen ty, ve kterých jejich hlas nic nezmění. Data přitom neukazují, co je příčina a co následek: nízký zájem o obecní politiku může stát i za tím, že druhá kandidátka nevznikla.
Zastupitelé se obměňují pomaleji
Obměna zastupitelů se v Česku zpomaluje všude, v obcích bez soutěže je ale nejpomalejší. Po volbách 2022 sedělo v zastupitelstvech obcí, kde byli zvoleni všichni, 71 procent lidí, kteří tam byli už předchozí čtyři roky. Tam, kde se soutěžilo, 60 procent. Letos bude v obcích s předem daným výsledkem tenhle podíl 73 procent. Kdo do zastupitelstva přibude, je tam jasné už teď.
Obce bez konkurence se přitom během volebního období nerozpadají častěji než ostatní. Nové volby uprostřed období, které přicházejí hlavně tehdy, když zastupitelstvo přijde o víc než polovinu členů, musela v letech 2002–2026 vyhlásit 1,6 procenta obcí s jedinou kandidátkou a 1,8 procenta obcí, kde se soutěžilo. U obcí stejné velikosti je rozdíl ve prospěch jediné kandidátky ještě o něco větší.
Starostové vydrží dlouho všude
U starostů a starostek rozdíl nevidíme. Jejich jména jsme vzali ze Seznamu orgánů veřejné moci, který vyplňují samy obce, a spárovali je se zastupiteli zvolenými v roce 2022. Takhle ověřit se dalo vedení 4 490 obcí, 72 procent všech. Zhruba každý čtvrtý starosta sedí v zastupitelstvu nepřetržitě nejméně od roku 2002, od prvních voleb, pro které máme jména kandidátů. To platí v obcích s jedinou kandidátkou (27 procent) stejně jako tam, kde se soutěží (29 procent).
Liší se jen to, co starosty čeká letos. Devět z deseti jich kandiduje znovu, ať je obec jakákoli. V obcích, kde budou zvoleni všichni, mají ale místo v zastupitelstvu jisté už teď. Ze 641 starostů, které jsme tam dohledali, kandiduje 586 a 525 z nich vede kandidátku. Starostu zvolí až nové zastupitelstvo, z dat proto nepoznáme, kolik z nich v čele obce zůstane.
Když nekandiduje nikdo
Úplně bez kandidátů je letos jediná obec, Slavníč na Havlíčkobrodsku s 69 obyvateli. Nekandidoval tam nikdo už v letech 1998 a 2014. V roce 1998 takových obcí bylo 40, v roce 2002 35. Když se volby nekonají, ministerstvo vnitra jmenuje do obce správce a vyhlásí dodatečné volby. Většinou se v nich už někdo najde. Ne vždy.
Brodec: od dvou kandidátek k devíti nevydařeným volbám
Obec na Lounsku s necelou stovkou obyvatel. Rozklikněte rok pro detail.
2002 a 2006
Dvě kandidátky, devět kandidátů na sedm míst
Voliči v Brodci si vybírají ze dvou kandidátek. Dva kandidáti se do zastupitelstva nedostanou.
2010 a 2014
Zbývá jediná kandidátka
Kandiduje už jen jedna skupina, devět lidí na sedm míst. Dva skončí jako náhradníci.
2018
Sedm kandidátů na sedm míst
Na kandidátce je přesně tolik lidí, kolik je křesel. Zvoleni jsou všichni a náhradníci nejsou žádní.
září 2022
Nekandiduje nikdo, obec přebírá správce
K řádným volbám nepodá kandidátku nikdo. Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce.
leden 2023 – březen 2026
Osm dodatečných voleb, ani jedny se nekonají
Ministerstvo vyhlašuje dodatečné volby zhruba dvakrát ročně. Zákon jejich počet neomezuje.
říjen 2026
Místní kandidátka Pro Brodec: sedm lidí na sedm míst
Po čtyřech letech pod správcem kandidují místní. Zvoleni budou všichni.
Blízko téhle hranice jsou letos Krchleby na Rychnovsku: na jediné kandidátce je jediné jméno na sedm míst. Kandidátů méně než pět mělo od roku 2010 dalších 21 obcí. Ve všech ministerstvo vnitra do několika měsíců vyhlásilo dodatečné volby, aby se zastupitelstvo doplnilo.
Co data neukazují
Z kandidátek nepoznáme, proč v obci vznikla jen jedna. Může jít o vyčerpání a nezájem, ale také o shodu na společném programu, nebo o to, že se kandidáti z různých skupin domluvili na jedné kandidátce předem. Nevíme ani, jak se rozhoduje uvnitř takového zastupitelstva. To by vyžadovalo zápisy z jednání, ne volební data. Shodu kandidátů napříč volbami hledáme podle jména a příjmení v téže obci. Změnu příjmení, například po sňatku, nezachytíme, takže podíl stejných lidí v zastupitelstvech je spíš mírně podhodnocený.
Jak jsme počítali. Bereme zastupitelstva obcí v řádném termínu komunálních voleb, bez zastupitelstev městských částí a městských obvodů. Za roky 2002–2026 vycházíme z otevřených dat volby.gov.cz, za roky 1994 a 1998 z výsledků zveřejněných obec po obci. Kandidátku počítáme, jen když na ní zůstal aspoň jeden platný kandidát. Údaje za rok 2026 jsou podle registrace kandidátů k 23. září, do voleb se ještě mohou kandidáti vzdát. Účast porovnáváme podle typu obce v komunálních volbách 2022 a podle počtu obyvatel v témže roce. Jména starostů jsou ze Seznamu orgánů veřejné moci ke 2. říjnu 2026; počítáme jen ta, která jsme našli mezi zastupiteli zvolenými v téže obci v roce 2022.
